Červen byl prvý měsíc, kdy se společenský život začal vracet do alespoň trochu normálních kolejí. Lidé se začali setkávat v divadlech, na venkovních akcích, v galeriích a muzeích. Stalo se toho tolik, že jsem něco rozepsal do samostatných článků.

V prvou červnovou středu jsme s členkami Senior Melody zdolali 3 vrcholy Českého středohoří. Napsal jsem o tom do tohoto článku.
Tři vršky

Po devíti měsících ožilo i lounské divadlo, jak na jevišti, tak v hledišti. O prvém červnovém víkendu proběhla postupová přehlídka tradiční Divadlení. Prvým představením bylo Maude, Lionel a prst Jacksona Pollocka českolipských divadelníků. Příběh obyčejné prostořeké barmanky a odměřeného kunsthistorika v dialogu nejen o původ plátna, které na chvíli spojilo jejich osudy. V premiéře skvěle zahrané výtečnou Vlaďkou Zborníkovou a skvělým Václavem Klapkou.
Maude, Lionel a prst Jacksona Pollocka
Stihl jsem ještě jedno představení v sobotu, v němž se představilo Divadlo Na Vísce Hořovice s hrou Casanova na duchcovském zámku L. P. 1798. Opět dialog dvou osob, služky Žofie a světáka Casanovy v posledních šesti dnech jeho života v Duchcově nastudované v režii Slávky Hozové. Skvěle napsané a dobře zahrané. Jak je dobře, že se opět hraje.
Casanova na duchcovském zámku/

V sobotu to nebylo jediné, co jsem navštívil. Po poledni jsem zajel do Koštic, kde již tradičně pořádá Šatník paní mlynářky v Košticích, vedený paní Hellerovou, ve spolupráci s mlýnem módní přehlídku s obnovou lidových tradic. Letošní slavnost zahájila připomínka 270. výročí vysvěcení kostela a obnova průvodu Božího těla. Po velkém dešti se na dvoře mlýna představily modelky v tradičních krojích a k tomu jim hrála Lounská třináctka.
Hlavním motivem letošní přehlídky bylo téma Dívka v modrém. Spolek Šatník paní mlynářky představil to, co nosily dámy ve 30. - 50. letech 20. století. Zaplněný mlýn viděl prostou módu, ale i vysoce elegantní šaty, které představily ženy ze spolku. Po dešti jsem zašel s kamarádkou Míšou nad jez mlýna a společně jsme se nadšeně dívali na tajemné vlnění nad zmoklou Oharkou. Moc příjemné odpoledne v Košticích za doprovodu Lounské třináctky.
Móda ve mlýně, zahájení
Móda ve mlýně, Dívka v modrém

Na dvoře mi rozkvetl jako každý rok velký červený mák, prvý květ v neděli, za čtyři dny 10 a nakonec více než 20 obrovských květů. Známí se na něj přišli podívat. Za jinými květy, tentokráte v lese, jsme si zašli s kamarádkami v pondělí. Na skrytém místě u Krásné vyhlídky rozkvetly stovky rostlinek Třemdavy bílé - krása nesmírná. Kochali jsme se jí snad 20 minut. Zpět jsem vzal naší partu po téměř zaniklé Konvalinské cestě a překonali jsme i široký a neschůdný průsek pro plynovody. Další den jsem zjistil, že kolem Krásné vyhlídky má v budoucnu vést vysokorychlostní železniční trať. Věřme, že zvítězí rozum nad ničením chráněné přírody. Ve čtvrtek navštívily Peruc děti - sluníčka z MŠ Louny - kpt. Nálepky, prohlédly si moji galerii s kopečky, babiččinu kuchyňku a vyfotily se právě u rozkvetlého máku. Oproti nezájmu místních škol měly tyto malé děti zájem o vše, obdivovaly, ptaly se a poznávaly naší Peruc.
Další fotky odtud i z celého měsíce jsou zde:
Červnové střípky

Stejného dne odpoledne jsem zašel na místní fotbalové hřiště. Tak rušno zde již dlouho nebylo. Po celé ploše se to hemžilo malými fotbalisty. V jednom rohu hrála své utkání starší přípravka, ve druhém na prvém malém hřišti jejich menší kamarádi a úplně v rohu ti nejmenší, kteří se nedávno přihlásili v projektu Můj prvý gól (kluci, ale i hodně holčiček). Vše pod vedením zkušených trenérů Zdeňka Pechara, Tomáše Rytiny, Petra Tůmy a jejich pomocníků. Jen tak dál - perucký fotbal nezahyne!
Fotbalové mládí

V pátek jsem zajel do Žatce, k Budíku a do podloubí. Píši o tom ve článku:
Za Piráty do Žatce

V sobotu 12. června proběhl v lounské Stromovce již 14. ročník Dobrodění, který se nadmíru vydařil. I o něm píši v samostatném článku.
14. Dobrodění

Tento víkend byl nabitý, v neděli mne čekaly ještě dvě akce. Po dvou letech jsme s Míšou dopoledne alespoň na chvilku vyjeli na tradiční Kladenské dvorky za kamarády a dalšími šikovnými lidičkami. Dvorky již znám, ale Míša je viděla poprvé a byla nadšena. Co dokáží mnozí mezi námi vytvořit, předváděli na více než 30 dvorcích Podprůhonu a my jsme alespoň mrkli snad na každý. Mne potěšilo setkání s kladenskými fotografy, kteří často vystavují v mé galerii. Příjemná byla tato kratičká návštěva Kladenských dvorků.
Kladenské dvorky
Ani to nebylo vše, odpoledne jsme se sešli v Lounech na zahradě. Moje pravnučka Karolínka slavila své druhé narozeniny. Odpoledne bylo ve znamení bublifuků, těch dostala Karolínka asi pět. Ti mí malí mrňousové rostou a já z nich mám radost.

V peruckém Kempu se na pár dní zabydlela lounská Montessori škola a Hanka mne požádala, zda děti prvého trojročí (1. - 3. třída) nezavedu na Stradonku. Byla z toho krásná vycházka. Cestou necestou jsme viděli u rybníka zbytky mlýna, Thunovskou mohylu, železitou studánku, kamennou podkovu, a další krásy a zajímavosti lesa. Po svačině u vypuštěného stradonického rybníku jsme došli až na Stradonku. Zde byla další občerstvovací zastávka a kolem slunečních hodin jsme po žluté vyrazili do Chraštína. Malebnou osadou jsme sešli zpět do údolí, kterým jsme se vrátili do kempu. Obdivoval jsem jak malé nožky zvládly hravě téměř 10 km trasy.
Ve středu se u pavilonu lounského výstaviště sešli studenti Třetího věku MKL k závěru nenormálního školního roku. Zajeli jsme se podívat i my a neoficiálně pozváni pouze od Káji jsme si sedli ke kávě a dalším nápojům na terasu kavárny. Snad si příští školní rok ze Senior Melody zazpíváme. Cestou zpět jsme se stavěli u veltěžské drůbežárny. Jel jsem zde již několikrát a obdivoval pole plné květů ostrožky východní a vlčího máku. Asi tu krásu fotil mobilem každý, já jsem použil malého Canona. Ve čtvrtek jsme ještě s Mirkem dokončili úpravy elektriky v rekonstruovaném bytu Petry.

Další pátek a já opět v Žatci. U jezu na Chaloupce zahrály v pátek večer dvě kapely. Zahájil místní Jezefčík se členy z provozovatelů hospůdky na hřišti a druhou část si vzal na starost lounský nestor Paralet. Moc příjemný večer mezi kamarády. Živá hudba se vrací!
Bigbít na Chaloupce

I třetí červnovou sobotu jsem nevěděl kam dřív. Odpoledne jsem zahájil v peruckém parku. Asi 25 návštěvníků přišlo před Muzeum české vesnice na Peruci na oficiální zahájení sezony a vernisáž obrazů Jiřího Menouška. Ten se mimo malování věnuje i překladům textů písní básníků z celého světa, z nichž některé sám zahrál a zazpíval. Přítomní po poslechu autorova přednesu vystoupali do horkého podkroví, kde obdivovali jeho výtvarnou tvorbu. Někteří si i obrazy zamluvili a po skončení si je odkoupí a pověsí na stěny svých bytů. I v tropických teplotách příjemné setkání.
Otevření a vernisáž v muzeu
Otevření a vernisáž v muzeu

Ihned poté jsem vyjel nad Poplze na slunovratní Druhý břeh. Objevil jsem se ppět v sadu - lomu nad Oharkou. Hodně milých a příjemných přírodních lidiček a zajímavý hudební program. Mimo produkce, pro tato setkáni příznačné, vycházející s indické muziky byli pro mne nejvíc ti s harmonikou, nejdříve Fousáč a zejména úžasná Jana Wébrová. Při dlouhém představení Mantrovníků jsem si vyšel na stráň nad lomem a rozhlédl jsem se krásnou večerní krajinou. Díky za krásný sobotní podvečer a začátek čarovné noci.
Slunovratní Druhý břeh
Večer nad Druhým břehem

V úterý jsme se dozvěděli o rozhodnutí soudu, dle kterého majitelka zámku v Peruci na Lounsku Dominika Matušová musí nejpozději do půl roku umožnit lounské Galerii Benedikta Rejta přístup do památky, aby se tam opět mohla otevřít Pamětní síň Emila Filly. Galerie pro tento účel může využívat celkem jedenáct místností jižního křídla zámku. A to na základě smlouvy k věcnému břemenu z roku 1997. Již věříme, že se Filla na Peruc vrátí.
Ve středu mne kulturní komise pozval do stodoly Za Dubem, kde mi poděkovali za vedení a práci v perucké kultuře v uplynulých letech.  Dostal jsem krásnou kytici.

V pátek jsem se konečně dostal do plně otevřené Galerie Benedikta Rejta v Lounech, kde byla zahájena úžasná výstava Krajinou vzdálenou i blízkou, historických fotografií Karla Goszlera v rámci Muzejní noci. Neskutečná práce fotografa  z Loun před více než 100 lety z nově objevené sbírky jeho vnuka. A neuvěřitelná práce všech, co na "vyvolání" ze starých skleněných desek pracovali. A ještě jeden úžas - byl jsem poprvé v nově zpřístupněných prostorách galerie, které její nová paní ředitelka Kateřina Melenová po 30 letech vyzvedla z temnot. Moc pěkná výstava Krajina+ výtvarníků ze sbírek galerie u těch současných a hlavně tři historická podzemní podlaží.
Krajinou vzdálenou i blízkou
Krajina+ v podzemí

O poslední červnovou sobotu bylo rušno v peruckých galeriích. Dopoledne byla v Galerii U kozorožce zahájena již 6. výstava výtvarného oboru paní učitelky A. Gruntové ze ZUŠ Postoloprty s názvem Poznávání a prožívání. Jako každoročně zde malí i větší žáci vystavují díla i dílka, které je příjemné shlédnout.
I Galerie u Plazíka v sobotu odpoledne přivítala návštěvníky na komentované prohlídce k úspěšné výstavě Cestou za sny - Ze Středohoří pod Everest. Autorka fotografií Blanka Beckertová téměř 2 hodiny zajímavě vyprávěla o svém cestování a focení na malých kopcích i ve velehorách.
Sobota v galeriích

Červen pomalu končil, my jsme o pouťovou neděli s Mirkem a Jardou vyměnili všechny trámy kolem vrat rekonstruované garáže, a já jsem k večeru chvíli poseděl na dvoře u neteře Terezky při rodinném pouťovém posezení.
V úterý jsem ještě naposledy v tomto školním roce provedl malé školáky z družiny ZŠ Přemyslovců Louny po naší krásné Peruci. Jdeme do druhé poloviny neobvyklého roku...