Pocení covidového viru již pomalu končilo, ale dobře mně nebylo. Prvá dekáda listopadu byla tudíž v domácí uzávěrce. Přišel jsem i o výlet do Varů s Českopisem MKL.

Začátkem měsíce jsem již celý den neležel v posteli a přebíral fotky z říjnových akcí (Bahno, Praha,...). Nadešel ten den, středa 10. a já po 20 dnech venku na ulici. V dušičkovém počasí jsem navštívil náš hrobeček a dal věneček, který jsem udělal. Šel jsem ztěžka, ale udýchal to. Skončila karanténa a já vzhledem k dočasnému uzavření v době karantény prodloužil výstavu Jiřího Soukupa do 28. listopadu 2021.
Sláma v botách - velmi příjemný večer proběhl ve čtvrtek 11. 11. v perucké knihovně a já poprvé opět ve společnosti. Moje kamarádka Veronika Kyčera Kučerová vyprávěla a četla o svém zalíbení k zahradě, půdě, ekologickém pěstování, ale i o své rodině a budování vysněné zahrady a bydlení. Se zájmem poslouchalo nás všech 10 účastníků.
V pátek jsem si zajel do Loun nakoupit a do Lenešic na hrob Langerů. Koupil jsem si mimo jiné kus hovězího na polévku a v neděli si sám poprvé v životě uvařil hovězí vývar - ještě jsem nemohl slané a mastné polévky z kuchyně. Připraveno 8 porcí. U počítače vzpomněl na Karla Havlíčka Borovského při 200. výročí narození a jeho vztah k Peruci. Píši o tom ZDE .
Byl nejvyšší čas začít připravovat příští sezonu v mé galerii, jednoho autora jsem měl, dva z oslovených přislíbili účast a paní Imbrová mne doporučila svoji kamarádku z cest po Africe. Ta se představí prvé výstavě roku 2022 se snímky ze srdce Afriky. V květnu až červnu to budou novomanželé Sonia Šulek Carraro a Ivan Šulek, o prázdninové měsíce ukáže své fotografie z pódií Vladimír Rešeter a závěr sezony připraví Petr Kurimský. Shodou náhod mně právě poslal kamarád Filip video z návštěvy v galerii v loňském roce - je ZDE .
V neděli jsem si udělal prvou procházku po Peruci, ale jen k rybníkům a do parku. Víc jsem zatím nezvládal - únava a hlavně dýchání. Počasí nic moc, tak jen malé album
Pošmourná vycházka
Vycházky jen střídmě, televize a mluvené slovo (můj bohatý archiv), malý úklid - tak to mne již moc nebavilo. Vrhnul jsem se na Magora. Mám ho v knihovně již pár měsíců (samozřejmě knihu), tloušťka 6 cm - 600 stránek, ale když má Martin to výročí... Psáno čtivě, ale bude to čtení na pár týdnů. (Vloni jsem takto zvládnul 600 stránek Horníčka.)
Sváteční den, 17.11, byl sváteční i pro naši rodinu. V Horní Kamenici u kapličky, kterou svému tatínkovy vystavěla rodina, jsme vzpomněli na švagra sedláka Petra Nováka, rok od jeho odchodu. Společně se sestrou, devíti dětmi a celou širokou rodinou nezapomeneme. V podvečer jsem zajel do Dobroměřic, kde jsme u dcery při posezení  s vnučkami oslavili naše narozeniny (73 + 2x28). Moc příjemné setkání s rodinou i pravnoučaty. Jen ten pátý mrňous to nějak nestihl. Ale za 4 dny již byl na světě Jaroslav, mé 5. pravnouče.
V pondělí malá zátěžová zkouška - ráno zajištěn skvělý odvoz (přívoz?) na kontrolu na Oční klinice Horní Počernice. Blána na sítnici ještě drží, další kontrola za půl roku. Výborný oběd v Pivovaru Počerňák naproti nádraží a přes Masaryčku (rychlý přestup) do Kralup. Hodinku čekání jsem vyplnil malou procházkou ke kostelu (jediný přežil bombardování ve 45. roce). Oči se trochu rozkoukaly, tak jsem cestou na Peruc téměř přečetl Vráťův Život v Ječné (jistě znáte Vratislava Brabence z PPU).
V týdnu mezi 16. a 24. listopadem zažila Galerie u Plazíka milé návštěvy. Paní učitelka Markvartová přivedla svojí 3. třídu. Děti byly z výstavy Jiřího Soukupa nadšené, některé sem chtějí zajít o víkendu s rodinou. (Dodrželi jsme maximální opatření - základní informace jsem řekl venku, všichni jsme měli respirátory - roušky a já uvnitř byl vždy v jiné místnosti, než děti.) Další úterý jsem se díky družině ze školy Mšené Lázně po 3,5 měsících dostal na Krásnou vyhlídku. Byl den stvořený na vycházku, dětem se Peruc, les i moje galerie moc líbily. (Ušel jsem v pohodě, doma usedl a byl zničen. Ale moc děkuji.) Hned ve středu navštívily moji galerii děti z Kořínku. Byl jsem překvapen, co tito mrňousové (3-5 let) vědí a poznají.
Po dlouhé době na Vyhlídce
Po odchodu dětí jsem zašel na dvůr a pohlédl na zamlžené středohoří.
Na dvoře
V pátek večer jsem jel do lounské čajovny Salma na další setkání Večerního klubu Lounsko s tématem Do akce!. Tereza sepisovala co se má v Lounech a okolí dít v roce 2023. Před setkáním jsem se prošel kolem sv. Mikuláše a trochu Canonkem fotil.
Večerní Louny  
Blížila se prvá adventní neděle a s rostoucím výskytem covidu vydala vláda omezující nařízení (zákaz vánočních trhů). Díky rychlé reakci stihly na poslední chvíli v pátek odpoledne děti z peruckých škol a Kořínku nabídnout místním lidem své vánoční výrobky, které sami vyrobily svým umem i srdcem. Nedělní poledne prvého adventního dne, venku letos poprvé poletoval sníh, který hned tál a já zapálil prvou svíčku ve své adventní misce (věnec má téměř každý. Takže všem přeji pohodový adventní čas bez zbytečného shonu a běsnění, ale se sekáváním s kamarády, známými a dalšími lidmi dobré vůle. Odpoledne jsem se prošel na konec Peruce mezi novou výstavbu a po dlouhé době zašel na bohoslužbu do kaple M. J. Husa CČSH.
Večer na peruckém náměstí proběhlo tradiční rozsvícení vánočního stromu (letos bez občerstvení). V programu vystoupily děti z perucké školy a po nich  muzikálový zpěvák Tomáš Löbl. Obě vystoupení byla moc pěkná.
Ještě v pátek jsem si vyšel na další krátkou vycházku do lesa na Makala. Pozdně podzimní les je hnědý, smutný a opuštěný. (Na podobná místa jsem zašel i začátkem prosince a obojí dal do jednoho alba.)
Předzimní les
A ještě fotky z dalších událostí mého listopadu.
Listopad okolo mne
Čeká nás měsíc velkých svátků a setkání, která asi nebudou tak častá a veselá jako dříve. Hlavně musíme být všichni zdraví.