Tak se mé přání na konci lednového ohlédnutí nevyplnilo, Místo, aby byl únor koncem, je ještě těžším počátkem dalšího útoku viru a neschopnosti našich politiků na život společnosti. Ale pojďme se ohlédnout za tím krátkým měsícem.

Není divadlo, koncerty, setkání, tak jsem rád za "živáče" na internetu a ČTart. Během února jsem "šel" na koncerty a divadla:
Úžasné představení o Werichovi a Holanovi v jedinečné sklepní scéně a se špičkovými výkony Hanuše a Veselého; poslechl jsem si Schodiště; byl na pivu s Vráťou Brabencem; s kamarádem Ondrou Fenclem na koncertech ve Vysokém Mýtě, Konstantinkách, Olomouci ještě s Vláďou Mertou a Honzou Hrubým; s Honzou znova oslavil jeho sedmdesátku (jsme stejně staří); poslechl jsem si Radúzu z pracovny a na závěr jsem byl celý večer s ČTart v Národním divadle na ohromném programu Národ sobě - kultura tobě. Všechno úžasné večery, ale už abych mohl skákat pod podiem.
V úterním pošmourném počasí vycházka pro pana doktora (samozřejmě pro mne). Ráno jsem dostal HOLTR (celodenní měření srdce) a tak jsem ho musel trochu provětrat, s kopečka, do kopečka - 4,7 km, 86 výšk. m. Doktor se neozval, tak snad v pořádku. Po mokré středě slunečný čtvrtek. V lese určitě blátivo, tak po asfaltu k nádraží, spojkou na Vranskou a kolem ZD a přes náměstí domů. (4.2 km)
Pod Vyhlídku a kolem nádraží
Ve středu, když už jsem měl rozpálenou troubu, tak jsem upekl buchtu a bábovku. V měsíci to byly ještě koblihy a štrůdl. Jeden se musí snažit, když mu nestačí rohlík máslem. Ten den jsem viděl i článek Lábuse o návštěvě zastupitelů na Peruci. Pozitivní je, že jak kraj, tak majitelé projevili velký zájem ukončit dlouhotrvající spory a pamětní místnost Emila Filly zpřístupnit veřejnosti. Zatím je potřeba ještě udělat velký kus práce, ale cesta k návratu Emila Filly do krajiny, kterou tak miloval, se otevírá ...
Z dlouhé chvíle jsem se zase hrabal v historii a vložil jsem na mé Perucké stránky články o tom, že I Thunové pěstovali chmel a o Karlu Šerclovi, učiteli peruckém .
V sobotu přijela na návštěvu dcera Petra s Jardou a mrňousama a nakonec mne pozvali na nedělní výlet motoráčkem Míšou po Švestkové dráze z Libčevsi do Litoměřic a zpět. Koukal jsem Canonem přes sklo do okolní krajiny (občas i můj pravnuk Adam). Kolem zasněžené České středohoří, lehce zbarvené pískem ze Sahary. Příjemné chvíle s nejbližšími.
Pohledy přes okno, Švestková dráha
Je to krásný, když napadne sníh. A jak jsem již psal, 15-20 cm není žádná kalamita, jak o ní stále mluvili v rádiu. Pamatujeme u nás i půl metru a bez problémů to přežili. V úterý ráno 45 minut prohrábnout se po chodníčku a před domek a tam vyhrabat Renaultíka a udělat mu cestu  do prohrabané a posypané ulice. Následovala návštěva doktora v Lounech - to nebyl čas na focení. (Silnice protažené, ale ani v kopcích neposypané.) Odpoledne zbytek chodníčku a 50 m dlouhý dvůr k zadním vratům s odbočkami k dílnám, dřevníkům a ke krmítku - ptáčkům jsem nasypal. I když mne to nyní již zadejchá, bylo to fajn. Uklízení sněhu mne vždy bavilo. Po dlouhé době napadlo více, než 5 cm sněhu (asi 18) a vesnice i krajina jsou pod sněhem. Při procházkách jsem nešel daleko, takže jen bílé okolí bydla.
Peruc pod sněhem
Byl jsem pozván na jistě skvělý nedělní oběd, tak jsem se byl projít, aby vytrávilo. Již v týdnu jsem měl problém s Renaultíkem, můj prvý diesel a - 18°C, to se nemá rádo. I v neděli opět zklamal - ani se nerozjel. Ale vynikající oběd byl, vnučka Péťa s Honzou sbalili kastroly a vše přivezli na Peruc. Velký dík za oběd i návštěvu i za pěknou vycházku.
V úterý zase ven, kam jinam, než na Vyhlídku (3,9 km) - 1,5 hodinky. Sněhovým lesem a dokonce díky městysu protaženou cestou až do cíle. V pohodě jsem zvládnul.
Vyhlídka sněhem zapadaná
Před více než 20 roky jsem si pořídil video a nahrál z TV desítky VHSek, abych měl archiv pro stáří. Poté jsem si koupil DVD rekordér s pevným diskem a nahrál desítky DVD, abych měl archiv pro stáří. Dnes je vše odložené, netušil jsem, jek záznamová technika půjde dopředu. Díky tomu jsem ale mohl své rodinné a kazety kamarádů digitalizovat. Teď jsem zase něco potřeboval, ale VHSko nešlo. Naštěstí kamarád Pavel zařídil opravu v Žatci, vše jsem nově propojil a opět digitalizuji. Technika jde dopředu exponenciální rychlostí. Vždyť jako kluk jsem pouštěl šelakový desky s ocelovou jehlou v přenosce a maminka fotila na desky. A dnes...
To, o čem jsme se o peruckém kostelu sv. Petra a Pavla neoficiálně dozvěděli koncem ledna, potvrdil článek ve čtvrteční Mladé frontě od Mirky Strnadové. A na zpevnění statiky peruckého kostela se maká!
Sv. Petr a Pavel mají naději
Věc, která nás drží v současném marastu nad vodou jsou setkání s kamarády a rodinou. Pátek a sobota takové byly. Před polednem hodinová návštěva Hanky a po 13. hodině vnučka Radka s pravnoučaty Adamem a Karolínkou.  Trochu jsme se prošli a mrňousové vymetli každou louži. Chvíle s nimi jsou nabíjející. V sobotu jsem se díky kamarádkám V+V dostal až na mlhavou Stradonku. Ve zbytcích sněhu bych to tam a zpět nezvládl, tak jsme zajeli do Chraštín, prošli se na rozhlednu a zpět, já dojel domů a kamarádky došly přes Vyhlídku k vlaku na Peruc. Krásná vycházka, i když bez rozhledů, milé setkání přátel přírody a fotografování. Věrka mi udělala pěkné foto.
U Stradonky
Po odjezdu přátel začal mlhavý a sychravý týden a já se vrhnul do mého archivu a oskenoval další filmy z plzeňské Porty 90, bikrosu a hlavně ze setkání v perucké hospodě kolem roku 90. Dal jsem vše na FB a přátelé byli nadšeni. Díky! Jsem rád, že i tím svému okolí pomáhám ve zlepšení nálady. (Musím dát ty fotky i na Rajče.)
Porta 1990
Sparta - Slávie
Předpovědi počasí pro Česko: Jasno až slunečno, modrá obloha, teplotní rekordy 20°C. Asi žijeme někde jinde. Od neděle mlhavo a max k 5°C. I tak jsem se donutil na menší vycházky na stále stejná místa. Makala, na malou vycházku (3km), bylo to pro mne jako 10 km, nevím, jestli mlhou, nebo chůzí po zbytcích sněhu, ale nemohl jsem popadnout dech. Dokonce jsem si i chvíli sedl na lavičku u cesty. Kolem zahrádek jen po silnici a dolů k Oldřichovi. K vodojemu, vše do dálky mlhavé, a po kolejích... Sníh, nesníh, tulipánky se derou na světlo. Samozřejmě i sněženky se již chystají ukázat svojí bílou krásu.
Mlhavé vycházky
Na Makala a k vodojemu
Ve čtvrtek večer jsem zašel ke kostelu. Opravené halogeny září na zamlžené večerní průčelí kostela, který se začíná zotavovat po nezájmu majitele.
Večerní kostel sv. Petra a Pavla
Když jsme se v neděli dozvěděli, co nás čeká, řekli jsme si "je výhoda, že jsme velký městys". Můžeme jít na delší vycházky. Dopoledne jsem byl na zdravotní procházce po zámku Pátek, Petr a Pavel mne provedli po velkých úpravách a objevech. Odpoledne návštěvu stihla Radka s pravnoučaty, prošli jsme se kolem Majlantů. Vždy, když jsou u mne, je krásný slunný den plný štěstí. Škoda, že teď nemohou 3 týdny přijet.
Únorové vycházky
Březen... radši již nic nepředvídám.