Říjnem skutečně začal podzim, stromy se barví, sucho trvá, a často bývá mlha. Když bylo hezky, vyrazil jsem si u trochu do přírody. Kultury také byla, ale omezeně...

Po dvou letech jsem se vrátil do pěveckého sboru Senior melody při Třetím věku lounské knihovny a učím se opět zpívat. Byli jsme pozváni ne setkání seniorů v lounské Zastávce, abychom jim zazpívali. Pár písniček jsme zvládli myslím v pohodě. No a teď nás čeká příprava adventního zpívání. (foto L. Bába)
Jak jsem napsal v úvodu, podzim barví naši přírodu a já do ni občas vyrazím. Ve čtvrtek jsem si vyšel Karhancem po Peruc a kolem Hořejšáku a přes park domů. Jen krátká trasa, ale pod modrou oblohou nádherná.
Podzim pod Perucí
O týden později jsem šel opačným směrem, přes park a po silnici k našemu hrdinovi Oldřichovu dubu. Je parádní, že se po trápení od lidí každý rok zazelená. Kolem rybníků jsem vystoupal domů.
Parkem k Oldřichovi
V pátek jsem šel do našeho kina na nový film Žižka, zvědav jak bude působit. Je to sice Amerika, ale bál jsem se, že to bude horší. My Češi v tom najdeme nějakou myšlenku, pro cizinu to bude další z pseudohistorických výtvorů s polibkem nakonec. V sobotu, ač jsem se zařekl, že již nikdy, jsem fotil svatbu kamarádky. Naštěstí to byl jen mini obřad v 5 lidech.
A v neděli bylo krásně. Již delší dobu jsem se chystal na Úštěcko, zejména na hrad Helfenburk, vystavěný ve 14. století na pískovcovém ostrohu. Cestu jsem zvládl a vylezl i na cimbuří vysoké věže. Nejhorší byl návrat v posledních desítkách metrů návrat k autu - strmé stoupání přes kořeny a kameny již není pro mé nohy a dech. Ale je to krásné a romantické místo…
Přejel jsem k vesničce Ostrý, v hospůdce pod kopcem jsem si dal dobrý oběd, odpočinul a vystoupal k dalšímu cíli nedělního výletu Kalvárie, poutní místo viditelné z hlavní silnice na Českou Lípu. Byl jsem zde v roce 1962 u postupně ničeného místa. Okolí a kostelíky zvenčí jsou dnes opravené, vnitřky ještě čekají na dobré lidi. Je odtud krásný výhled na okolí, Středohoří i Úštěk. Tan byl mým dalším cílem, ale čas a únava dovolili jen procházku po náměstí a kávu v zajímavé galerii, plné obrazů známých osobností.
Na Helfenburk
Kalvárie a Úštěk
Každý rok vystavuje v lounském divadle místní výtvarné sdružení VOSA. Mám mezi výtvarníky mnoho kamarádů z Loun i širokého okolí a rád na jejich setkání jezdím. Nevynechal jsem ani to pondělní a rád shlédl výsledky jejich činnosti. Letošní výstava je i půl-výroční, VOSA slaví 35 let. Tak ať jim to dobře maluje i nadále.
VOSA 35, VD Louny
V mé Galerii u Plazíka probíhala poslední letošní výstava leteckých snímků Romana Hanzlika a s radostí jsem uvítal milé návštěvy dětí, nejdříve 1. třídu místní ZŠ s paní učitelkou Pavlou a asistentkou. Děti opět zvídavé, podepsaly se i do sešitu galerie a v mé "babiččině kuchyňce" jsme si u starého obrázku spolu (nestalo se poprvé) zazpívali českou hymnu. Poslední ze třech skupinek pravidelných návštěvníků galerie jsou děti z peruckého Kořínku. Následující den jsme se spolu podívali z výšky na krásné hrady a města naší vlasti.
Ke konci měsíce navštívily moji galerii dámy z Roudnicka, které jsem potkal na fesťáku v Tursku - výtvarnice A. Hrstková a paní Svobodová, které přivezla paní Melíšková (ano, maminka známé herečky). Moc příjemné setkání. Na Peruci se jim líbilo a chtějí přijet znova.
Ve čtvrtek 13. mne Honza vyvezl do Slavětína na další představení souboru Opera Žatec, se kterým jsme si užili Večírek pro otrlé, trochu bláznivou veselohru. Herci to sehráli moc dobře, diváci se hodinu smáli.
Před 50 lety jsem prodal svoji JAWU 250 a před 21 roky koupil JAWU 350. Od té doby jsem až donedávna jezdil na motorkářské srazy a nyní Čenda s Haberou pozvali jejich účastníky k posezení v Ponorce na Rané. Sešlo se dost kamarádů jedné stopy, se kterými jsem rád poseděl. Parádní setkání doplněno o promítání motorkářských fotek a videí z posledních 25 let. (VHSky jsem Haberovi převedl do vhodného formátu - ano, umím to.)
V sobotu 15. 10. jsem byl pozván na krásný výlet s pravnoučaty. Starou klasikou (Karkulka a Hurvínek) jsme dojeli po kolejích z Ústí-Střekova do Zubrnic. Z historického nádraží jsme sešli do vesničky - skanzenu, kde byl připraven Podzim na vesnici. Prošli jsme historická stavení, stavěli se u stánků, dali si polévku, viděli lokomobilu v provozu, děti se svezly na koních a navštívili jsme i školu. Příjemná a poučná akce. Karolínka s Adamem mne ještě navštívili koncem měsíce na Peruci, v zamlženém dni jsme společně položili věneček na náš hrobeček na místním hřbitově.
Podzim na vesnici, Zubrnice_
Sezonu kulturních představení ve Stodolním divadle usedlosti Za Dubem obstaraly členky kladenského pěveckého sboru Song Ladies. Ze svého repertoáru předvedly různé žánry, od duchovní hudby, přes klasické skladby až po gospel. V závěrečném bloku mnohé členky vystoupily se svým sólovým přednesem. Devět skvělých zpěvaček (a jeden kytarista) dokázalo, že zpěv přináší úsměv.
16.10. odešel Josef Somr, další z těch, které jsem měl moc rád již od 60. let (Ostře sledované vlaky, Žert,…). Na setkání s panem Somrem jsem zavzpomínal na svých stránkách.
Vzpomínka na J. Somra
V pondělí se po poledni se zvedla mlha a sluníčko mne vytáhlo na krátkou vycházku do Bažantnice. Podzim a sluníčko stále kouzlí. V dalších dnech často padla mlha a já s třeba podíval jen na svůj dvorek.
Peruc slunná i mlžná
V úterý večer 18. 10. bylo v peruckém kině uvedeno do funkcí nové zastupitelstvo městysu a zvoleni starosta, místostarostka a další funkce. (Odcházel jsem se smíšenými pocity.) Více informací ve článku na PS.
Peruc má nové vedení
Již skoro 20 let jsem členem Strany přátel piva Louny. V poslední době se do činnosti moc nezapojuji, jet do Loun na setkání a nemoci si dát pivo (řidič) není to pravé. Občas ale s přáteli vyjedu na nějakou exkurzi do neobvyklého pivovaru. V pátek jsme vyjeli na pivo do pivovaru Chříč, kousek od Berounky. Obnovený starý pivovar topí pod kotlem dřívím a zaměstnává 63% lidí tělesně, nebo duševně postižených. Skvělé! A pivečko mají také výborné. Prohlédli jsme si provoz, dali gulášek, pivko, poseděli a v mlze dojeli před půlnocí do Loun.
V pátek na pivo
V sobotu jsem se dozvěděl moc smutnou zprávu. Odešel kamarád, fotograf, perucký chalupář a pravidelný vystavující i návštěvník Galerie u Plazíka Ludvík Erdman. Malá vzpomínka ve článku.
Odešel kamarád
V úterý 25. 10. jsem zajel do Prahy do fotografických galerií a na večerní koncert. O pražském výletu píši také ve článku.
Pražské odpoledne
Poslední říjnovou sobotu mne navštívil po příjezdu z lázní Mirek s Markétou. Nikdy nebyli na hřivčickém židovském hřbitově, tak jsme zajeli na tamní náves a na tajemné místo došli. Bylo pro ně hodně zajímavé.
Židovský hřbitov
V neděli bych byl rád v Praze na Václaváku, ale sám jsem si netroufl. Sledoval jsem akci Milionu chvilek na internetu a v duchu jsem byl s desetitisícem přítomných, kteří tam demonstrovali proti strachu a nenávisti, za svobodu a demokracii, za Česko a za Ukrajinu. Vystoupili zde osobně, nebo na dálku, známé osobnosti, nejpůsobivější byla řeč Jiřího Suchého. Třeba mi to příště vyjde…