S uvolněním pro mne nastalo "málo volna". Začaly prvé akce, setkání a já více fotím a nestíhám ani napsat článek o květnu 2021. Tak šup, pustím se do toho.
Jsem rád, že se i letos ve většině obcí Perucka konala akce Ukliďme Česko, kterou jsem před lety inicioval. Letos z důvodů karantény méně organizovaně (a to je možná dobře). Úklid proběhl v dubnu a já se za jeho skvělým průběhem (i když jsem se letos ničeho nezúčastnil) ohlédl začátkem května.
Na Perucku uklidili
Pokračovali jsme v pondělních vycházkách s kamarády a posunuli se z Perucka k Černčicím. Po výborné Helenčině svíčkové jsme vyšli podél tajemných tůní k Oboře. Krásná jarní zeleň a jarní kvítí nás cestou doprovázely. Došli jsme na tvrz kamaráda Luďka v Oboře, který nás pohostil, a my zůstali v příjemné pohodě déle, než jsme počítali. Zpět tudíž opět podle tůní a ne kolem řeky, jak jsme původně chtěli.
Podél staré řeky
Připomněl jsem si i 76 let od války a mrkl na odkaz na 9 článků dokumentu, který sepsal bývalý ředitel měšťanské školy na Peruci Miloslav Přítel,
i na fotky z vernisáže výstavy Válka na Perucku z 2. 5. 2015 v mé galerii.
Pátek a hlavně sobota byla u mne velká rodinná makačka na garáži. Výměna nosných trámů, zbourání staré zdi, úklid suti, beton podlahy a oprava
zdí. Nové sloupky a nosník střechy. Kluci byli šikovní, velký dík. I za stravování od žen. Pokračovali jsme i v dalších týdnech, mezi deštěm a sluníčkem jsme odpoledne se synem pokryli rozestavěnou část garáže střechou. Úprava starého laťování, nové laťování, pokládka tašek, oplechování a přimazání. Za 4 dny jsem trochu pomohl Mirkovi, který pěkně natáhl na novou zeď v garáži perlinku a lepidlo. O pár dní poté za mé malé pomoci oštukoval nové stěny a zaklopil nový strop v garáži. Já ho již jen natřel a začal uklízet. Čeká nás ještě výměna posunutého rámu vrat.
V neděli (f01) jsem se jen krátce prošel parkem, kolem rybníků k dubu a v pondělí opět s kamarádkami. (f02) Chtěly na Stradonku, ale vzali jsme to autem do Stradonic a pod Havírnou kolem mlýna, nahoru Chraštínem ke staré sýpce. Kolem hospody pana Černého (bývalé) na keltské valy a u Stradonky si dali obvyklou svačinku - kafíčko a buchtu. Pak již jen dolů k autu. Byl krásný, slunný den.
Květnové střípky
Začátkem května jsme nainstalovali prvou letošní výstavu Blanky Beckertové - Cestou za sny, ze Středohoří pod Everest, kterou jsme zpřístupnili 10. května 2015. V sobotu jsme malou rodinnou vernisáží oficiálně výstavu zahájili. O přípravě a zahájení články tady.
Tak UŽ... Galerie ožívá
U Plazíka nová výstava
Ve středu 12. jsem odpoledne čtyřem skupinám družiny ZŠ Přemyslovců Louny povídal o tom, jak se dříve fotilo. Ukázal jsem jim mé staré foťáky, fotografické desky, filmy, papíry, tank a pověděl, jak se se vším pracovalo. Děti měly poprvé v životě v ruce fotopřístroje na film. Byly zvídavé, čas mezi nimi byl příjemný.
Na záhoncích (f03) jsem začal vytrhávat ředkvičky, řezat salát a zasadil jsem rajčata. Vše letos se zpožděním. I šeřík letos osvobození nestihl. (f05) Rozkvetl s 15-20 denním zpožděním, ale opět krásný a asi i voněl. V úterý začalo příjemně pršet a ještě v pátek poprchává. Příroda určitě moc děkuje po dlouhých suchých letech.
Mezi kapkami
I třetí květnovou neděli jsem si sám zašel na rychlou vycházku na naši, ale hlavně Čechovu Krásnou vyhlídku. Výhled opět rychle zarůstá, již se blíží chvíle, když to bude Nevyhlídla. Ale vím, nesmím o tom mluvit... Cestou domů jsem se při návštěvě na jedinečném dvorku kamarádky trochu rozhlédl. Staré hrnce, kbelík, umyvadlo, zrcadlo, trouchnivějící kořeny z lesa a mnoho květů a zeleně vytvářejí kouzelnou atmosféru.
Opět na Vyhlídku
Na tom českym dvorku
Ve středu 19.5. byla v Bílině vernisáží zahájena výstava Slovácko očima Radka Severy. Na pozvání kamarádky fotografky a kurátorky výstavy jsme se tam s Vierou zajeli podívat.
Fotografie magického koutu naší vlasti jsou doplněny ukázkami lidové tvorby z muzea v Kobylí. Určitě se zajděte podívat. Cestou z vernisáže k autu (asi 200m) jsem párkrát rychle cvaknul po "Bílině". Úplně jinou cestou jsme jeli kouzelným Středohořím zpět z Bíliny (poprvé) a stavili jsme se v Milešově. Při krátké návštěvě místa pod "Hromovou horou" jsme od rybníčku vyšli nahoru na výhled k Lovoši a přes park s letohrádkem se vrátili k autu. Moc příjemná cesta a zastavení.
Moravské Slovácko v Bílině
Bílina a Milešov
V tomto týdnu bylo také s omezením otevřeno Muzeum české vesnice Peruc v zámeckém parku. V podkroví je letos výstava obrazů Jiřího Menouška. Byl jsem se podívat. Tvorbu peruckého malíře znám a je dobře, že se "doma" představuje sousedům i návštěvníkům Peruce. (f05,06)
V úterý se ukázalo, že se situace vrací alespoň omezeně do normálu. Po 8 měsících jsem provázel po Peruci poznávací zájezd více než 30 malých školáků. Tentokráte Montessori škola Slaný - 1. trojročí (1. - 3. ročník).
Z náměstí jsme kolem kostela sešli k dubu a vylezli rybníkům, kde si děti daly svačinku. Cílem bylo naše muzeum, s mnoha starými, ale pro malé návštěvníky novými věcmi. V podkroví jim malíř Menoušek povídal, jak tvoří své obrazy. V pátek jsem vyjel do Vojnic, (f04) kde kapela Paralet zkoušela a nahrávala demáčky svých nových skladeb. Kapela, která hraje a skládá své vlastní skladby přes 20 (30) let je stále aktivní a vždy přijde s něčím novým. Ze dvorku jsem se přes strašáka podíval na zapadající slunce.
Ve středu 26. jsem jel do Horních Počernic na kontrolu na oční klinice. Po 9 měsících malé cournutí podmračenou Prahou, po roce v Leica gallery na Šeptuchách, výstavě o polských léčitelkách na fotografiích Kuby Kamińského. Oči rozkapaný z kliniky, ale trefil jsem a viděl jsem. Další mé kroky vedly kolem Národního divadla, po mostě Legií na Střelecký ostrov a dále na oblíbenou Kampu. Z Malostranské k autobusu a domů.
Prahou pod olověnou oblohou
Poslední květnové dny byly opět naplněné, ve čtvrtek příjemný večer s příjemnými kamarády (f07) při Večerním klubu Lounsko na zajímavé téma Kulturní minimalismus. V sobotu přijela kamarádka Míša a přivítali jsme Dobroděje na kole. (f08)
Tradiční jízda po Česku již druhý rok nemůže být, ale kamarádi nezapomněli na obvyklou zastávku v mé galerii. Odpoledne se po roční pauze na perucké náměstí vrátila 7 CASTLES TRIAL, již 6. ročník rallye automobilů - veteránů. Samozřejmě jsme si prohlédli pěkné stroje, které jezdily před 20 až 50 kety. V deštivém odpoledni projelo časovou kontrolou asi 60 soutěžících posádek.
Veteráni na náměstí
Květen končil a my ještě poseděli u vnučky na zámečku v Blšanech. (f09) Je z mých vnuček nejmladší, ale už jí je také 26. Tak hodně zdraví a štěstí...
|