iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Cestou za sny - Ze Středohoří pod Everest
Galerie u Plazíka Peruc
květen - 4. červenec
Výstava fotografií Blanky Beckertové z nižší i vyšší nadmořské výšky.
Přístupno po celý týden na zazvonění, o víkendy a svátky bude otevřeno od 10 do 17 hodin.

PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Volby arrow Dovolená v Ráji
Dovolená v Ráji
Napsal Plazík st.   
Úterý, 25 srpen 2015
    Již poněkolikáte jsem jel se synem a jeho kamarády na společnou dovolenou na pronajatou chalupu. Tentokráte Hanka vybrala krajinu Českého ráje - Jičínsko, konkrétně krásný statek v Ostružně.

Jel jsem s kamarády ze Mšeného Lázní, oběd v Roudnici a dále ve dvou autech směr Sobotka. Aby jsme se cestou nenudili, dostali jsme test a naše posádka dvojnásobný. No, poradili jsme si i bez netu. Ve Šrámkově městě jsme se sešli na pěkném starobylém náměstí a odjeli na chalupu. Já zaujal příjemné soukromí, nudličku s postelí vedle Petrovy velké rodiny, ostatní se ubytovali nad "stájemi" v roubence. Chalupa pěkně vybavena, dvě kuchyně, dvě koupelny, velký dvůr a zahrada s bazénkem, přístřešek s krbem, atd. Asi 1 km daleko kemp s bufáčem a taky pivečko, něco do PETek a večer prvá grilovačka. Dovolená se rozjela.
popis Ostružno je asi 4 km od Jičína a stejně daleko od Prachovských skal a ty byly cílem naší nedělní procházky. Já s Mirkem a Hankou jsme šli pěšky, ostatní se k východnímu vchodu přesunuli auty. A tak hurá do skal. Kamarádi s malými dětmi po schůdnějších cestách a my pěšinami, skalami, po schodech, zkrátka za zážitky. Já zde byl poprvé (ostuda po 66 letech) a Prachovské skály (stejně jako před lety Hřensko a Hruboskalsko) mně uchvátily. Mám rád tyto výtvory přírody. Nebudu popisovat jednotlivé jehly a nevím, jak se všem útvarům říká, zde bych se mohl toulat celý den. Bylo odpoledne, tak jsme usedli k hotelu Pod Šikmou věží, objednali...  a po více než hodině odešli. Kuchař nebyl schopen nabrat asi 10 hotovek. My a ještě s Janou opět pěšky, ostatní auty. Po nouzovém obědě na chalupě jsme vyrazili do Jičína, zjistil jsem, že tam v podvečer hraje Ondra se svým Hromosvodem. Z parku už se ozývala jejich hudba, tak jsme trefili a poslouchali pohodovou muziku. O pauzu jsme pokecali s Ondrou i Jakubem (bubeníkem) a po skončení v prima náladě odejeli zpět. Večer další grilovačka na lávovém kameni (já si koupil kus uzené krkovičky - vydržel mi celý týden).
popis Pondělí ráno, lehce zataženo a my se vydali na další procházku směrem ke zřícenině hradu Veliš a dále po Velišském hřbetu. Mezi polemi a sochami (jo, také jsme zjistili, že Jan Hus zahynul v květnu 45 kousek od hradu), k Podhradí a vzhůru na zříceninu. Pracně jsme se vydrápali na malý kopec, po hradu jen malé zbytky a na vrcholu pozorovatelna německé armády z války. V tu chvíli se zatáhlo a spustil se prudký slejvák. Takže zase dolů - a bylo po dešti. Po žluté na zalesněný hřbet a tu se před námi objevila Loreta. Jak už jsem psal, jsou v karajině sochy, ale i kaple a další sakrální stavby. Tuto krajinu začal "přetvářet" Albrecht z Valdštejna a v jeho díle pokračovali Šlikové. Jako katolíci uctívali Pannu Marii a vytvořili Mariánskou zahradu. Pokračovali jsme dále ve zbytcích starých alejí, jistě tudy kdysi procházela mohutná procesí. Za občasných přeháněk jsme šli i kolem koňské farmy, velkého lánu lnu (to jsme ještě neviděli a nevěděli, že je to len jsme zjistili později) a pak dolů, zpět do údolí. Minuli jsme další z drobných staveb, kapli sv. Trojice a došli zpět ke známému koupališti s občerstvovnou. Oběd zde vyšel, bylo i pivko a za přeháňky odchod na chalupu. Večer opět grilování, tentokráte i s kytarami.
popis Úterý a já s "bezdětnými" vyrazil k Sobotce na zámek Humprecht. Ten a jeho tvar - elipsovitý s věží -  zná snad každý. Zajímavá prohlídka, v hodovní síni krásně zazpívala všem přítomným Hanka, pohled z ochozu na krásnou krajinu, prohlídka expozice železnice a papírových modelů a zpět k parkovišti. S Mirkem jsme do Sobotky došli pěšky a poobědvali na Poště (bylo už pozdě, takže bez výběru). Dalším cílem byly Staré Hrady. Ukázka toho, že i dnes se najdou lidé, kteří mají vztah ke své vlasti a historii. Majitelé jej koupili od obce, trochu opravili, udělali několik okruhů pro návštěvníky a otevřeli. Dnes je zámek hojně navštěvován. My se vydali na dětskou - pohádkovou trasu, pro změnu od tradičních prohlídek zábavnou i zajímavou. Krásná princezna nás provedla sklepeními plných vodníků, obrů, draků a dalších pohádkových bytostí. Všichni jsme nakonec skončili v pekle mezi čerty. I tak se dají zachránit naše památky (námět pro rozpadající se perucký zámek). Přes Bukvice pod Veliší opět na chalupu. S Danou jsme si zašli na pivo i pro pivo, ale večer jsem využil pozvání a místo grilovačky si s chutí dal brambory s tvarohem a mlékem. Změnil jsem i večerní program - hrál se fotbal (Sparta a Plzeň).
popis Ve středu ráno odjel Ruda s manželkou a třemi krásnými bílými čuvači, odpoledne je vystřídala druhá Hanka s holkama. S Pavlem a Janou jsme zajeli na oběd do Jičína, U Všech čertů jsem si dal výborná játra. Prohlédli jsme si město, ale nešli jsme do žádného muzea a dokonce nevylezli ani na Věž (to mě teď trochu mrzí). Sobotka i Jičín pro mne byla moc sympatická města. Krásná náměstí s podloubím, nádherné "české" obchůdky, pekárny, cukrárny, bazárky - jak Pavel říkal, jako by se zde zastavil čas. Ono to nebylo tak úplně pravda, města jsou upravená, většinou i opravená, Jičín má krásnou pěší zónu, ale jen ať takto ještě spí další desetiletí. Klidný podvečer na chalupě doplněný o večerní promítání filmů. Tak ty mne netáhly, začetl jsem se do detektivky, kterou jsem si v podloubí koupil za 3 Kč. V tomto kraji se knihy nevyhazují a neničí, ale nabízí se za symbolickou cenu na ulici dalším čtenářům. Jo a v Jičíně mají také piáno na ulici, nebo lépe na nádvoří zámku a kdosi na něj brnkal.
popis Čtvrteční slunečné dopoledne jsem si sám udělal vycházku ke kapli sv. Trojice, dal si na koupálku pivečko a na oběd jsme s Pavlem a Hankou vyjeli opět na Poštu v Sobotce - tentokráte bohatý výběr. No a v dalším plánu byly hrady. Nejdříve mohutný Kost, dnes v soukromých rukách italských dědiců. Hanka s holkama šla na dětskou trasu, my jsme si dali velký okruh. Hrad je plný zajímavostí (většinou zapůjčeno z depozitáře muzea v Mladé Boleslavy) s perfektně zařízenou mučírnou. Tam se naše průvodkyně, prima holčina, přímo vyžívala. Při jejím vyprávění a ukázkách nás na noze tlačila Španělská bota. Prohlídka trvala skoro dvě hodiny (začátkem 60. let určitě tak dlouhá nebyla), ale stála za to. Jen Hanka musela delší dobu počkat. Na druhém hradě, známé zřícenině Trosky, jsem také ještě nebyl. Pavel s Janou usedli v hospůdce pod hradem a my se vydali vzhůru. No a společně jsme zdolali Bábu a vylezli i pod Pannu. Malá Áďa nás pěkně proháněla. K večeru jsme se utrmáceni, ale naplněni zážitky, vrátili na chalupu.
popis Pátek byl poslední celý den naší dovolené. Hanka se samozřejmě chtěla s holkama také podívat do Prachovských skal, mne samozřejmě opět lákaly, tak jsme vyrazili spolu. Tentokráte od hlavního vchodu (parkoviště zaplněné, i za stání na silnici vysoký poplatek), ale ty nejkrásnější skály byly odtud co by kamenem dohodil. Těch kamenů je tady nespočetně a Áďa musela na každý vylézt a na každém druhém se vyfotit. Vzali jsme to z části jinými stezkami než v neděli a tak jsme viděli další krásné kouty mezi pískovci. Vyšli jsme z placené zóny, Hanka odjela do Jičína, já si dal oběd a vyrazil za dalším poznáním okolí. Podíval jsme se k Pelíšku, vlastně k Pelíškům nad zeleným koupalištěm - jsou zde dva, ten původní barevný předválečný i dřevěný nový. Odtud údolím k severu a došel jsem až ke zřícenině hradu (snad i loupežnického) Pařez. Zpět k Pelíšku a dalším údolím k západu až k Maršovu, odtud vzhůru na vyhlídku Ervínův hrad, dolů pod Velkou Svinčici a po známé cestě zpět k Ostružnu. Vzal jsem to ale druhou stranou ke koupališti na pivečko. Hezká procházka asi 16 km. Kamarádi zde také byli, dal jsem si bramboráčky a již jsme mířili ke dvoum věžím, v tak malé vesničce jako je Ostružno, neskutečně velkého kostela s funkčími hodinami. Poslední večer u krbu, trochu balení a ráno...
Sobota, to je odjezd směr Mladá Boleslav (několik uzavírek) a Mělník. Jeli jsme již opět sami a byl čas na oběd. Kamarádi mne přemluvili do čínské restaurace (vzpomněl jsem, že jsem v podobné byl v polovině 80. let v Mladé Boleslavi) a já si pochutnal na kachničce. Ještě pohled na soutok a kolem zámku ven z centra. No, na Mělníku se to okolí historických staveb vůbec nepovedlo... . Přes Beřkovice a Straškov do Mšeného a svým autem domů. Díky nádherné krajině a výborným kamarádům opět moc příjemná a vydařená dovolené. Budeme se moc těšit na další...

FOTO 

Prachovskými skalami

Okolo skal

Velišský hřbet

Hrady a zámky

Města na dovolené

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv