26.8.2004
Letos jsem se rozhodl pro dovolenou na motorce a tak jsem z Rakovníka zamířil nejdřív k Plzni a pak na sever za bráchou. Nakonec i přes poruchu jsem najel 500 km. Počásí přálo, tak pojeďme.
K bráchovi do Šluknova se dostanu málokdy a tak jsem ho rád navštívil. Byl v práci, ale má ji doma jako já. Trochu jsem si Šluknov prohlédl, je to městečko v krásné krajině, trochu poznamenané pohraničím, ale hlavně opuštěnými objekty po roce 89. Bývalé fabriky otřesně chátrají. Druhý den jsem vyrazil dál.
Již několikrát jsem jel okolo Jiřetína pod Jedlovou , ale letos jsem zajel poprvé do dalšího městečka na severu. A oproti plánu jsem zde zůstal několik hodin. Bylo zde na co koukat. Vylezl jsem na Křížovou horu nad městem, do stříbrného dolu pod městem i na nedalekou zříceninu hradu Tolštejna. Vše bylo zajímavé a utvrdil jsem se v tom, že u nás v Čechách je stále na co koukat. Prostředí Lužických hor je skutečně půvabné a tak není divu, že se z nedalekých Kytlic stala vesnice známých osobností. Taky jsem tam poobědval.
Dalším mým cílem byla jakási, mezi motorkáři vyhlášená jeskyně nedaleko Nového Boru. Projel jsem Sloupem a hledal ji v lese nedaleko za ním. Jawa však řekla dost, rozebral jsem téměř vše a nakonec strkal. Z kopce chytla, ale na křižovatce 2km před jeskyní se situace opakovala. Bylo to maso strkat v kůži motorku s bágly několik km do kopce. Do jeskyně jsem dojel a zde byli kamarádi motorkáři.
Ale nejdřív k jeskyni . Je to něco úchvatného, po značené vozovce zajedete až do jeskyně, postavíte svůj stroj ke gauči, rozložíte spacák a jste ubytováni. Jeskyně má téměř 4000 m2, vzadu jsou dlouhé chodby. Většina z vás asi ví, jak sloupová jeskyně vypadá. Byl zde natáčen film S čerty nejsou žerty a vládl zde Lucifer Heřmánek. Dodnes je zde váha hříchů Doroty Váchalové, já se také zvážil, ale samozřejmě se země nedotkl.
Svitavské jeskyně, zvané Pusté kostely vznikly pravděpodobně v 15. století, byl to písečný lom, bydliště mnichů, za války vojenská německá továrna, poté sklad zeleniny i odpadků. Dnes je majetkem kamráda motorkářů, který poskytuje ubytování, stravu, ale i zábavu v Pekelných dolech. A to přesto, že čelí různým útokům okolí (sám jsem byl za dva dny svědkem dvou). Díky Pekelné doly .
A k motorce, ani Mongol s bráchou s ní nic nesvedli. Druhý den večer sehnali svíčky, ja ještě jednou vyčistil všechnu eletriku a motor se rozhejbal. Prý poslední dobou vydrží svíčky 500 km a ty mé měly určitě přes tisíc. Podíval jsem se ještě do další známé motorkářské hospody U šerifa a třetí den vyjel k domovu.
Samozřejmě jsem prolezl Skalní hrad ve Sloupu, také určitě stojí za prohlídku, zvlášť s mladou a příjemnou průvodkyní za dozoru poustevníka. Další zastávkou byl Úštěk. Je to staré zajímavé město, ale oproti mé návštěvě před 40 lety velmi sešlé a pošmourné. Škoda. V Litoměřicích jsem se stavil u kamaráda a spolupracovníka Kapitána Fandy a pak ještě zajel do Třebenic. Zde jsem chodil před 50 lety do školy a je to dnes hezké, upravené městečko pod zříceninou Košťálova. Sloup, Úštěk a Třebenice
Domů jsem dorazil včas, k večeru začalo pršet.
|