iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

Bylinky kolem nás

Stradonice
středa 20.3.2024
17:00 h.
Klub žen Stradonice zve do volební místnosti (čp.61) na besedu s bylinkářkou Vierou Hermínou Kopicovou
.
PLAKÁTEK

Nerozlučná dvojka
Kino Peruc
neděle 24.3.2024
15:30 h.
Nerozlučná dvojka vypráví příběh Dona, dřevěné loutky na útěku a opuštěné plyšové hračky DJ Doggy Doga, který hledá opravdového kamaráda. Jejich cesty se zkříží v Central Parku a navzdory všem předpokladům i odlišnostem se spolu vydávají na dobrodružnou cestu New Yorkem. Animovaný / Dobrodružný, Francie / Španělsko / Belgie, 2023, 88 min.
Mládeži přístupný
Vstupné 50 Kč

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
Vstupné 100 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice 
2024

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow I Thunové pěstovali chmel
I Thunové pěstovali chmel
Napsal Plazík st.   
Pátek, 05 únor 2021

V roce 2018 v č. 63 publikace Prameny & studie, kterou vydává Národní zemědělské muzeum, vyšla obsáhlá studie PhDr. Václava Zemana o pěstování chmele na velkostatku Peruc. Jako zajímavost jsem vybral pro fanoušky místní historie základní údaje.

Active Image CHMELAŘSTVÍ NA VELKOSTATKU PERUC NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ.
PhDr. VÁCLAV ZEMAN, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín

Panství Peruc u Loun od roku 1814 náleželo děčínským Thun-Hohensteinům, kteří značně pozvedli zdejší hospodaření. Roku 1877 začal velkostatek opět provozovat perucký pivovar ve vlastní režii, od 80. let 19. století se pak na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec začalo s pěstováním a zpracováním chmele. Surovina určená zprvu pouze k vlastní potřebě v peruckém pivovaru se výrazněji od 90. let 19. století uplatnila jako prodejní artikl. Na zvýšenou produkci chmele – v důsledku rozšíření chmelnic a jejich modernizace – pak ve sledovaném období reagovala správa velkostatku výstavbou a vybavením sušáren chmele, nezbytných pro jeho zpracování.

Perucký velkostatek prodělal za držby Thun-Hohensteinů v 19. století hospodářský rozkvět, jehož základy položil ředitel A. E. Komers. Pěstování chmele ale stálo po dlouhou dobu na okraji zájmu, ačkoli v Active Image Peruci existoval vrchnostenský pivovar. Až intenzivnější zemědělství (a snad i převzetí provozu pivovaru do vlastní režie), které mimo jiné spočívalo i v pronájmech pozemků hospodářských dvorů sousedních velkostatků a jejich obhospodařování, umožnilo rozšířit toto zemědělské odvětví. Základnou pro chmelařství se stal hospodářský dvůr Žerotín, kam bylo pěstování a zpracování chmele soustředěno. Záhy došlo jak k rozšíření obhospodařované plochy, tak i k výstavbě jednoduché sušárny chmele. S počátkem 20. století se zpracování chmele, tj. zejména jeho sušení, přesunulo do dvora v Panenském Týnci.
Chmel – pěstovaný zprvu primárně pro vlastní potřebu, tedy pro zpracování v peruckém pivovaru – se od přelomu 19. a 20. století stal obchodním artiklem, jehož prodej představoval pro perucký velkostatek zdroj příjmů. Active Image Obchodním partnerem se v období před první světovou válkou jednoznačně stal pražský Franz Vondörfer, který zásoboval sklady v Žatci. Úsilí obchodníků s chmelem o kartelizaci (69) výkupu zde – ani po prosazení Franze Vondörfera jako téměř výhradního obchodního partnera – nemůžeme doložit, neboť mimo jiné nelze opomenout skutečnost, že současně v jednání s peruckým velkostatkem vstupovali i další obchodníci, kteří s určitým – byť minimálním – množstvím peruckého chmele též obchodovali. S tzv. předprodejem doposud nesklizené suroviny se v případě Peruce nesetkáváme, přestože jednání o výkupu byla vedena ještě před sklizní. V Peruci se obchodovalo až se sklizeným a usušeným chmelem, kdy byl definitivně znám objem úrody.
Perucká hospodářská správa velkostatku podnikala ve chmelařství na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec. Ačkoli došlo záhy k rozšíření chmelnic, je zřejmé, že investice do technického vybavení na cizích majetcích proudily zdrženlivě a jen v omezené míře. Active Image První sušárna chmele v Žerotíně byla značně primitivní, k výstavbě modernějšího zařízení se přikročilo až na přelomu století. Je to pochopitelné právě s ohledem na skutečnost, že se hospodaření (ale i stavební činnost) uskutečňovalo na pronajatém cizím majetku. Přesto lze konstatovat, že Thunové hospodaření na peruckém velkostatku v 19. a na počátku 20. století značně pozvedli, což se týká i pěstování a zpracování chmele, byť se kvalitou – jistě i kvůli přírodním podmínkám – nemohl srovnávat se žateckými produkty.


Regionální sonda prokázala, jak šlechtický velkostatek na sklonku monarchie mohl rozvinout pěstování výnosného zemědělského produktu. Hektarový výnos chmelnic byl na přelomu 19. a 20. století výrazně vyšší nežli v případě jiných plodin. Ostatně právě vysoká rentabilita chmelařství vedla k rozšiřování chmelnic (70) nejen v případě velkostatků, mnozí soukromí hospodáři na Žatecku rozšiřovali v druhé polovině 19. století vlastní chmelnice. (71) Tato tendence se projevila i na dvorech propachtovaných peruckým velkostatkem. Zvýšená produkce i v důsledku vyšší obdělávané plochy půdy umožňovala také šlechtickému velkostatku dosáhnout na poli chmelařství hospodářských a obchodních úspěchů. Technologie zpracování chmele se pak projevila i v architektuře a hmotné kultuře zmíněné oblasti, nejvýrazněji výstavbou sušáren chmele.

69) K tématu srov. nejnověji POJAR, V., Zelené zlato, c. d.; 70) K problematice do poloviny 19. století srov. KŘIVKA, Josef, Územní rozšíření a plocha chmele v Čechách od poloviny 17. do poloviny 19. století, Litoměřicko, 7, 1970, s. 45–69.; 71) LŮŽEK, B., České chmelařství, c. d., s. 24.

Vložené fotografie
Titulní stránka časopisu p&s
Hlavička dopisního papíru ředitelství peruckého pivovaru, 1901. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Hlavička dopisního papíru obchodníka s chmelem Franze Vondörfera, 1911. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Projekt výstavby sušárny chmele v Žerotíně, pohled, 1885. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 51, inv. č. 124.
Osazenstvo peruckého pivovaru v r. 1906. Zdroj: archiv mPb

Prameny
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín
fond Velkostatek Peruc

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde