iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc

MOJE OKA-mžiky
Vladimír Rešetár
2. 7. - 28. 8. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.
popř. na zazvonění

Vernisáž v sobotu 2.7.2022 v 15 hodin.
Výstava fotografií karlovarského fotografa, který se věnuje převážně barevné fotografii z prostředí rockových koncertů, MFF, sportu, rád fotí přátele, přírodu i život a dění kolem sebe..

PLAKÁTEK 

Po čem muži touží 2
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
15. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie. V druhém díle poznáváme na počátku Irenu Kopáčovou, psycholožku, specialistku na partnerské vztahy. A nutno říct, že neprožívá zrovna dobré období. Film  Česko. Délka filmu 95 min.        
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč  

Tržnice a bazárek
Za Dubem Peruc
16.7.2022 13 - 17 hod.
Moderní i retro kousky do interiéru a pro radost.
PLAKÁTEK

Kdyby radši hořelo
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
22. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie./Drama. ‎Obyvatelé jedné české vesnice se připravují na Velikonoce,  když oslavu naruší dodávka, která narazí do fontány na náměstí. Všem je jasné, že se jednalo o teroristický útok. Film  Česko. Délka filmu 87 min. 
Nevhodný do 12 let
.
Vstupné 120 Kč   

Prezidentka
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
29. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie/Romantický. Kateřina Čechová, historicky první česká prezidentka,   se odhodlá k riskantnímu kousku. Vezme si paruku a v doko-nalém převleku se v noci potají vytratí z Hradu. Film  Česko. Délka filmu 97 min. 
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 100 Kč   

Hádkovi
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
12. srpen 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie. Dva bratři se svými ženami se potkávají v bytě svého dědy, který je v nemocnici. Bráchové se mají svým způsobem rádi, zato jejich manželky se nemohou vystát. Film  Česko.  
Přístupný film.
Vstupné 120 Kč 

Řekni to psem
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
26. srpen 2022
pátek 21:30 hod. 

Romantický/Komedie. Dita místo vytouženého miminka dostane od přítele Filipa mladou kólii, přestože nikdy psa nechtěla. Navíc pro Ditu je pejskařská komunita směšná a nesnáší psí exkrementy. Film  Česko.  Délka filmu 85 min. 
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč 

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
V podkroví výstava obrazů V. H. Kopicové.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek
Hudba na zámku

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici 
Smolnice 
2022 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. 
PLAKÁTEK 
Z-band   

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow I Thunové pěstovali chmel
I Thunové pěstovali chmel
Napsal Plazík st.   
Pátek, 05 únor 2021

V roce 2018 v č. 63 publikace Prameny & studie, kterou vydává Národní zemědělské muzeum, vyšla obsáhlá studie PhDr. Václava Zemana o pěstování chmele na velkostatku Peruc. Jako zajímavost jsem vybral pro fanoušky místní historie základní údaje.

Active Image CHMELAŘSTVÍ NA VELKOSTATKU PERUC NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ.
PhDr. VÁCLAV ZEMAN, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín

Panství Peruc u Loun od roku 1814 náleželo děčínským Thun-Hohensteinům, kteří značně pozvedli zdejší hospodaření. Roku 1877 začal velkostatek opět provozovat perucký pivovar ve vlastní režii, od 80. let 19. století se pak na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec začalo s pěstováním a zpracováním chmele. Surovina určená zprvu pouze k vlastní potřebě v peruckém pivovaru se výrazněji od 90. let 19. století uplatnila jako prodejní artikl. Na zvýšenou produkci chmele – v důsledku rozšíření chmelnic a jejich modernizace – pak ve sledovaném období reagovala správa velkostatku výstavbou a vybavením sušáren chmele, nezbytných pro jeho zpracování.

Perucký velkostatek prodělal za držby Thun-Hohensteinů v 19. století hospodářský rozkvět, jehož základy položil ředitel A. E. Komers. Pěstování chmele ale stálo po dlouhou dobu na okraji zájmu, ačkoli v Active Image Peruci existoval vrchnostenský pivovar. Až intenzivnější zemědělství (a snad i převzetí provozu pivovaru do vlastní režie), které mimo jiné spočívalo i v pronájmech pozemků hospodářských dvorů sousedních velkostatků a jejich obhospodařování, umožnilo rozšířit toto zemědělské odvětví. Základnou pro chmelařství se stal hospodářský dvůr Žerotín, kam bylo pěstování a zpracování chmele soustředěno. Záhy došlo jak k rozšíření obhospodařované plochy, tak i k výstavbě jednoduché sušárny chmele. S počátkem 20. století se zpracování chmele, tj. zejména jeho sušení, přesunulo do dvora v Panenském Týnci.
Chmel – pěstovaný zprvu primárně pro vlastní potřebu, tedy pro zpracování v peruckém pivovaru – se od přelomu 19. a 20. století stal obchodním artiklem, jehož prodej představoval pro perucký velkostatek zdroj příjmů. Active Image Obchodním partnerem se v období před první světovou válkou jednoznačně stal pražský Franz Vondörfer, který zásoboval sklady v Žatci. Úsilí obchodníků s chmelem o kartelizaci (69) výkupu zde – ani po prosazení Franze Vondörfera jako téměř výhradního obchodního partnera – nemůžeme doložit, neboť mimo jiné nelze opomenout skutečnost, že současně v jednání s peruckým velkostatkem vstupovali i další obchodníci, kteří s určitým – byť minimálním – množstvím peruckého chmele též obchodovali. S tzv. předprodejem doposud nesklizené suroviny se v případě Peruce nesetkáváme, přestože jednání o výkupu byla vedena ještě před sklizní. V Peruci se obchodovalo až se sklizeným a usušeným chmelem, kdy byl definitivně znám objem úrody.
Perucká hospodářská správa velkostatku podnikala ve chmelařství na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec. Ačkoli došlo záhy k rozšíření chmelnic, je zřejmé, že investice do technického vybavení na cizích majetcích proudily zdrženlivě a jen v omezené míře. Active Image První sušárna chmele v Žerotíně byla značně primitivní, k výstavbě modernějšího zařízení se přikročilo až na přelomu století. Je to pochopitelné právě s ohledem na skutečnost, že se hospodaření (ale i stavební činnost) uskutečňovalo na pronajatém cizím majetku. Přesto lze konstatovat, že Thunové hospodaření na peruckém velkostatku v 19. a na počátku 20. století značně pozvedli, což se týká i pěstování a zpracování chmele, byť se kvalitou – jistě i kvůli přírodním podmínkám – nemohl srovnávat se žateckými produkty.


Regionální sonda prokázala, jak šlechtický velkostatek na sklonku monarchie mohl rozvinout pěstování výnosného zemědělského produktu. Hektarový výnos chmelnic byl na přelomu 19. a 20. století výrazně vyšší nežli v případě jiných plodin. Ostatně právě vysoká rentabilita chmelařství vedla k rozšiřování chmelnic (70) nejen v případě velkostatků, mnozí soukromí hospodáři na Žatecku rozšiřovali v druhé polovině 19. století vlastní chmelnice. (71) Tato tendence se projevila i na dvorech propachtovaných peruckým velkostatkem. Zvýšená produkce i v důsledku vyšší obdělávané plochy půdy umožňovala také šlechtickému velkostatku dosáhnout na poli chmelařství hospodářských a obchodních úspěchů. Technologie zpracování chmele se pak projevila i v architektuře a hmotné kultuře zmíněné oblasti, nejvýrazněji výstavbou sušáren chmele.

69) K tématu srov. nejnověji POJAR, V., Zelené zlato, c. d.; 70) K problematice do poloviny 19. století srov. KŘIVKA, Josef, Územní rozšíření a plocha chmele v Čechách od poloviny 17. do poloviny 19. století, Litoměřicko, 7, 1970, s. 45–69.; 71) LŮŽEK, B., České chmelařství, c. d., s. 24.

Vložené fotografie
Titulní stránka časopisu p&s
Hlavička dopisního papíru ředitelství peruckého pivovaru, 1901. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Hlavička dopisního papíru obchodníka s chmelem Franze Vondörfera, 1911. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Projekt výstavby sušárny chmele v Žerotíně, pohled, 1885. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 51, inv. č. 124.
Osazenstvo peruckého pivovaru v r. 1906. Zdroj: archiv mPb

Prameny
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín
fond Velkostatek Peruc

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde