iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Mé postřehy mobilem
Jitka Pazderová

4. 3. - 30. 4. 2023
Vernisáž v sobotu
4. 3. 2023 ve 14 hod.

Vánoční příběh 
Kino Peruc
3.2.2023
pátek 19:00 hod.
Komedie. Originální snímek plný nečekaných situací, emocí, dojemných chvil, ale i zábavy odkrývá rodinné vztahy u Skálů, kde „vládne“ známá herečka Skálová. Její syn řeší svoji prostořekost a přítelkyni. U Pazderků se zase probírají nezvaní hosté a vztahy. Film Česko. Délka filmu 123 min.
Přístupný od 12 let
Vstupné 100 Kč 

Přání k narozeninám
Kino Peruc
10.2.2023
pátek 19:00 hod.

Komedie. Líba má každý rok jediné narozeninové přání. Trvá na tom, aby se na její oslavě sešla celá rodina, což všichni vždy splnili. Tedy až do letošních narozenin. Její syn Petr má jiné plány a předstírá nemoc. Letos chce totiž strávit narozeniny se svým přítelem Karlem, který má narozeniny ve stejný den. Film Česko. Délka filmu 93 min.
Přístupný film
Vstupné 100 Kč  

Největší dar
Kino Peruc
19.2.2023
neděle 15:30 hod.

Pohádka. V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých... i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. A kromě nich tu žijí i obyvatelé valašské vísky. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé bohům? Film Česko. Délka filmu 95 min.
Přístupný film
Vstupné 50 Kč  

Vstupné 100 Kč 

Julie, co by bylo kdyby
Kino Peruc
24.2.2023
pátek 19:00 hod.

Romantický/Drama. V Paříži se píše rok 2052 a Julie má dnes 80. narozeniny. Je spokojená a šťastná, jak krásný život zatím prožila a trochu si zavzpomíná. Najednou jí přepadne myšlenka, co by stalo, kdyby ji tenkrát osud zavál jiným směrem. Od jejích sedmnáctých narozenin byl její život plný malých, ale zásadních náhod. Film Francie. Délka filmu 120 min.
Přístupný od 12 let
Vstupné 100 Kč   

Za Dubem
Peruc

KAVÁRNA
Sezona 2022 skončila
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice 
2023 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. bude uveřejněn.
PLAKÁTEK

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow Makal III.
Makal III.
Napsal Redakce   
Pondělí, 13 červen 2022

Závěr práce historika PhDr. Daniela Dědovského, Ph.D., který zkoumá staré slovanské bůžky - duchy. Při své práci narazil i na peruckého Makala.

MAKAL
PhDr. Daniel Dědovský, Ph.D.
(3. část)

Tomkovu výpověď potvrzuje jeden z vůdčích členů klubu Repeal, Jan Slavibor Knedlhans Liblinský, který s několika přáteli roku 1849 navštívil perucké lázně, tou dobou již značně zanedbané a využívané pouze ke schůzování hospodářskou jednotou z Vraného: „I pověsti všeliké zde panují. Tak nalézá se v blízkém lesíku kamenná hlava, již lid nazývá Makal, jenž lidi pomáchal. Má to býti pohanský bůh - i Šafařík tuším kdesi o tom mluví - jemuž se obětě přinášely. I nyní ještě děti jahody mu v tlamu vtírají, aby jeho hladovost ukojily. V poledne pak prý se nemá kolem jíti, an jest to nebezpečné. Věřící bezpochyby nechodí. Ovšem zkamenělina ta jest z dob nových, jelikož ale pověst ta je z dob nepamětných, podobného boha vzývání v skutku stávalo, jest pravdě podobno, že na onom místě druhdy snad socha tohoto boha tam stávala a později teprv touto zkamenělinou nahražena jest“ . /15
Posouzení stáří pískovcové „zkameněliny“ by umožnila její přesná identifikace v terénu; jak ale zjištěno na místě, v současnosti již zcela zmizela z obecného povědomí. Historik umění Antonín Prokop Schmitt referoval o Makalovi roku 1864 v Umělecké besedě, kde předložil i kresbu kamenné postavy/16 ; 23. února 1872 se o Makalovi zmínil i na schůzi archaeologického sboru Musea království Českého: „Pak se zmínil p. Schmitt o svém spise jednajícím o pověstech a bájeslovných pozůstatcích v Čechách, jejž tiskem vydati hodlá. Při tom podotkl, že v lesíku u Peruce nachází se na skalisku ohromná jakási hlava z pískovce nemotorně vytesaná, od obyvatelstva "Makal" nazývaná; když počínají jahůdky zráti, neopomene mládež první toho druhu plody lesní do úst mu strkati, říkajíc při tom: "Makale, Makale, tu máš: však nám to napřesrok zas dáš"; podle všeho vidíš tu zbytek staročeského pohanského bájesloví a kultu“ /17. Schmitt ovšem zmíněný spis tiskem nikdy nevydal; následně však zmíněnému archaeologickému sboru opět prezentoval „(...) vyobrazení "Makala", o kterém v předešlé schůzi zprávu byl podal“ /18, kresbu Makala však bohužel rovněž neotiskl a dnes je nezvěstná.
Ještě roku 1907 zmiňuje lokalitu u Makaly, neumělé to podoby, ve skále vydlabané /19 popularizační publikace Království české pod redakcí historika Justina Václava Práška; v meziválečné době však již Makalovo jméno, či spíše název lokality V Makalech, přechází na jednoho z loupežníků z místních pověstí, zatímco lesní duch upadá postupně v zapomění.
Odchylky v záznamu slov říkanky i v popisu pískovcového kamene naznačují, že se u jednotlivých autorů nejedná o pouhé opisy z předchozích zpráv, ale o osobní zkušenost pořízenou v terénu. Dezinterpretace dobových pramenů se naopak objevují u některých současných autorů; záhadolog Otomar Dvořák dokonce umísťuje Makalovu sochu do výklenku zdi nad Boženinou studánkou, přičemž rozpracovává Krolmusovu tezi o starověkém vodním božstvu do podoby Makala-vodníka/20  snad i na základě významu staročeského slovesa „mákat“, synonymního se současným „máchat“/21 .
Hrozba pomakáním či pomácháním ostatně nejspíše souvisí právě se schopností ovládat počasí, která je v lidovém podání vlastní všem lesním duchům (Krakonoš, brdský Fabián, východoslovanský Lešij), kteří se vyvinuli do samostatných folklorních postav ze shodného mytologického základu; lidé se tak zřejmě u kamene přimlouvali, aby v lese na jahodách nezmokli. Václav Krolmus se tedy v jádru svých úvah patrně ubíral správným směrem.


15)J.[an] Sl.[avibor]: Výlet na venek v měsící Květnu. In: Knedlhans Liblínský, Jan (red.): Pražský večerní list. Ročník 1849, číslo 145. Praha: Karel Vilím Medau 1849, s. 601
16)[Autor neuveden]: Starožitnosti. In: Hálek, Vítězslav (red.): Zlatá Praha. ročník I., číslo 5. Praha: 1864, s. 60
17)[Autor neuveden]: Schůze archaeologického sboru Musea království Českého. In: Zoubek, Fr. J. (red.): Památky. Listy pro archaeologii a historii. Praha: Archaeologický sbor Musea království českého 1874, s. 475 - 480
18)Ibid. s. 479-480
19)Prášek, J. V. (red.): Království české. Díl I. Střední Čechy. Praha: Nakladatelství Pavla Körbra, s. 392
20)Dvořák, Otomar - Snětivý, Josef Pepson: Krajinou prvních Přemyslovců. S českými knížaty ze Stadic do Prahy. Řitka: Čas 2020, s. 209
21)Zubatý, Josef: Studie a články. Svazek I. Výklady etymologické a lexikální. Část první. Praha: ČSAV 1945, s. 111-113

 

1. část   
2. část    

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde