Ohlédnutí za červnem 2024 |
Napsal Plazík st. | |
Pátek, 05 červenec 2024 | |
V červnu jsem moc volna neměl, občas i tři akce za víkend. Ale přežil jsem a poslední víkend by jedinečný.
Na vodním hradu Budyně proběhla v neděli 2. 6. 2024 dernisáž Skupinové společné výstavy Alchymie - střed - hoří Nového sdružení pražských umělců, na kterou mne pozval Pavel Straka. Své obrazy, grafiky, objekty a fotografie zde představilo 22 jejich členů a přátel. Bohužel správce galerie vzal ukončení doslovně a již předem sundal ze stěn vystavená díla na zem. Takže na fotkách je mnohé převrácené na bok, nebo hlavu.
Ale to nebylo ten den vše, pospíchal jsem zpět na Peruc. Tak jako každý rok, tak i letos přijel zazpívat do Stodolního divadla na Peruci Ročovský pěvecký sbor. Mimo dobrých zpěváků přijeli i muzikanti a přednes klasických a muzikálových písní z 20. století, ale i skladeb Beatles a Queenů, byl doprovázen nejen klávesami, ale i příčnou flétnou, klasickou, elektrickou a basovou kytarou a bicími. Asi 25 přítomných posluchačů ocenilo potleskem skvělý přednes a pestrý repertoár.
Červen Za Dubem
V pondělí v podvečer jsem pro změnu zamířil do místní knihovny. Afrikanistka paní Imbrová z Černochova žije již desetiletí africkým Zimbabwe a hlavně dětmi z Tengenenge. Moc zajímavě o tom všem vyprávěla na další z besed před novým velkým televizorem v knihovně na Peruci více než 20 pozorným posluchačům. Sebou přivezla i originální výrobky z Afriky, někteří účastníci si z nich vybrali a zakoupili. 20% z prodeje jde jako vždy na podporu školní docházky dětí v Tengenenge. Úterý pro změnu školní divadlo. V podvečer jsem zajel do Klobuk na premiéru muzikálu Rebelové, který s žáky ZŠ Klobuky nastudovala paní učitelka Marta Zaiml. Je to po Rychlých šípech a Vlasech již třetí představení a Divadelní soubor zraje jako víno. Díky nové technice mohli mladí aktéři většinu písniček (a že jich není málo) zazpívat živě. A to co tato parta mladých neherců dokázala je obdivuhodné. Plná sokolovna je odměnila potleskem ve stoje.
Rebelové, DS ZŠ Klobuky
Ve čtvrtek 6. 6. vzpomínala celá Evropa 80. výročí vylodění spojenců na pobřeží Normandie. I já jsem vzpomněl, hlavně na naší cestu po památných místech v roce 2013. Ohromná rozloha tisíce křížů a hvězd...
Normandií 2013
Páteční odpoledne a velkou část soboty jsem strávil v perucké knihovně, jako člen volební komise. Jsme již zkušená parta šikovných Peručáků, takže průběh voleb do Evropského parlamentu jsme zvládli skvěle. Jen ten výsledek... Po schválení výsledků jsem jel rychle do Loun, abych stihl alespoň chvilku oslavy narozenin mé pravnučky Karolínky. Milé setkání, kouzelná holka. Kamarádi z Dobroděje připravili na ten den již 17. Dobrodění, které úspěšně navázalo na předchozí ročníky. Odpolední program pro děti, divadlo a večerní muziku navštívilo celkem zhruba 200 dětí a stejný počet dospělých. Již teď víme, že výtěžek přesáhne 60 tisíc korun, které Dobroděj věnuje rodině malého Ondráška na některé terapie, které mu usnadňují překonávání četných hendikepů. Já si po nabitém dni užil večerní kapely, mladé Sick of Reality, skvělý Mrakoplaš, známý zejména z pražských klubů a letních festivalů a pořádající Paralet. Velký dík návštěvníkům, vystupujícím, ale hlavně pořadatelům. Kladenské dvorky jsem v neděli již nezvládl...
17. Dobrodění
V úterý 11. navštívila výstavu fotografií Zajímavosti kolem nás družina místní ZŠ. Obvyklé návštěvy se svými třídami pní učitelky nestihly. Výstava Josefa Holoty skončila 23. 6. 2024.
Již jsem to psal dříve, na vycházky k mé škodě již moc nechodím. Ve čtvrtek 13. jsem si po 4 měsících zašel na Krásnou vyhlídku. S hůlkou jsem to zvládl před deštěm. Je to nyní moje asi nejdelší zvládnutelná trasa. Pět dní poté jen krátká procházka na Makala a za pár dní po návštěvě kavárny Za Dubem dolů k Oldřichovi a kolem Fořtovny do parku a domů. Ještě párkrát jen do parku a toť ze zdravého pohybu vše. Mohl bych se vymlouvat na červnové počasí, které bylo horké s náhlými bouřkami a přívalovými dešti. Ale, to by bylo skutečně pouze výmluva.
Vycházky a déšť
Hned v pátek pro změnu za muzikou. A to to jsem nečekal! Jel jsem do Caramelu na Xaviera Baumaxu a on tam byl Xavier Baumaxa, ale úplně jiný - žádný sólový písničkář. Odkudsi z litvínovského pravěku vytáhl svoji první kapelu V.M.H. (Velmi Milí Hoši) a tato trojice do nás vpálila klasický devadesátkový punk. Nádherná šílenost. Plně na to navázali Louňáci The Rohotoče se sladěným repertoárem. Baumaxy však nebylo dost, ve třetí části s druhou (vlastně jen s jednou obměnou) kapelou FAULNAMUSIC zahrál novější funk-rockový repertoár, včetně některých jeho písní ze sólových vystoupení. Jako správný básník většinou přednesl alespoň část textu před vlastní písničkou. Tak to byl jeden z nej koncertů v zaplněném Caramelu, všichni jsme si večer moc užili.
Baumaxa v Caramelu
V květnu jsem zde psal o návštěvách představení na Libochovickém divadelním léťě. V sobotu večer byl slavnostně zakončen jeho 65. ročník a předány ceny vystupujícím souborům. Poté nám zahrál místní mladý soubor MALIS hezkou pohádku Tři kouzelné věci. Tak zase za rok v Libochovicích na viděnou. Zde doplněné album z LDL Dalším program ve Stodolním divadle usedlosti Za Dubem nás zavedl do Asie. Za Dubem To, že v Indii je stát Méghálaja, jsem nikdy neslyšel. V neděli 16. 6. se však více než 30 posluchačů do této kouzelné přírody podívalo díky besedě s fotkami a videi s cestovatelem Tomášem Ulrychem. Moc zajímavá a vydařená akce. (Foto výše) Již vloni jsem byl pozván Základní školou Přemyslovců Louny na jejich závěr roku, který místo akademie v divadle připravili na svém hřišti. Pestré odpoledne nazývají Přemfest a představují se při něm na velkém podiu žáci všech tříd. Na lavicích i na trávníku poutavá vystoupení sledovalo více než 700 diváků z řad rodičů, příbuzných a dalších přátel školy. Je zde samozřejmě i občerstvení - pití ve dvou stáncích a něco k snědku ve školní kuchyni. Bylo to úžasné. Skvělí žáci, skvělí pedagogové, skvělí diváci,... skvělé kuchařky. A pro mne první veřejné vystoupení našeho malého bubeníka Adama. V pondělí jsem se dozvěděl, že v neděli 23. 6. odešel kamarád, významný Louňák, držitel Českého lva, filmař Honza Jíra. V pátek 28. 6. 2024 se rodina a přátelé rozloučili na poslední premiéře v pavilonu výstaviště v Lounech s tímto vzácným člověkem. Z naší mysli neodejde... V pavilonu Josefa Fouska jsme již ve středu, po poslední zkoušce, zazpívali s naším pěveckým sborem Senior melody na Zahradní slavnosti u příležitosti zakončení dalšího semestru Třetího věku při Městské knihovně Louny. Přiblížil se již zmíněný poslední červnový víkend, plný skvělých akcí. V pátek přijela autorka nové výstavy v mé galerii Veru Králik a spolu jsme nainstalovali stovky skvělých fotografií. Večer nás oba a mnoho našich přátel čekal další úžasný večer na lounském Bahně. Turné PPU v rámci Egon Bondy Tour s hosty Honzou Loukou a Prasečí farmou dorazilo na na svoji předposlední zastávku. Nezdá se, že od natočení debutového alba Plastiků Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned uběhlo již padesát let a právě k na připomínku výročí připravil Vláďa Lábus Drápal s bývalými členy kapely toto turné. Sešla se skvělá společnost kamarádů, kteří si večer i přes déšť užili. Byl to skvělý večer dobré muziky v dobré společnosti.
Plastičtí lidé na Bahně Plastiků
Podzemní koncert na Bahně
V sobotu 29. 6. 2024 oslavili skvěle peručtí hasiči 140. výročí od svého založení. Kolem fotbalového hřiště byly desítky historických i současných hasičských vozidel a na jevišti probíhalo slavnostní ocenění členů místního sboru a další kulturní program. Skvěle připravený den. Se synem a pravnuky jsme vše prošli, ale poté jsme se vrátili na náš dvoreček a byl z toho nádherný rodinný večer při grilování. Přijela ještě dcera s Jardou a neteř Martina s rodinou a to se často nestává, aby se nás sešlo tolik. Přišla poslední neděle prvého pololetí roku a s ní otevření další výstavy Rok v Praze v mé Galerii u Plazíka. A vernisáž se moc povedla, přišly desítky milých návštěvníků. Píši o tom na svých stránkách. |
< Předch. | Další > |
---|