You are here: Hlavní strana 
Povídky Kázání o houbách
Povídky Kázání o houbách | Kázání o houbách |
| Napsal Ivo | |
| Pátek, 05 říjen 2001 | |
|
5.10.2001 Pravidelné kázáníčko husitského faráře Jana Bohuslava Byli jste už letos v lese? Byli jste tam v poslední době? Nešlápli jste tam na houbu? Na začátku dnešního příběhu trochu moc otázek. Musím se přiznat, že jsem velmi špatný a spíše sváteční houbař. Najdu většinou velmi málo velmi starých hub, které si mě získají svou velikostí. Letos je to ovšem něco jiného, hub je spousta, záplava.Opravdu, přesvědčit se ale musíte sami. píšu vám o tom pro jeden názor, který je právě s letošní úrodou spojený. Už jsem ho slyšel víckrát. nemá to cenu, hub je moc, není to hledání, ale pouhé sbírání, které je pod naši úroveň. Vede mě to k zamyšlení nad stavem našeho myšlení. Zdá se, že my, dnešní lidé, máme celkem rádi stres, není to normální, ale rozhlédněme se kolem sebe, klid hraje spíš druhou ligu. Nepochybně velmi mnoho lidí usiluje o úspěch a tomuto úsilí obětuje všechno. Nemáme taky rádi příliš jednoduché návody nebo příliš velké sliby, většinou jsou podvodné. Les plný hub je nepochybně součástí Božího stvořitelského díla, úroda obecně byla vždycky u všech národů důvodem k radosti. Pokud byla veliká, možná si někdo postěžoval, že se bude muset investovat do stavby sýpek, ale to bylo všechno. Nebylo přítomno dnešní pohrdání. My už jsme od úrody odtržení, v supermarketech je úroda pořád. Plné lesy hub jsou tedy otravné a přeci je to něco dobrého z Boží ruky. Nemůže se tato deformace přístupu k darům projevit i v závažnější rovině našeho života? Nemůže nás začít otravovat příliš mnoho přátelství, lásky, zdraví? Není to trochu podobné rozmařilosti zmlsaných jedináčků, kteří mají úplně všechno? Je mi jasné, že to každého u hub nenapadne a nechci dělat z komára velblouda, jenom mě připadá, že v lesích našich životů to někdy vypadá dost smutně třeba i proto, že si už jen málo vážíme darů.Zdeněk Bohuslav |
| < Předch. | Další > |
|---|
