You are here: Hlavní strana 
Okolí Peruce Ohlédnutí za lednem 2023
Okolí Peruce Ohlédnutí za lednem 2023 | Ohlédnutí za lednem 2023 |
| Napsal Plazík st. | |
| Neděle, 05 únor 2023 | |
|
Začal nám další rok, dvojku nahradila trojka. Zima se sněhem jen občas vykoukne, je to taková divná doba. U mne ještě týden doznívalo silné nachlazení. Jo, dva týdny jsme volili...
Po dvou letech se oficiálně obnovil novoroční pochod na Krásnou vyhlídku na Peruci (poprvé nultý ročník 2005, 15. oficiálních pochodů do roku 2020, 2 neofi covidové). Já poprvé nešel, dech mi to nedovolil. Pozdravil jsem asi 55 účastníků alespoň u peruckého zámku. Věřím, že si všichni v tomto jarním počasí vycházku užili a využili připravené občerstvení. Zpravodaj Honza hlásí z místa asi 90 pochodníků.
Perucké střípky - leden 2023 (fotky z různých událostí)
Před 150 lety, dne 2. ledna 1873 byly uvedeny do provozu železniční stanice Vrbno nad Lesy, Peruc, Klobuky v Čechách, Zlonice a Slaný. Slavnostním vlakem Most - Louny - Slaný byla zahájena veřejná osobní doprava na zhruba polovině trati Pražsko-duchcovské dráhy. Výročí významné, ale dráhy, ani místa na trati si jej nepřipomněli. Možná i pro blížící se konec této trati.
Takový (ne)normální leden, počasí nic moc, slunce, sníh a hlavně zataženo s větrem. 3. ledna prvá malá zdravotní procházka kolem "Kořínků" na Makala. 10. 1. bylo hezky, já jsem byl taky trochu v pohodě, tak jsem po 10 dnech vyplnil novoroční tradici - zašel jsem na Krásnou vyhlídku. Po týdnu jen tak kolem domečku, dokonce i s popraškem sněhu a kolem rybníků do parku. 22. jsem si vyšel na pocukrovaná Makala. No, moc jsem toho nenachodil.
6. leden a Tři králové za dveřmi. Tradice dodržena. Moc děkuji šikovnému Kořínku za zazpívání a přání. Již několik dní slyším pily z lesa a při cestě do Loun jsem zjistil, že nenasytní lesožrouti likvidují jeden z posledních pohledných kousků peruckého lesa u silnice na Slavětín.
Další den jsem zajel s Vierou na Novoroční koncert Kvítku u sv. Bartoloměje na Smolnici byl skvělý. Návštěvníci v zaplněných lavicích si ho užili s radostí v srdci i duši. Spolek Hudba na Smolnici dělá celý rok skvělé akce.
V neděli mne Mirek s Markétou vyvezli na malý nedělní výlet. Chtěli jsme na nějaký zámek, do muzea..., vše zavřeno. Druhý cíl byl nějaký malý kopeček s rozhledem - mlha. Nakonec přes Tejnici (M. tam ještě nebyla), kde jsme se samozřejmě stavili v magickém nedostavěném chrámu, jsme dojeli na Zichovec. Dobrý oběd a vycházka ke Smradovně lesem i mezi poli. I to byly moc příjemné 3 km. Díky...
Před časem jsme si na FB komentovali fotky s Václavem Machem z Postoloprt.
Ukončil to odchod výborného fotografa do snímání v jiné dimenzi. Ve čtvrtek 12.1 byla zahájena výstava jeho úžasných černobílých analogových snímků od řeky Ohře ve Vrchlického divadle v Lounech. Sešlo se mnoho lidí, přátel, známých a všichni jsme žasli nad jeho tvorbou... (Výstavu Rok u řeky si můžete prohlédnout až do 1. března.)
Druhý a čtvrtý víkend, spíše pátek a sobotu, jsem strávil po 60 letech v perucké škole.
Prezidentské volby se pro opravy v knihovně konaly v tamní jídelně, dříve dílnách a třídách obecné školy. Již poněkolikáté jsem byl členem místní komise za Piráty. Prvé kolo jsme zpracovali do jedné hodiny po zavření volební místnosti a v půl čtvrté byly naše výsledky potvrzeny a my mohli domů. O 14 dní později jsme byli hotovi za 40 minut a po 15. hodině mohli jít odpočívat domů. Skvělá práce, vše bez chyb. Ono se to nezdá, ale i po 8 + 6 hodinách sezení je jeden unaven. A jak to dopadlo. Přímo na Peruci (PP 57.5%, AB 42,5%), stejně jako v celém Česku, zvítězil Petr Pavel a stane se v březnu naším, věřím po dlouhé době skutečným prezidentem.
Ještě před druhým kolem voleb jsem se ocitnul na představení, na kterém se netleská.
Nenadálá návštěva Činoherního studia v Ústí a následná procházka centrem krajského města vyplnila čtvrteční večer. Kamarádka Iva z Kořínku mne nabídla lístek s dopravou a to jsem nemohl odmítnout. Představení se jmenovalo Konference ve Wannsee. 20. ledna 1942 se na břehu jezera Wannsee u Berlína sešlo patnáct vysoce postavených úředníků nacistického Německa, aby úředně a technicky dotáhli koordinaci konečného řešení židovské otázky. Celé představení a závěrečná věta Kde zůstal člověk? nás uzemnila na sedačkách. Po chvíli jsme všichni potichu opustili hlediště.
Poslední lednovou neděli nás pozval Klub žen Stradonice na přednášku Martina Černého Stradonická škola. Opět vydařená akce zkušených organizátorů a hlavně výborné množství zajímavých a kvalitních informací z historie.
V úterý večer jsem zajel do Velvar, kde v Galerii Tomáš Vosolsobě byla vernisáží zahájena výstava Jiřího Suchého "Když nehraju, kreslím". Jaké bylo překvapení, když do plné výstavné síně vstoupil sám autor, muž tisíce zájmů a dovedností.
Jdeme do nejkratšího měsíce roku, mne čeká příprava prvé výstavy v mé galerii.
|
| < Předch. | Další > |
|---|
