You are here: Hlavní strana 
Okolí Peruce Ohlédnutí za říjnem 2024
Okolí Peruce Ohlédnutí za říjnem 2024 | Ohlédnutí za říjnem 2024 |
| Napsal Plazík st. | |
| Úterý, 05 listopad 2024 | |
|
Říjen byl neobvykle teplý, někdy sluneční s modrou oblohou, ale jindy šerý, zamračený. Máme podzim. Ale stejně je kolem mne živo a já se občas zapojím.
S naším sborem Senior Melody již od září opět zkoušíme a tak jsme byli rádi za pozvání Senior klubem Louny. Ten pořádal 1. října Společenské setkání při příležitosti Mezinárodního dne seniorů. Rádi jsme našim vrstevníkům zazpívali, které jsme nazkoušeli na prázdninovém soustředění na Jižní Moravě. Vystříhli jsme i "Když jsem já šel skrze Louny".. (Myslím, že se nám to povedlo.)Začátek října to byl rok od uvedení naší fotovoltaiky, vyrobeno přes 9 MWh elektřiny, ušetřeno 4,5tuny uhlí a zachráněno přes 60 stromů. V prvé polovině měsíce jsem se párkrát prošel Perucí a kousek do lesa. Jen tak kolem Majlantů. Letošní podzim nenabral tradiční barvy. (2,5 km) Na internetu 
samé houby, já nesbíral jen fotil prašivky. Další den sluníčko vyhnalo mojí lenost a šel jsem na vycházku. Přes park na Krásnou (ne)vyhlídku. (4km) (Je neskutečné, že se správci lesa nedokáží postarat o jedno z nejvýznamějších míst naší Peruce.) Také jsem byl zase "na houbách". Nesbíral jsem, mrknul jen krok od cesty, na to co mne "koplo". Možná jste si všimli, že na některých zastaveních Naučné stezky Perucko jsou nové panely. Téměř po 15 letech jsou původní materiály vybledlé, nečitelné a mnohdy zničené vandaly. Proto jsem se vloni rozhodl, po domluvě s vedením městysu, že připravím ze svých materiálů (původní od H. Halamové a z mé přípravy knihy o Naučné stezce) panely nové. Bylo to půl roku mé náročné dobrovolné práce (70-80 hodin), ale snad to přispěje k obnovení celé stezky (hotovo 18 panelů, zbývá lehce doplnit 2 - po dokončení rekonstrukce Stradonického rybníku). Zašel jsem i do Muzea české vesnice a k Fillům. Konečně důkladná prohlídka Pamětní síně Emila Filly. Je to skvělá expozice.
Říjnová Peruc
10. října opět cesta s Vláďou do Prahy. Na kultovní scéně U Vystřelenýho oka vystoupily ve čtvrtek večer dva neméně kultovní soubory: Old Minka Band z České Lípy a pražští Psychedelic 
Spiders of the Spoon. Ti navíc pokřtili zbrusu nové CD Dveře (vydala Guerilla Records). Večer se vydařil, pro mne Old Minka Band super.OMB a PSS u Oka Každoročně nás zvou Tomík, Simča a Vilda na Bahno na Underground Birthday Party, letos již počtrnácté. Sál plný mániček si s oslavenci užil prima kapely - Les Symboles, Nevýpar Kovatjezd, Fabrika Balet, Československého rozhlasu, Stolní společnost. Já vydržel jen do půlnoc, tak jsem další dvě neslyšel. Jako každý rok vydařená pařba.
Underground Birthday Party No.14
Na klidnější muziku jsem vyjel opět s Vláďou do Neratovic, kde na Městském úřadu hráli kamarádi z kapely Znouzecnost. Golda i Déma zahráli svůj vlastní set. Golda své písničky a něco z repertoáru ZNC, Déma svoji Démophobia aneb Plzeňské pověsti, písně a jiné plísně s povídáním o historii Plzně. Příjemný večer.Čím se může Peruc chlubit! Lounský PRESS uveřejnil rozhovor s peruckým keramikem Martinem Říhou. Jeho skvělá práce je oceňována v širokém okolí a lidé si rádi kupují jeho krásné výrobky. Hajný Říha se na Peruc přistěhoval koncem 50. let do hájovny (bývalé ředitelské vily cukrovaru) Za jeho služby byl perucký les krásným místem. Naše rodiny se kamarádily, my s bratrem hlavně se synem Jardou. Přátelství se přeneslo i na jeho děti a Martina mám rád, uznávám jeho umělecké řemeslo. 
Děkuji za pování v pátek 18.10. na premiéru filmu Barevný svět Karla Goszlera. Skvělá práce kolektivu Bořek Zasadil, Martin Wágner, Martin Vostřel, Josef Císařovský na velkém odkazu lounského fotografa.
Traileru k filmu zde
Velmi příjemný den jsem dnes prožil v sobotu 19.10. na chomutovské průmyslovce, která slaví 150 let. Ze 21 spolužáků na tablu (min. 7 již bohužel nežije) jsme přišli pouze 3. Ale setkání s Karlem a Pavlem a prohlídka školy s mým synem, také absolventem, byla fajn. 
Třídním srazům ale nebyl konec. Po ZŠ Peruc (1958-63) a SPŠ Chomutov (1966-70) jsme se sešli ve čtvrtek v Třebenicích se spolužáky z Osmileté střední školy (1955-58). Příjemné chvíle a vzácné vzpomínky. Třebenice - místo chvilek mého dětství. Tatínek byl přeložen od roku 1955 do služby na nádraží Třebenice a já v městečku pod Košťálovem v pololetí 1. třídy začal chodit do školy. Další stěhování (na Peruc) bylo na konci roku 1958.
Za spolužáky, Chomutov a Třebenice
Pondělní odpoledne bylo na Peruci stvořené pro dětské hry. Na hřišti se proháněli žáci - fotbalisté při svém turnaji. V obecní knihovně tvořily menší děti domečky pod vedením Karolíny Homonai z lounské knihovny a za pomoci naší perucké knihovnice. A ve čtvrtek dopoledne navštívil moji galerii tradiční kamarád, Lesní klub Kořínek. Rád tuto milou a zvídavou návštěvu provázím. 
Páteční výlet s Českopisem TV MKL byl cestou jen "za humna" Navštívili sme Litoměřice, prošli centrem, navštívili místní hrad a Dómské náměstí. Poté jsme dojeli do nedalekých Doksan, kde jsme si prohlédli klášter premonstrátek a hlavně nádherný Kostel Narození Panny Marie.
Litoměřice a Doksany
I v sobotu jsem se setkal s Třetím věkem. Dnes jel skutečně " za humna" a já mohl zůstat doma. Téměř 25 studentů přijelo na naší Peruc a navštívilo všechny místní galerie. Začali U kozorožce, pokračovali K Plazíkovi, poté prohlédli exponáty v Muzeu české vesnice, včetně výstavy Ohlédnutí a samozřejmě nemohli vynechat nově otevřenou Pamětní síň E. Filly. Milý závěr byl v kavárně Za Dubem, kde je také studentka třetího věku Hanka, pohostila výbornou zelňačkou a dobrou kávou. 
O státní svátek 28.10. jsem si při krásném počasí vyšel k Oldřichovu dubu a poté naproti na skály ke Sfinze. Víc jsem nezvládal. Ale druhý den s pravnoučaty na stejná místa a s jejich pomocí ještě kousek dál...
Podzimní procházka
30. října jsem navštívil hřbitovy a uctil věnečkem, svíčkou a hlavně upřímnou vzpomínkou mé blízké, milé. Z Loun jsem si přivezl po skončení výstavy v lounském divadle obraz. Vždy obdivuji magické obrazy dlouholeté kamarádky, malířky, keramičky a skvělé herečky Vlaďky. Letos jsem se konečně rozhodl a již u mne visí její dílo PŘICHÁZÍME.Měsíc říjen jsem zakončil nečekaně v mosteckém divadle, když na mne zbyl lístek na představení Neperte se prosím vás! Perfektně zahraná vtipná, ale ne hloupá komedie. |
| < Předch. | Další > |
|---|
