Prosinec, poslední měsíc roku 2022, měsíc vrcholícího virového útoku na nás, ale i měsíc oslavy narození a naděje pro lidstvo. A samozřejmě měsíc setkávání rodin, podarování a oslav. Tak jaký byl ten můj.

Ještě jednou fotky z vycházek (již byly v Listopadu). Ve čtvrtek jsem pod náspem bývalé volospřežky (Šlepky - úzkokolejky z nádraží do cukrovaru, který je ještě na mnohých místech v terénu jasně znatelný) došel k Majlantům. Cestou údolím jsem šel směrem na Dýbeř padajícím lesem. Vítr, stáří a podmáčení dělá své. Z cesty již bylo odstraněno nejméně 10 padlých stromů (zbyly piliny po řezání). U Obrázku jsem přešel potok a vrátil se přes Makala domů.
Předzimní les
Začátkem prosince pokračovalo téma rušení naší železniční tratě Louny - Peruc - Slaný a přinesl i smutnou zprávu o odchodu druhého z H+Z, pana cestovatele Miroslava Zikmunda. Po dědovi mám v knihovně všechny jejich cestopisy.
Již od prvé adventní neděle, stejně jako předešlé roky, je za oknem mé galerie Alšův betlém a já jsem začal vánočním pečením - linecké z 1 másla. Dám do tohoto odstavce vše o mé "kychyni". Peču si stále, ale již sem nedávám stále opakované pochutiny. Tentokráte však něco nového - dostal jsem tašku mandarinek, našel jahodové řezy s pudinkem a jahody nahradil mandarinkami. Jo, mňam. Venku padal sníh a mně v míse kynula podvodnice, které jsem večer upekl - 50 ks ořechy v cukru a 80 ks koleček k další úpravě. Často mi zbývají bílky, zatím jsem je vyhazoval. Škoda, tak jsem letos poprvé zkusil sněhové pusinky. 2 plechy a snad dobrý. Upekl jsem vánočku, linecké namazal svojí rybízovou a další vánoční pečivo namazal krém a navrch čokoládu. Ještě jsem upekl čokoládové měsíčky a to už stačilo, ne?
V poslední době si zkouším vařit polévky. Dělávám si z uzených žeber, zkusil 5 porcí bramboračky a pórkovou, snad nejlepší, co jsem vytvořil - mňam. A k obědům mi svítily postupně svíčky mého adventního svícnu.
Krásný sváteční zážitek připravil o 2. adventní neděli ve Sboru M. J. Husa na Peruci pro 16 návštěvníků se svým skvělým repertoárem Pěvecký sbor při kostele Církve československé husitské v Lounech pod vedením Ivany Derflerové. Slyšeli jsme mnohé staré i novější písně s vánoční tématikou, bez stále ohraných koled, znějí cích v supermarketech.
Již pár let upozorňuji na špatný stav Ořechové aleje u Krásné vyhlídky. Honza L. mi poslal fotku ze sázení nových ořešáků. Paráda! Mám velkou radost, že alej začala být šetrně obnovována. Mezi odcházející ořešáky jsou vysazovány nové, je tam asi 16 nových stromků. Druhý den jsem do zasněžené aleje vyrazil a starce i klučiny nafotil.
Do Ořechovky
Ano, prosinec začínal bíle, i když prvý sníh po dopadu až na zem hned neroztál. Ten o pár dní poté již v malé vrstvě zůstával. Prošel jsem se kolem svého bydla. Bílá je síla!
Prvý sníh
Do zasněženého lesa jsem si vyšel v pátek 10. 12. i na krátkou vycházku - jen tak za humna na Makala s malou zastávkou na hřbitově.
Cestou na Makala
V neděli přes poledne krásně svítilo sluníčko, tak jsem se po obědě vydal zasněženou krajinou k "Orlovi". Pomník byl vztyčen v roce 1913 na počest setkání "Tří císařů" a jejich armád v tomto místě 19. srpna 1813 při tažení proti Napoleonovi. Po roce 1990 byl památník vandaly poničen a v roce 2013 díky úřadu městyse Vraný ke 200. výročí přehlídky a 100. výročí jeho zbudování obnoven.
K Orlovi 

Prahou prosincovou a galerijní jsem se prošel ve středu 15. prosince a napsal na své stránky ZDE .

Ve čtvrtek jsem se více - méně náhodou začal dívat na ČTart na program   Umění disentu . Stačilo pár chvil, zpozorněl jsem a soustředěně celý film, jehož režisérem je renomovaný americký historik James D. La Sueur, až do konce sledoval. Zajímavé hodnocení z pohledu přes hranici na dění (hlavně kolem Václava Havla) do roku 1989, ale hlavně kritický pohled na uplynulých 30 let.  Udělejte si čas 100 minut a podívejte se. A právě v létě to bude 20 let, co se pan prezident Havel stavil na Peruci a 18. 12. to bylo 10 let co odešel. Určitě neodešel.
Stejně jako každý rok jste si mohli z Černochova přivézt pod stromeček dárek z Afriky a podpořit děti v Tengenenge. Letos ne na tržnici, ale prodejem za oknem. Paní Imbrová tam zvala přátele i další zájemce a i já si tam zajel a koupil 2 knihy afrických pohádek od dcery zakladatele Safari pana Vágnera.
V podvečer jsem byl pozván mezi děti u lesa. Lesní klub Kořínek, sídlící v Karhanci na Peruci, přivítal Ježíška týden před Štědrým dnem. Děti přítomným rodičům a hostům pěkně zazpívaly a poté si rozbalily dárky, které byly připraveny pod stromečkem. Moc milé setkání s partou vedoucích i rodičů, kteří mají rádi přírodu.
Vánoce v Kořínku
V sobotu 18. 12. mě pozvala pravnoučátka Adam a Karolínka na vánoční tvrz v Divicích. Prohlédli jsme si betlémy, staré světničky i divadelní zákulisí. Bylo to milé, děkuji.
A večer jsem byl pozván synem do Loun do klubu Za Zdí. Je vzácné v dnešní době navštívit živý koncert kapely (já sice byl již v Praze) a zajít na Paralet je "povinností". Moc podařený večer, s "mojí" kapelou, vždyť se kolem kluků motám již přes 30 let. Koncert byl skvělý a navíc, když se přidala i Pájinka zpěvem a za klávesami a bubny.
Paralet hrál Za Zdí
Vrcholila příprava Vánoc, svátku narození. Ježíšek již vše připravil a já odpoledne Štrědrého dne odjel k dceři Petře do Dobroměřic. Zde jsme v takový krásný společnosti s vnučkami, pravnoučaty a partnery povečeřeli a prožili krásný sváteční večer. Před devátou hodinou se vrátil na Peruc, kde jsme v kapli M. J. Husa, osvícené Betlémským světlem, prožili Štědrovečerní bohoslužbu.
Na Boží hod jsem měl moc milou návštěva u peruckého stromečku. Přijel syn s Markétou a vnučka Leonka se svojí velkou rodinou (pravnuci Vojta a Vítek). Na Štěpána si pod perucký stromeček pro pár dárků přijeli i pravnoučátka Karolínka a Adam s maminkou Radkou. Letošní pravnouček Jaroušek si musel odpočinout a s maminkou Péťou a tatínkem si přijeli pro dárečky o Silvestra.
V pondělí 27. prosince jako každý rok zahrála občanům Peruce v místní knihovně kapela Rodáci. I přes účast 8 : 4 odcházeli muzikanti i posluchači po 4 hodinách pobaveni a spokojeni. Dokonce jsme si i s muzikanty pěkně zazpívali. Jako vždy samozřejmě vstup a připravené občerstvení bylo zdarma. (No, mohlo nás  být více, ale chápu, že knihovna je daleko od obydlí místních.)
Nastal poslední den roku Silvestr a v podvečer se celá obloha široko - daleko zbarvila do ruda. Lidem se to moc líbilo, já se trochu obávám, zda to nezvěstuje krev, násilí, válku...
Večer u PC a televize, po půlnočním střílecím běsnění kolem mého domečku obhlídka, zda něco nehoří a pak již spát.
PF 2022