Když jsem se koncem ledna dozvěděl o výsatvě Jirky Jiroutka v Liberci, dostal jsem chuť se do města na severu zajet podívat. Vždyť Jirku, původem Louňáka, znám od jeho dětských let. Ze dvou možností nakonec vyšla společná jízda s kamarádem Vláďou poslední březnový den.
Liberec moc neznám, byl jsem tam kdysi se školou v ZOO, poté jednou na LVT, párkrát služebně a naposledy s Paraletem a Vltavou. Město jsem si nikdy neprohlédl a v životě jsem nebyl na Ještědu. A ten byl prvým cílem naší výpravy. Vyjeli jsme v půl deváté z Loun a po trochu problematickém průjezdu rozkopaným Mělníkem jsme před
jedenáctou byli na vrcholu hory nad Libercem, ponořeném do mraků. Po chvíli dorazil i Jirka, který nám byl celodenním průvodcem.
Jako znalec hotelu Ještěd byl skvěklý. V doprovodu recepčních jsme viděli všechna restaurační zařízení, pokoje luxusní i retro ve 2. patře a nakonec i ty prostší v patře třetím. Já jsem byl rád, že jsem se zde na stará kolena poprvé podíval, na úžasném místě, vrcholu tvorby architekta Karla Hubáčka. I přes vrcholek v mracích nádherný zážitek. Dovršeno chutným obědem v salonku s původním vybavením. Já si dal chutnou kachnu.
Liberecko - Ještěd
Po výborném obědě v oblacích nás náš skvělý průvodce Louňák/Liberečák Jirka Jiroutek vzal na cestu po galeriích. Prvou byla Městská galerie MY v Jablonci n. N. s výstavou Válka je vůl - bleskovou reakcí místních výtvarníků na dění na Ukrajině. Jsou zde díla z jejich archivů, ale i ta, vytvořená přímo nyní, jako okamžitá reakce. Bývalá fara v Kostelní ulici je příjemné a působivé prostředí s milými domácími.
Odtud do centra Liberce do zrekonstruovaného Severočeského muzea za panem Sudkem a jeho Snu o zahradě. Nedávno jsem navštívil jeho rozsáhlou výstavu v UMPRUM v Praze, je milé vidět podobné i zde. Obdivuhodná je i nově zrekonstruovaná budova libereckého muzea s otiskem sklářského umu tohoto kraje.
Výborná káva v ZOO 1320, po průchodu bývalým výstavištěm pivečko v Labském zámku a poté rychle tam, kam jsme původně mířili. Do Oblastní galerie Liberec v bývalých Lázních. I toto je nově zrekonstruovaná budova, originální výstavní prostor kolem historického bazénu. Nejdříve křest místního časopisu a komentovaná prohlídka výbornou kurátorkou galerie výstavy Magdaleny Jetelové "Proměny místa a prostoru". Kresby, fotografie, světelné modely kolem bazénu i na ochozu, nejpůsobivější určitě zrcadlové chvějící se plochy na bývalém bazénu. Odrazy vytvářely nové a nové obrazy dle místa a fantazie návštěvníků. Skvělé zrcadlení v bazénu!
Liberecko - galerie
Sestoupili jsme rychle do podzemí Lázní, na výstavu Bílá, černá, horizont, fotografií našeho
kamaráda a průvodce Jirky Jiroutka, který svoji výstavu komentoval desítkám přítomných. Černobíle velkoformátové snímky z jeho dlouholeté tvorby zobrazují Ještědy, místa tuzemská i zahraniční, které navštívil. Je zde i část cyklu portrétů osobností, se kterými se v životě setkal, včetně trojice lounských výtvarníků Sýkora, Mirvald, Linhart. Jejich díla jsou i v sousední stálé expozici. Nádhera, jo Jirka UMÍ. (Můžete navštívit do 17. dubna.)
Liberecko - Bílá, černá, horizont
Velký dík za to, že se nám celý den věnoval, někdy a někde se zase těšíme na setkání.
PS. Aby toho nebylo málo, vzal to Vláďa přes Prahu, kde jsme v blízkosti Karláku stihli v galerii U Božího mlýna závěr programu při výstavě Viktora Haita "Ratus-Ratus". Krátké milé zastavení a poté již domů...
|