29.9.2003
Již potřetí proběhl
sraz bývalých tříd,,9. A a B ročník 1963, takže od posledního zvonění v
perucké škole uběhlo již 40 let. Schůzku jsme určili na sobotní
odpoledne před naš
Nedílnou součástí bývá návštěva školy a ta nechyběla ani letos. Ta nejvíce zaujala právě naše bývalé učitelky, J.Flekovou a V.Kopeckou (tak jsme je znali). Obě, dnes již v důchodu, ale stále svěží. U paní učitelky Kopecké jsem čekal, kdy v nové tělocvičně skočí na bradla nebo hrazdu a zacvičí nějakou sestavu. Kam se mnozí z nás, ač o 9 let mladší, hrabeme na její fyzičku a vzhled. Školou nás provedla zástupkyně ředitelky a poté jsme se vydali dolů, do penzionu U Dubu, kde jsme měli zajištěné a potvrzené posezení a občerstvení do 24.hodiny. Ještě jsme chvíli postáli venku, počkali na opozdilce a proběhlo nezbytné focení.
Po příchodu do salonku mne překvapila nabídka jednotné stravy, ale nakonec si mohl každý objednat z bohaté nabídky dle své chuti . Úvodní přípitek, oficiální přivítání a již začala volná zábava. Hlavně povídání o rodinách, zaměstnání a nezbytné fotografie z rodinného prostředí. Navečer jsme ještě přivezli další naší vyučující, místní paní učitelku Hesovou (Babuškovou) a navštívili paní učitelku Havlíkovou. Přišli i další spolužáci, takže se nás nakonec sešlo 31 žákyň a žáků a 3 vyučující. Milá společnost.
Bavili jsme se celý večer, někteří dle potřeb postupně odcházeli, odejely i paní učitelky . Před půlnocí nás zbylo posledních deset.
Ukončili jsme pobyt U Dubu a přemístili se na chvíli ještě do hospody U
Zámku, kde seděli peručtí fotbalisté Před druhou hodinou jsme odešli a
odjeli do svých domovů.
Velké poděkování patří naším milým učitelkám, popovídání s nimi bylo velmi příjemné a zajímavé. Poděkování patří i Táně V. –B. , která po celý večer zajišťovala dopravu přítomných. Vzorně se o nás až do půlnoci starala servírka Mirka, díky.
Sraz se určitě vydařil, nejpozději za 5 let NASHLEDANOU.
Pohled na setkání.
PS.: Jen malá poznámka k penzionu U Dubu. Přestože vše bylo domluveno, pozval si mne v půl desáté nájemce penzionu a chtěl na mne nájemné za salonek. Trval jsem ale na původní, dvakrát potvrzené dohodě, že v případě konzumace bude salonek k dispozici zdarma. A ten večer jsme zde nechali více než 10 000.- Kč.
Další případné návštěvníky musím upozornit, že v penzionu po půlnoci straší. Po celou cestu od schodiště k autu se za mnou nesly z některého okna nadávky toho nejhrubšího zrna (Ty zkurvenče bylo nejmírnější) . Dokonce došlo i na fyzické vyhrožování. Znalý pravidel z pohádek jsem se neobracel. Nebýt to strašidlo, ale skutečný člověk, mohlo určitě následovat trestní oznámení. Ale se strašidly se soudit nebudeme. Takže lidé BACHA.
Miroslav Blažek
|