Paralet. |
Napsal Luděk | |
Pondělí, 21 září 2009 | |
17.3.2004 Lounský Press již delší dobu seznamuje své čtenáře s lounskou hudební scénou. Protože odešel redaktor Z.P., který tyto články psal, ujal jsem se tohoto úkolu. Zde je prvý článek. Pokud máte svoji kapelu a ještě jste nebyli v LP, kontaktujte mne prosím. Jedna z nejstarších, dosud hrajících kapel si zavzpomínala na své začátky.Vše se zrodilo koncem osmdesátých let, kdy se sešli Petr Mašek a Mirek Blažek se společným zájmem o hudbu, a chuť si také sami zahrát. S nimi a ještě kamarádem Štípkem jsme si o začátcích povídali ve Sklípku. P.M.: Vzali jsme si španěly, později ji Mirek vyměnil za bicí – krabice od makrel a barev, přibrali pár kamarádů a vznikla EXHUMACE. Učili jsme se prvé akordy, na umáčknutí bariků si Mirek na ukazováček přidělal prkénko, připevnili jsme primitivní snímače, zapojili do vstupů rádií a dostali se až do encyklopedie českých rockových kapel. M.B.: Já jsem z návštěvy u strejdy v Praze přivezl jeho dvacet let starou elektrickou kytaru a jaká byla naše radost z nalezené páky ve futrále. P.M.: Mně se nelíbil tvar, tak jsem nakreslil nový, rodiče mne kytaru v PRAGOVCE ořezali, já ji natřel červenou barvou na boty a již jsme zněli jako death-metal. Před vystoupením jsem kytaru leštil krémem na boty a získával prvé obdivovatele. P.Š.: K nim jsem patřil i já, byli pro mne bohy. Chodil jsem je poslouchat pod okna jejich zkušebny a Mašek měl již plné zuby mých naivních dotazů. Přestože jsme v začátcích měli stejné znalosti o kytarách, dělili jsme je tvrdě na sólové a doprovodné, tak v této době byli kluci z EXHUMACE znalci. P.M.: Slyšel jsem o Štípkově perfektním špendlíkovém bustru, ale já již začal dělat své a nakonec jsem je vyráběl i pro ostatní začátečníky. Dodnes jsou jejich trosky na některých koncertech vidět. M.B. Já odešel v roce 94 na vojnu, ale to již Exhumace neexistovala. No konci vojny jsme začali dávat dohromady novou kapelu, našli pár dobrých kamarádů a vznikli Friends. V té době nás velmi ovlivňovali Quini, tak jsme od metalu přešli k tradičnímu bigbítu. Zůstali jsme však u vlastní tvorby. Basu hrál Pružina a na klávesy výborný muzikant a vynálezce Kostřižek. Jeho dvojité zesilovače opět povznesli naši kapelu na námi určenou špičku. I jeho konstrukce šlapky je dodnes využívána. P.Š.: Ano, i já ji dnes používám, i když jenom jako spínač. P.M.: V roce 95 jsme natočili prvé demo a se skladbami Svátek z práce a Mravenec jsme několik týdnů obsazovali prvá místa v přehlídce regionálních kapel na rádiu Agara. Konec Friends se ale blížil a Silvestr 95 byl posledním koncertem. Odešel Ostřížek, ale my jsme chtěli dál. M.B.: A tak vznikl dnešní Paralet. Přišel nový zpěvák Pilíř (dnes ACE) a nové skladby. V následujících letech jsme se mimo Louny zúčastnili několika festivalů ve východních Čechách a zahráli si i pár koncertů na turné VLTAVY. Natočili jsme malé CD demo s úspěšným Příběhem. M.B.st.: Ale v té době se o vás začalo říkat Kapela ze zkušebny. P.M.: Je pravda, že nás více bavila tvůrčí práce ve zkušebně, také každý rok vznikalo několik desítek nových skladeb. Hráli jsme jen v Mandarinu, později Opeře a na pozvání. Samozřejmě jsme se zúčastňovali Lounského kotle. Sami jsme příliš aktivní nebyli a řádného manažera jsme neměli. A to nám zůstalo dodnes. M.B.: Problémem bylo a je dodnes se ke koncertu všichni sejít. Pilíř se odstěhoval do Postoloprt, odešel Pružina a my po malé krizi opět měnili sestavu. Získali jsme klávesáka od Pluťáků Šuka a na basu a zpěv mladého, ale výborného Iggyho. P.M.: Ten přinesl i nové impulsy, začal skládat své písničky a spolu jsme prakticky obměnili celý repertoár. Nejlepší skladby jsme spolu s kamarády nahráli v roce 2002 na další CD Pane Masére. M.B.st.: Za poslední rok jsme vás slyšeli snad jen pětkrát. Věnujete se více zvučení koncertů a nahrávání demáčků pro jiné kapely. Nezaniká tím Paralet. P.M.,M.B.: NE!. Máme sice opět problémy sejít se všichni na koncert, připravujeme však pro letošní rok změny. A nechte se překvapit jaké.
Miroslav Blažek |
< Předch. | Další > |
---|