Ohlédnutí za únorem 2023 |
Napsal Plazík st. | |
Čtvrtek, 02 březen 2023 | |
Je únor zimní, nebo jarní měsíc? Po letošku ta pravá otázka. Vždyť bylo i +15°C. A sníh žádný. Na Hromnice plně rozkvetlé sněženky. Alespoň jsme uspořili na topení.
Krásný začátek měsíce hned prvý únorový den. Úžasný koncert Z-bandu v lounském divadle. Jedinečný projekt lounských hudebníků a jejich kamarádů, zejména těch od Petržilků - 6 z 11 vystupujících má rodinné vztahy. Samozřejmě nejvíce přispěl perfektní Dominik. Jak řekl můj kamarád, výborný klavírista. "Proč hrají jen na Smolnici, v Lounech... ? Jak to že nehrají v Praze... v Las Vegas?"
Začnu s vycházkami kolem domečku. V sobotu 4. jsem si po tmavých a větrných dnech vyšel na trochu slunečnou malou vycházku k Bažantnici. 7. bylo mrazivé úterý. Angrešt vypučený, vrátka ojíněná a výhled směr kopečky ČS zamrzlý. (Krásné, ale studené.) Ve čtvrtek pod lednovým sluncem jsem si krátce vyšel na Makala.
Na rozcestí jsem vzpomněl na Zátopka. Jak to říkal? "Když nemůžeš, tak přidej." Tak jsem si přidal a došel dolů na Dýbeř. Hned 10. v poledne opět vysvitlo a tak mi sluníčko vytáhlo na Vranskou a kolem nádraží. Musím ho fotit, než nám Středočeši po 150 letech vytrhají i poslední 2 koleje. V polovině měsíce byl výhled na Středohoří zamlžen, ale v dalších dnech vše silný vítr rozfoukal. V neděli 19. jsem sešel po Šlepce, kde jako každoročně kvetly trsy sněženek, k Majlantům. I ty 2 km daly zabrat. Poslední únorový den, opět slunečný, jsem vyšel na Hajka. Chtěl jsem se otočit až nad bývalým vechtrem, ale únava mne obrátila u třešňovky dolů přes silnici a pěšinou zpět domů.
Všechny fotky z vycházek v albu Toulky kolem. Toulky kolem. Od začátku měsíce již připravujeme prvou letošní výstavu v perucké Galerii u Plazíka, na které se představí autorka Jitka Pazderová se svými postřehy mobilem. Vernisáž proběhne 4. března 2023, výstava bude přístupná do konce dubna. Poprvé mobilem 11. února jsem ve článku vzpomněl na naši maminku, uplynulo 20 let od jejího odchodu. Vzpomínka. Tu sobotu jsem prožil s rodinou mé sestry, na jejich statku byla tradiční velká zabíjačka. Obojí výborné, jak setkání s mnoha příbuznými i známými, tak výrobky z pašíků. Domluvili jsme se a ve středu navštívili našeho bráchu, o kterého se stará jeho dcera ve vesničce u Slaného. Patří ji za to velké uznání. Ve čtvrtek 16. jsem dobře udělal, když jsem vyjel za kulturou. V Postoloprtech představení dle mého gusta, pravdivý příběh o mnohých z nás s výbornou muzikou "V DEŠTI" v podání Dobře naladěného divadla z Prahy. Paráda. A poté jsem stihl část vystoupení mé oblíbené Berušky s Vadaskou. Pohodička, prima muzika a navíc mnoho kamarádů. Dokonce i z Lovosic. V dešti V sobotu mne pozvala dcera do Dobroměřic na výborný oběd. A také na společné odpoledne s mými pravnoučaty Adamem, Karolínkou a Jarouškem. Dětský pokojíček byl plný jezdících vláčků. Opět musím opakovat, jsou to nezapomenutelné chvíle prožité s malými pokračovateli naší rodiny. V úterý 21. jsem se odhodlal po 4 měsících sán vyjet do pražských galerií. Prvé zastavení v Národním muzeu Czech Press Photo 2022. Tuto soutěžní přehlídku navštěvuji již dlouhá desetiletí. Jsou zde pěkné sportovní fotografie a portréty a samozřejmě mnoho snímků zachycující běsnění Rusů na Ukrajině. Tradiční návštěva v Leice, kde jsem "prošvihl" minulou výstavu. Tentokráte jsem stihl těsně před koncem výstavu Dobře utajené fotografie autora Gustava Aulehla. Mám moc rád tyto černobílé fotografie z dob našeho mládí a dospělosti. V Perlové dolů do Artinboxu na výtvarno Jitky a Květy Válových z Kladna (100 let), obrazy George Radojčiče a prodejní ART SALON. Měl jsem další plány, ale únava mi poslala po 3 hodinách domů. Do galerií, Praha Původně jsem s tím nepočítal, ale nakonec jsem v sobotu jel do Stradonic na tradiční masopust. Vždyť tam opět byla má pravnoučata, převlečená za Kuchaře, Červenou karkulku a čertíka. Stavili jsme se u babičky mých vnuček a šli ještě kousek ke Dvořákům. Průvod měl před sebou ještě velkou část cesty, my však jeli domů - pro děti i mne to bylo vyčerpávající. Při nedělní bohoslužbě v kapli M. J. Husa na Peruci jsme se loučili se sestrou farářkou ThDr. Helenou Smolovou, Th.D. která ukončila svoji pastorační službu v NO CČSH v Lounech i na Peruci. Za 18 let v Lounech a v posledních letech na Peruci byla velkou oporou v těchto Náboženských obcích Husitské církve. Přijel i náš bývalý bratr farář Ivo Šimůnek. Přejeme sestře Heleně spokojenost a požehnání v jejím dalším soukromém i profesním žití. Únor končil teplým, slunečným počasím, jak jsem psal v úvodu, zima, nebo jaro? |
< Předch. | Další > |
---|