Milénium Oldřicha a Boženy II |
Napsal Plazík st. | |
Neděle, 03 březen 2002 | |
3.3.2003 Delší dobu jsem se nevrátil k milénium a mezitím Obecní zpravodaj 4/2002 uveřejnil dodanou ukázku z Dalimilovi kroniky. Pro úplnost vám ji předkládám dnes spolu s krátkou informací o vzniku kroniky. 200 let po kronice Kosmově vzniká nejstarší česká veršovaná Kronika tak řečeného Dalimila. A jak byla pojmenována? Kronika vznikla kolem roku 1310, její tvůrce uvádí mezi svými prameny kroniku Boleslavskou. Václav Hájek z Libočan zase uvedl jako svůj zdroj spis jakéhosi Dalimila Mezeříčkého, kanovníka Boleslavského. Tomáš Pěsina roku 1673 spojil oba prameny a nazval tuto Kronikou Dalimilovou Je to velmi rozsáhlé dílo, v původní podobě má 5 569 veršů. Kronika byla populární již ve 14. století, svědčí o tom řada opisů. Poprvé tiskem vyšla v červnu roku 1620 a poslední je překlad a přebásnění do novočeštiny H. Vrbovou (1977). Dalimilova kronika má předmluvu a 103 kapitol. A nás zajímá kapitola 41. O selské kněžně Boženě.K r o n i k a t a k ř e č e n é h o D A L I M I L A psáno na rozhraní prvého a druhého desetiletí 14. století K A P I T O L A .. 4 1 O SELSKÉ KNĚŽNĚ BOŽENĚ Když v postoloprtské stráni lovil Oldřich, znenadání za jednou vsí nad říčkou spatřil selku mladičkou, jak v košili bez oplecka, bosa, umáčená všecka,pere. Byla krásná, milá, Oldřichu se zalíbila, že tvář měla čistou, něžnou. A tak učinil ji kněžnou. Ona kněžna dokonalá Božena se jmenovala. Oldřich nedbal nic, že páni to manželství jemu haní. Řek: Tak už to v světě chodí, že se z chlapa šlechtic rodí a že sedlák neřídce za otce má šlechtice. Stříbro poctu rodu vrací, chudý šlechtic jméno ztrácí. Pán i kmán jsou jedna krev, proto potlačte svůj hněv, že jsem si vzal za ženu prostou dívku Boženu. Ve mně každý pána hledá. Na Přemysla, na praděda nejdříve však pomyslete, jenž z oráče na knížete povýšen byl. Všichni stejně počati jsme byli v ženě, ač pokládán za šlechtice je ten, kdo má stříbra více. Chci žít s českou selkou skrovnou spíš než s Němkou, s císařovnou. Pouto krve vždy je silné, Němka k Čechům sotva přilne. Vaše utrhačné řeči o hlouposti jenom svědčí. Jak u Němky byste, páni, chtěli prosit o zastání? Čeleď z Němec, z Němec mistři, Němkyně je na koni a mé děti, synci bystří, německy jen švadroní. Vidím, jak zem vadne, chřadne, jak Čech právo nemá žádné. Božena, ta přála právu, ctila lidi všeho stavu. Oldřichu pak selka zdravá dala syna Břetislava.
|
< Předch. | Další > |
---|