Ještě jednou se vracíme k pořadu ČT Černá Bílá z 18. října, který uvedl pozvánku na výlet na Peruc. Podařilo se nám najít text pořadu, pro vás, kteří jste jej nemohli vidět v televizi.

Na výlet
Peruc s Ivetou Fialovou
Obec Peruc se nachází na východ od Loun nedaleko řeky Ohře. Pod peruckým zámkem, který patříval hraběcímu roku Thunů, kousek od statku u Dvoreckých, kde kdysi žil děd básníka Svatopluka Čecha, je Boženina studánka. U silnice pod Perucí stojí za vidění unikátní tisíc let starý dub Oldřich (obvod kmene 745 cm, výška 29 metrů), vysazený knížetem Oldřichem prý na místě, kde potkal selku Boženu Křesinovou, když prala prádlo (Boženina studánka je pár metrů odtud). Zde v Peruci se totiž podle pověstí téměř před tisícem roků odehrál romantický příběh, který vešel do dějin a proslavil toto půvabné místo. Kníže Oldřich z rodu Přemyslovců lovil na Lounsku ve zdejších hlubokých lesích. U studánky spatřil spanilou pradlenu. Krása Boženy Oldřichovi učarovala a jako svoji manželku ji vyzdvihl na knížecí stolec. Láska knížete a dívky z lidu přinesla zemi požehnání. Přemyslovský rod nezahynul po meči, narodil se všemi ctnostmi obdarovaný synek Břetislav, další významná osobnost českých dějin.Historie zanechala v Peruci nemálo pozoruhodných památek. Svažité návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla, zbudovaný P. P. Columbanim k roku 1725, s impozantním průčelím a hodnotným vnitřním vybavením. Naproti němu se rozkládá trojkřídlý patrový zámek, vzniklý v letech 1760-1770 rokokovou přestavbou předcházejícího sídla. Objekt upoutá oválnou vstupní halou se schodištěm, plastikami od I. F Platzera a další výzdobou. Zvláštní postranní brána vede do parku s některými nevšedními stromy.
Při návsi stojí několik zajímavých selských a měšťanských domů spolu s radnicí. Nejvíce vyhledávána bývá ovšem zastřešená pseudogotická Boženina studánka, kolem níž lze sestoupit k prastarému, mohutnému, avšak již chřadnoucímu Oldřichovu dubu. V Peruci lze spatřit i několik dalších skulptur, zejména sochu sv. Jana Nepomuckého na návsi u kostela a pomník tří panovníků v polích u Vraného.
Mimořádně památnou budovou je perucká fara. V letech 1840-1892 na ní blahodárně působil vynikající vlastenec a lidumil František Daneš. Navštěvovali ho tu K. H. Borovský, Fr. Palacký F L. Rieger, K. Sabina, F L. Čelakovský, V B. Třebízský, J. Š. Baar, Bol. Jablonský, A. E. Komers a Sv. Čech, jehož rod tu ostatně měl svůj původní domov.
Koncem 18. století proslul zdejší zámek velmi rozvinutým hudebním životem, o sto let později se stala obec vyhledávaným letoviskem a zároveň začali Peruc navštěvovat četní malíři. Tuto tradici zde nejvýznamněji dovršil Emil Filla (1882-1953), který si po druhé světové válce zvolil Peruc za své letní sídlo a zpodobnil celou zdejší krajinu.
Lze právem říci, že Peruc představuje velmi přitažlivé a pamětihodné místo. Půvabem oplývají i přilehlá území od Débeřkého údolí až po Macův důl nad kterým se nalézá proslulá Krásná vyhlídka s jedinečnými pohledy na vznosné panorama Českého středohoří. Bylo to oblíbené místo Svatopluka Čecha (o Krásné vyhlídce píše ve svých pamětech “Druhý květ” v básni “Sníh”).
Kdokoliv jede silnicí vedoucí z Klobuk do Peruce, spatří po pravé straně v polích mezi obcemi Klobuky a Telcemi balvan podivné a velmi nápadné podoby. Stojí právě při hranici, dělící politický okres slánský od lounského. Štíhlý vysoký menhir stojí v poli na mírné vyvýšenině. Je to Červeno hnědý železitý pískovec s výskytem světlých křemenných valounků. Rozměry: výška 3,4m nad úrovní terénu (celková výška 4,2 m), hmotnost odhadnuta na 5 tun. Archeologické doklady k určení stáří kamene sice nalezeny nebyly, ale ukázalo se, že kámen je osazen v písčité vrstvě nad podložní skálou tak, že musel být vztyčen uměle. Kámen pochází nejspíše z období bójského. Podle pověstí byl obklopen šesti až dvanácti menšími kameny a říkalo se mu Pastýř se stádem. Tuto domněnku potvrzuje i sdělení účetního klobuckého cukrovaru z roku 1901, že dvěstě až třista metrů severně od stojícího kamene byly vyorány dva kameny podobného materiálu a asi dvacet osm kroků od stojícího kamene směrem na Telce byl vyorán další větší kámen .
V roce 1994 zde provedla pokusné geofyzikální měření skupina pražských badatelů. Výsledek všechny zúčastněné překvapil: Měření magnetického pole Země v předvečer slunovratu dne 20. 6. 1994 ukázalo těsně u menhiru anomálii zesílení magnetického pole. Ta se dala vysvětlit tím, že Klobucký menhir je ze železitého pískovce, který je trochu magnetický. K nepochopitelnému úkazu však došlo při měření během východu slunce. Místo, kde byla anomálie největší se pohnula o přibližně jeden metr směrem na západ.

Miroslav Blažek