Květen byl prvým celým měsícem roku, ve kterém jsem byl doma. A byl plný akcí a událostí, koncem měsíce jsem letos poprvé otevřel svoji Galerii u Plazíka.

 

Některé dny jsem byl mimo domov, pomáhal při pracích na domečku a dvoře, ale vyšel jsem si i na malé vycházky. Hned 1. máje Malá vycházka, parkem k Hořejšáku, posezení u Dvořáků Za Dubem a do kopce domů. (1,3km - +,- 40 výškových m.) Pampelišky zlatem hýří,  kaštany rozsvěcí své svícny, magnolie září, něžné konvalinky zvoní na své zvonečky a na dvoře rozkvétá můj velkokvětý šeřík. Druhého jsem se po mnoha měsících vydal na Krásnou vyhlídku. Ale šel jsem jen kousek, od Ořechovky, kam jsem zajel autem (1,5km). Po desítkách let je z ní vidět nádherné České středohoří. Konečnou úpravu provedli Lidé Perucka.
V pátek 8. opět jen jediným možným směrem do zámeckého parku, který byl po dešti zelenější. Bělostné svícny kaštanů v zeleni zářily. Teď by to chtělo  sluníčko. Na mém dvorku vrcholila fialová vonící krása. Ten odkvétal 19., ale rozkvetl prvý květ máku a to dokonce na nové vysemeněné rostlince. Na mateřské se rozvinulo do konce měsíce 30 rudých kalichů. Již jsem nečekal, že se někdy podívám k Podkově, kterou jsem téměř 20 let na jaře s kamarády čistil. Díky velké podpory rodiny jsem se tam 23. podíval a chtěl vyčistit.  A ejhle, neznámá, moc dobrá duše, ji letos vyčistila za mne. Moc děkuji kamaráde - kamarádi, že jsi přebral úlohu strážce Podkovy. S neznámého se opět vyklubali Lidé Perucka.
Květnová zeleň byla skvělá. Kvetly kaštany i můj šeřík na dvoře a koncem května zářily rudé květy máku. Vše v albu:
Zeleň a květy 

Několik let jsem nebyl na místním fotbale. 2. května jsem zašel na derby s Vrbnem, které nevyšlo 1:3. Zde pár fotek:
FK Peruc - TJ Vrbno 

Zašel jsem i na několik akcí, připravených u nás na Peruci. Další zajímavé povídání připravila knihovna Peruc ve středu 6. navečer. O životě a smrti stromů, a dalších souvisejících zajímavostech, vyprávěla 15 pozorným posluchačům dendroložka a arboristka Magda Kopecká, autorka knihy Památné stromy Podřipska.
I 81 let od konce 2. sv. války vzpomněli 8.5 peručtí občané u pomníků obou hrůzných válek jejich oběti. I dnes moc potřebná připomínka. Na peruckém náměstí připravila perucká mládež Máje. Tančilo se až do večera. V kapli M. J. Husa jsem vyslechl předposlední kázání bratra Krause, který v Husitské církvi končil.
Peruc v květnu 

7. května jsme použili Poslední mejdlo. V Lounech končí letní scéna společně s hotelem Caramel. Kamarádi oslavence Jana Vaice se přišli rozloučit a zahráli jim k tomu Zadarmo drahý. Na terase hotelu Caramel na lounském náměstí jsme zažili mnoho výborných koncertů. Bohužel jsme se s tímto prostorem rozloučili.
Loučení s Caramelem 

Ve čtvrtek 14.5. žily Louny na mnoha místech výtvarnými výstavami. Připravila je GBR, Pralalinka a GAML. Píši o tom ve článku:
Výtvarné Louny 

Květen pro mne přinesl i mnohá setkání. Přestože letos připravuji teprve prvou výstavu, navštívili opět po roce moji galerii studenti pražského gymnasia Omská se svými pedagogy  Doubravkou Habětínovou a Janem Faixem. Bylo to milé. Součástí pobytu studentů gymnasia v peruckém kempu bývá hudební večer s hostem. Letos jím byl Norbert Morava (Nadnárodní obrození a další projekty). Téměř hodina skvělého elektronického Hip-hopu a Rapu, po kterém Norbert ukázal mládeži svá elektro-hejbátka.
V úterý 19. jsem zažil úžasné odpoledne se spolužáky z chomutovské průmky. Prvý přijel před 13. hodinou, ve 14 nás bylo již 8 (to se nestalo od roku 2020 - 50 let od maturity). Od 17:30 do 19  hodin se kamarádi rozjeli do svých domovů. (nejvzdálenější účastník Ondra z Bavorska - 250km).
Ve středu jsem se dostal do pivovaru ZLoun na posezení a koncert Démy (ZNC). Ten zde byl celý den s kamarádem, kterému jako narozeninový dar Radek T. ukázal, jak se vaří pivo.
Čtvrtý víkend jsem prožil chvíle v kempu s kamarády kapely Paralet, kteří se zde setkávají skoro 20 let. Jak jsem již psal, dostali jsme se i k Podkově. 28. jsem se zúčastnil jako každý rok setkání 2026 bývalých zaměstnanců SČE RZ Louny na Bahně a další den jsme se sborem Senior Melody zpívali na Noci kostelů v Košticích. V sobotu po poledni jsem byl na Střelnici (Slaný) popřát švagrové k narozeninám.
Můj květen 2026 

Ve Slaným jsem byl již v polovině května, když jsem díky Vláďovi zažil páteční večer  na Zimáku při blues. Strange Majik z USA - zajímavý. Janny Richter s kamarády muzikanty - zábavné. Band of Heysek z Brna - úžasné, zvláště kytara.
Blues, Slaný

Po měsících řešení mých zdravotních problémů (nevyřešeno) jsem se rozhodl opět otevřít svoji Galerii u Plazíka v mém peruckém baráčku a tak se poslední neděli otevřela výstava Tváře bez hranic, o jejíž přípravě i vernisáži píši ve článku:
Tváře bez hranic

Již třetí desítku let se na lounském Bahně koná festival Antikotel. Letos jsem vzhledem k mým pohybovým schopnostem zvládl pouhých 9 hodin (4+5) a z bohatého programu slyšel 12 kapel.

V pátek jsem stihl závěr Paraletu, často zde hraje K.U.T.U.B., po nich legendární Definitivní Ententýk. Nemohli chybět lounští kamarádi Furt Rovně. Po setmění se na podiu objevil host Hentai Corporation. Deaken také nesmí na Bahně chybět. I když jsem měl pomocníky syna a Míšu, více jsem nezvládl a jel domů

Pátek odpoledne 

Pátek večer 

V sobotu jsem přijel na mladé muzikanty kapely Nostra, pokračovali v Lounech oblíbení Coffe to help. Již snad více než 3 roky hrají Funkus, kapela složená převážně z absolventů místní ZUŠky. Zato Red Hot Čili Pepa slýcháme na Antikotli od jeho vzniku. Hostem sobotního programu byla zajímavá Krajina Ró a vydržel jsem ještě na muzikanty z dálky, bubenice a kytarista, Bokurano kokoro gokoro kessha z Japonska, ke kterým se přidal Vojtus a místní basák. Opět můj čas vypršel a já se s Antikotlem rozloučil.

Sobota odpoledne 

Sobota večer
Čím byl ale pro mne tento ročník úchvatný, bylo pozdravení od desítek kamarádů a známých i s nabídkou pomoci s přemístěním chodítka, přinesením občerstvení a dalších nezbytných "maličkostí. Kamarádi, vzalo mi to u srdce a moc, moc vám děkuji.