22.10.2001
Ve druhém povídáni
o Peruci zůstaneme ještě v období, jak říká Kosmas, báječného podání
starců. Historie bez písemných zmínek o Peruci, ale o události, která
je od obrozeneckých dob Peruci připisována.
Samozřejmě jedná se o
bájnou pověst o Oldřichovi a Boženě. Nejdříve k vyprávění Kosmovu,
který se narodil asi v roce 1045, což je asi 43 let po tomto setkání a
tudíž ještě za života kněžny Boženy (zemřela v roce 1052). Ten ve své
Kronice české píše k roku 1002: Knížeti Oldřichovi se z řádného
manželství pro neplodnost choti nenarodil žádný potomek, avšak z jakési
ženy jménem Božena, jež byla Křesinova, měl syna neobyčejně silného,
jemuž dal jméno Břetislav. Jednoho dne totiž, vraceje se skrze selkou
ves z lovu, uviděl řečenou ženu, jak pere roucha u studánky, a
prohlédnuv si ji od hlavy až k patě, vpil do hrudi nesmírný žár lásky.
Bylať vzhledem vynikající, pleti bělejší než sníh, jemnější než labuť,
lesklejší než stará slonová kost, krásnější než safír. Kníže, poslav
ihned pro ni, pojal ji v manželství, staré však manželství nerozvázal,
protože toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy a
nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za
ženatého muže. A co se nyní přičítá mravnosti, to tehdy bylo k veliké
hanbě, jestliže muž žil, maje dosti jedné ženě nebo žena na jednom
muži, žili totiž jako hloupá hovada, majíce manželství společná. Tolik
Kosmas. Kníže Oldřich však nebyl tak idylickou postavou. Syn Boleslava
II. se za bratrovražedných soubojů střídal o trůn se svými bratry
Boleslavem III., ukrutníkem a zvrhlíkem a Jaromírem, který byl nejdříve
bratry vykleštěn a později oslepen. Českým knížetem byl Oldřich od
12.4.1012 do roku 1933, a v roce 1034, kdy 9.11. umírá. Jeho syn,
„Český Achiles“ Břetislav, podobně jako otec, unesl svoji ženu Juditu
ze Schweinfurtu, česky Jitku, ze Svinibrodského kláštera. Ale jeho
vláda byla mnohem klidnější a úspěšnější. Dalimil již tento příběh
umístil do Poohří a Hájek přímo na Peruc. Obrozenečtí autoři tohoto
tématu bohatě využili a literárně i dramaticky jej zpracovali v mnoha
dílech. Samozřejmě z důvodů „dobré morálky“ se z Boženy stává dcera a
ne žena zemana Křesiny. Pověst se dodnes na Peruci udržuje a starobylý
Oldřichův dub a Boženina studánka pod zámkem jej živě připomínají. V
příštím díle se již dostaneme k prvým písemným zmínkám o pánech z
Peruce v druhé polovině 12. století .
Miroslav Blažek
|
Historie 
