Naše redakce dostala zajímavé povídání paní Marie Imbrové - je zde i pro vás.
Do Zimbabwe létám za našimi dětmi v Tengenenge pravidelně. V polovině září jsem však tuto rutinní cestu změnila.

S fotografkou děčínského muzea, paní Ilonou Rosenkrancovou, jsem se vypravila na dva týdny k Viktoriiným vodopádům a zároveń náš Klub přátel Tengenenge tam pozval tři nejlepší studenty z námi podporované vesnice. Za doprovodu dospělých, Maudy a Agrippy, za námi dorazili na čtyři noci i dvě dívky  Memori, Ashel a student. Archibald .Po zdlouhavé a trochu komplikované cestě z Tengenenge (auto překročilo zákaz vycházení a řešila to místní policie) do lodge Lokuthula ve Victoria Falls, cca 1200 km, se podařilo zajistit dětem a doprovodu pestrý program, který jim umožnil poznat město, vodopády a okolí. Většinu výletů jsme podnikli autem a část programu zajistila lodge Shearwater, kde měla skupinka druhé zázemí.
Hned po příjezdu, 13. září odpoledne, jsme si prošli centrum města, seznámili děti s personálem, který se o ně v naší lodgi staral, a po obědě v KFC  vyrazili na tradiční projížďku po Zambezi při západu slunce. Děti byly okouzlené a natočily si i odborný výklad. Další den byl věnován samotným Viktoriiným vodopádům, strávili jsme tam s nimi celý půlden. Přestože vodopády mají  tak 20% obvyklého průtoku, byl to pro ně ohromující zážitek. A přiznávám, že všichni jsme si uvědomovali, že bez podpory našeho klubu by děti neměly šanci vodopády navštívit. U sochy Davida Livingstona se také dozvěděli něco o Emilu Holubovi, byť ten nemá na zimbabwské straně žádný viditelný památník. Odpoledne po obědě v místní vyhlášené restauraci jsme si prošli nákupní zónu a tržiště (děti se rozhodly si své malé  mimořádné kapesné raději ponechat do Harare) a strávili zbytek dne u bazénu v Shearwaters. Byli jsme tam sami a přestože žádné z dětí neumí plavat, tak jsme díky nafukovacímu lehátku překonali jejich ostych před vodou a zůstali u bazénu celé odpoledne.
Následující, a poslední den jsme věnovali zážitkům na přání a tak jsme navštívili krokodýlí farmu, znovu objeli město a byli u velkého baobabu, doplnili dětem zásoby potravin a večer strávili jako velmi ctění hosté na terase Safari lodge při pozorování zvěře u soliska. Dalším mimořádným zážitkem pro děti byla možnost si objednat koktejl na přání..... zvolily jednoznačně mléčný vanilkový.
Poslední den, 16. září, opouštěla skupinka Victoria Falls velmi brzy ráno. V noci byly ještě odsouhlaseny a zkontrolovány platby související s cestou a pobytem dětí a poskytnuty prostředky na cestu a jídlo zpět. Celkově stálo zajištění pobytu pěti osob ve Victiroria Falls 2800 USD, z čehož 1100 USD připadlo na benzín a pronájem auta a mýtné, 480 Usd na ubytování v Lokuthula lodgi, zbytek 1220 USd na plavbu s občerstvením po Zambezi, vstupy na Viktoriiny vodopády a krokodýlí farmu, obědy v restaracích a v lodgi, nákup potravin v místě, občerstvení na cestu, nákup Airtimu a knih pro Ashel a Maudy a Agrippa obdrželi odměnu 100 USD každý za dozor a péči o děti.
V rámci přípravy pobytu obdržel Klub přátel Tengenenge dva mimořádné dary, 10 000 Kč od Hany Krpešové na zaplacené pobytu v Lokuthule a 15 000 Kč od Nasajem SMasajem a jejich přátel z akce Vaříme s Babicou.
Sponzorům jsme již poděkovali a jsme s nimi v kontaktu.
O celém pobytu a zejména o historii města Victoria Fall mám již zpracovanou přednášku, kterou po premieře v Holicích ráda odprezentuji příští rok i na Peruci.

Marie Imbrová

PS. Přikládám i první mapu Viktoriiných vodopádů, kterou v roce 1875 zakreslil na místě Emil Holub.