Říjen, přicházel podzim a já ten nejkrásnější čas neviděl. Na letošní říjen nebudu rád vzpomínat. Lenoch! Válel jsem se v posteli. Tak hlavně ta prvá část podzimního měsíce...

1. října se letos poprvé stavil bratr z Rumburku. Nemá to lehké a nebýt jeho ženy nedostal by se nikam. Jsem vždy rád z takového setkání, když jsme spolu bratr, sestra a já. Tak ať se zase brzo a ještě mnohokráte takto setkáme.
Večer jsem odejel mezi vzácnou společností ve Spolku Ateliér na Kladně. Kamarádky Gábina a Pavla zde zahájily svoji společnou výstavu mozaiky a fotografií. Pája, úžasná fotografka nyní umisťuje na keramické dlaždice a také zaznamenává štípání a lepení dlaždiček kamarádky Gábiny, která svými mozaikami zkrášlila již mnohé veřejné i soukromé prostory. Šikovné ženy, které tvoří krásno. Příjemnou atmosféru doplnila skvělá kapela Mlha z Berouna.
Střípky světa
V úterý odpoledne zazvonil mobil a spolužačka volala, zda mám večer čas. Tak to jsem nečekal, že se dostanu do Lucerny na jeden z posledních koncertů našeho oblíbeného Spirituál Kvintetu. Ale když jsem se dozvěděl, že mají 1 volný lístek, nedalo se odmítnout. Do Lucerny trefím, nbyl jsem tam poprvé koncem 60. let a pak ještě několikrát. Sestoupili jsme do velkého sálu, usedli do 10. řady a za chvíli Jiří Tichota přivedl na pódium svůj Spirituál, který se po 60 letech rozdávání pohody a krásného zpěvu loučí se svým publikem. Moc děkuji, byl to úžasný zážitek.
Moc jsem se nevyspal, ráno jsem musel být v Lounech u autobusu, s kterým jsme jeli na výlet s Českopisem MKL za poznáním. Ve Staré Boleslavi jsme navštívili bohatě zdobený katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie a viděli jsme čtvrtou nejvýznamnější českou památku Palladium země české. Ve druhé části dvojměstí, Brandýse nad Labem, jsme navštívili opravenou synagogu s výstavou o židovské historii a myšlení. Já se pak podíval k zámku. Poslední navštívené místo byly Čelákovice a úžasná funkcionalistická Volmanova vila postavena v letech 1938 - 1939 architekty Jiřím Štursou a Karlem Janů pro místního továrníka J. Volmana.
Od Palladia do vily
Pátek a sobotu jsem věnoval naší společnosti. Odešel jsem usednout do volební komise za koalici Pirátů a STAN. Věřil jsem, že se z Česka opět stane vzkvétající a uznávaná země. Nakonec to dopadlo tak napůl, ale změna se, věřím, bude konat. Díky!
Volby na Peruci
Odvoleno, spočítáno a Honza mne pozval do Loun Za Zeď. Navštívili jsme pěkný koncert rockové klasiky Abraxasu - Slávek Janda přijel s pro mne novými spoluhráči - Doležálek (basa) a Růžička (bicí). Já znal tu starší sestavu, asi jsem na kapele byl naposled před 20 roky v Opeře.
Abraxas Za Zdí
V neděli jsem se byl podívat na závěr víkendové výstavy kamaráda malíře  Václava Krejcara v jedinečné kulturní stodole manželů Vrchlavských na Smolnici. Václava jsem nezastihl, ale prohlédl jsem si více než 60 starších i nových obrazů z jeho tvorby, které ukazují jeho talent a kreativitu. Na stěnách visí oleje od realistických krajin až po experimentální provedení a náměty. Pěkný Václave, jen tak pokračuj dál.
Hned v pondělí (11. 10.) jsem si vyšel za barvami podzimu, zatím však ještě nic, moc. Malý okruh do Bažantnice. Kolem opravované Boženy domů. Všimli jste si? Boženina studánka dostává nový nátěr. Už to moc, moc potřebovala.
Podzim začíná
Již 5x jsem připravil nástěnný, který se věnoval Peruci. Ve svém kalendáři na rok 2022 vrátil k již 4. pokračováním "Peruc v proměnách“. Na základě zájmu jsem objednal 20 ks a již jsou k dispozici pro kamarády, kteří si jej objednali.
Před 63 roky jsem se z 5. třídy v Třebenicích přemístil na Peruc. Přesto se od roku 2008 sekávám se spolužáky z našeho dětství. Rozhlédl jsem se cestou do Třebenic, na nádraží, kde jsme bydleli i po městečku. Poté následovalo příjemné posezení v Radnici.
Do Třebenic
Na třetí říjnovou sobotu jsem se těšil. Tak jako v předchozích 11 letech jsme se sešli na tradičním narozeninovém večírku Tomíka, Simči a Vildy. Na sále Bahna vystoupily kapely Tudor Hliňák Band (výborní), Charlie Soukup + Vejška (pěkný návrat do let minulých), Yambushi (Kamarádi, vedení Vlastíkem jsou vždy výborní), Hirošima Band (? historie, ale mne nikdy neoslovily), Typ Skršín (jo, perfektní), La Díru jsem jako vždy nestihl, bylo hodně po půlnoci a já jel domů. Sešly se stovky kamarádů mániček, kteří si užili skvělý večer a noc a pořádný angroš.
Underground Birthday Party - kapely
Underground Birthday Party - lidé
V pondělí jsem byl naposledy před mým covidem v lese. Podzim ještě nebyl plně barevný, ale už se hlásil. Vyšel jsem si do Lázní - Macova dolu až ke Kamenné podkově. Zamířil jsem objektivy na barevné listy, trávu a bodláky kolem mne. Samozřejmě jsem vyfotil šipky k Podkově, které jsme v létě nainstalovali (potřebují již údržbu) i samotnou Podkovu. Hodně fotek foceno starým sklem Orestegor 4/200, jen mé oči již neumí moc manuálně zaostřit (vše spíš odhadem).
K podzimní podkově
Stihl jsem ještě moje tradiční cournutí po pražských fotogaleriích. Start v oblíbené Leica Gallery a úžasné černobílé fotografie Miloně Novotného - Mezi námi lidmi, poté Galerie Ambit ve Františkánském klášteře na tradiční členské výstavě Svazu českých fotografů na téma - Voda - základ života a pěkná výstava slovenských fotografů. V podzemní galerii České spořitelny jsem obdivoval fotografie z pódia Davida Webra - Face to Face Music. V kubistickém domě Josefa Gočára U Černé Matky Boží jsem si nejdříve v 5. patře prohlédl dokument Pavla Diase z neblahých míst poslední války (návštěvy koncentračních táborů) - Torzo, vzpomínky pro budoucnost a ve dvou nižších patrech expozice Českého kubismu. Jo, byl tam i 2x malý Filla "z Peruce". Závěr v Domě U Kamenného zvonu, ponoření do hloubky historie fotografie mexické malířky Fridy Kahlo (1907 - 1954) na výstavě Frida Kahlo - Fotografie. Život zajímavé ženy a její rodiny na dobových fotografiích. A občas jsem se cestou po pražských ulicích rozhlédl kolem sebe.
Po galeriích
Z Prahy jsem se vrátil dost unaven, ve středu teplota, ve čtvrtek konstatování lékaře viróza. Venku krásné fotogenické počasí, já pod dekou, 38,1°C, čaj s citronem a medem, pomeranč, jablka, Paranol a pocení. Po neděli syn přivezl testy a v úterý byly 2 čárky - asi covid. Ve středu v Lounech PCR a potvrzeno. Válení v posteli pokračuje, na nic nemám chuť a jsem slabší než ten čaj, co si vařím. Až po neděli teplota opadá a já přes den mimo postel. Již trochu jím, jen ta slabost a motání neustupuje. Mým štěstím bylo, že jsem očkovaný (přesně půl roku), jinak bych skončil v nemocnici. Karanténu mám do 10.11, snad se trochu vzchopím.
Koncem měsíce jsem se dozvěděl, že se uvažuje o zrušení vlaků na trati Slaný - Louny. No, nebudeme jezdit do Středočeského kraje a Prahy. Pražsko - duchcovská dráha v roce 2023 oslaví 150 let trvání. No, snad ještě oslaví...
Příliš mnoho „Neumanů“, velmi málo „Malypetrů“
Ohlédnutí píši den, před koncem karantény - ve středu zkusím vyjít mezi lidi a budu se těšit na lepší listopad.