iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Cestou za sny - Ze Středohoří pod Everest
Galerie u Plazíka Peruc
květen - 4. červenec
Výstava fotografií Blanky Beckertové z nižší i vyšší nadmořské výšky.
Přístupno po celý týden na zazvonění, o víkendy a svátky bude otevřeno od 10 do 17 hodin.

PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana
I Thunové pěstovali chmel
Napsal Plazík st.   
Pátek, 05 únor 2021

V roce 2018 v č. 63 publikace Prameny & studie, kterou vydává Národní zemědělské muzeum, vyšla obsáhlá studie PhDr. Václava Zemana o pěstování chmele na velkostatku Peruc. Jako zajímavost jsem vybral pro fanoušky místní historie základní údaje.

Active Image CHMELAŘSTVÍ NA VELKOSTATKU PERUC NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ.
PhDr. VÁCLAV ZEMAN, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín

Panství Peruc u Loun od roku 1814 náleželo děčínským Thun-Hohensteinům, kteří značně pozvedli zdejší hospodaření. Roku 1877 začal velkostatek opět provozovat perucký pivovar ve vlastní režii, od 80. let 19. století se pak na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec začalo s pěstováním a zpracováním chmele. Surovina určená zprvu pouze k vlastní potřebě v peruckém pivovaru se výrazněji od 90. let 19. století uplatnila jako prodejní artikl. Na zvýšenou produkci chmele – v důsledku rozšíření chmelnic a jejich modernizace – pak ve sledovaném období reagovala správa velkostatku výstavbou a vybavením sušáren chmele, nezbytných pro jeho zpracování.

Perucký velkostatek prodělal za držby Thun-Hohensteinů v 19. století hospodářský rozkvět, jehož základy položil ředitel A. E. Komers. Pěstování chmele ale stálo po dlouhou dobu na okraji zájmu, ačkoli v Active Image Peruci existoval vrchnostenský pivovar. Až intenzivnější zemědělství (a snad i převzetí provozu pivovaru do vlastní režie), které mimo jiné spočívalo i v pronájmech pozemků hospodářských dvorů sousedních velkostatků a jejich obhospodařování, umožnilo rozšířit toto zemědělské odvětví. Základnou pro chmelařství se stal hospodářský dvůr Žerotín, kam bylo pěstování a zpracování chmele soustředěno. Záhy došlo jak k rozšíření obhospodařované plochy, tak i k výstavbě jednoduché sušárny chmele. S počátkem 20. století se zpracování chmele, tj. zejména jeho sušení, přesunulo do dvora v Panenském Týnci.
Chmel – pěstovaný zprvu primárně pro vlastní potřebu, tedy pro zpracování v peruckém pivovaru – se od přelomu 19. a 20. století stal obchodním artiklem, jehož prodej představoval pro perucký velkostatek zdroj příjmů. Active Image Obchodním partnerem se v období před první světovou válkou jednoznačně stal pražský Franz Vondörfer, který zásoboval sklady v Žatci. Úsilí obchodníků s chmelem o kartelizaci (69) výkupu zde – ani po prosazení Franze Vondörfera jako téměř výhradního obchodního partnera – nemůžeme doložit, neboť mimo jiné nelze opomenout skutečnost, že současně v jednání s peruckým velkostatkem vstupovali i další obchodníci, kteří s určitým – byť minimálním – množstvím peruckého chmele též obchodovali. S tzv. předprodejem doposud nesklizené suroviny se v případě Peruce nesetkáváme, přestože jednání o výkupu byla vedena ještě před sklizní. V Peruci se obchodovalo až se sklizeným a usušeným chmelem, kdy byl definitivně znám objem úrody.
Perucká hospodářská správa velkostatku podnikala ve chmelařství na pronajatých dvorech Žerotín a Panenský Týnec. Ačkoli došlo záhy k rozšíření chmelnic, je zřejmé, že investice do technického vybavení na cizích majetcích proudily zdrženlivě a jen v omezené míře. Active Image První sušárna chmele v Žerotíně byla značně primitivní, k výstavbě modernějšího zařízení se přikročilo až na přelomu století. Je to pochopitelné právě s ohledem na skutečnost, že se hospodaření (ale i stavební činnost) uskutečňovalo na pronajatém cizím majetku. Přesto lze konstatovat, že Thunové hospodaření na peruckém velkostatku v 19. a na počátku 20. století značně pozvedli, což se týká i pěstování a zpracování chmele, byť se kvalitou – jistě i kvůli přírodním podmínkám – nemohl srovnávat se žateckými produkty.


Regionální sonda prokázala, jak šlechtický velkostatek na sklonku monarchie mohl rozvinout pěstování výnosného zemědělského produktu. Hektarový výnos chmelnic byl na přelomu 19. a 20. století výrazně vyšší nežli v případě jiných plodin. Ostatně právě vysoká rentabilita chmelařství vedla k rozšiřování chmelnic (70) nejen v případě velkostatků, mnozí soukromí hospodáři na Žatecku rozšiřovali v druhé polovině 19. století vlastní chmelnice. (71) Tato tendence se projevila i na dvorech propachtovaných peruckým velkostatkem. Zvýšená produkce i v důsledku vyšší obdělávané plochy půdy umožňovala také šlechtickému velkostatku dosáhnout na poli chmelařství hospodářských a obchodních úspěchů. Technologie zpracování chmele se pak projevila i v architektuře a hmotné kultuře zmíněné oblasti, nejvýrazněji výstavbou sušáren chmele.

69) K tématu srov. nejnověji POJAR, V., Zelené zlato, c. d.; 70) K problematice do poloviny 19. století srov. KŘIVKA, Josef, Územní rozšíření a plocha chmele v Čechách od poloviny 17. do poloviny 19. století, Litoměřicko, 7, 1970, s. 45–69.; 71) LŮŽEK, B., České chmelařství, c. d., s. 24.

Vložené fotografie
Titulní stránka časopisu p&s
Hlavička dopisního papíru ředitelství peruckého pivovaru, 1901. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Hlavička dopisního papíru obchodníka s chmelem Franze Vondörfera, 1911. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 106, inv. č. 185.
Projekt výstavby sušárny chmele v Žerotíně, pohled, 1885. Zdroj: SOA v Litoměřicích, pob. Děčín, Vs Peruc, k. č. 51, inv. č. 124.
Osazenstvo peruckého pivovaru v r. 1906. Zdroj: archiv mPb

Prameny
Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Děčín
fond Velkostatek Peruc

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Partners+

paralet
-----
dobroděj
-----
denik
-----
Hnutí Jsme PRO!
-----
Rozhlas Peruc
Městys Peruc

Doporučujeme

Kultura a sport -
Kalendář kulturních a sportovních akcí městyse Peruc naleznete 
na rok 2021
ZDE  

Zámek Peruc
Navštivte zámek Peruc, který "vstal z popela".
Vše na stránkách památky
ZDE

Za Dubem - Usedlost Za Dubem poskytuje ubytování v celkové kapacitě 11 lůžek. Romantické prostředí, veškeré vybavení, zajímavé okolí. Více najdete zde

Cyklotrasa Peruc, Agropenzion Hájenka, Louny
-
Projížďka po cyklotrase z Peruce až do Loun na pěkném videu je zde

Černochov- Zajímavé stránky obce Černochov, které provozuje Kulturní sdružení Václava Krejného, si můžete prohlédnout ZDE

 

KVÍTEK - lounský pěvecký sbor najdete zde

 

Železniční muzeum Zlonice - Zážitek pro děti i dospělé, kteří mají radi vláčky. zde

Pivovar Antoš Slaný - Pro vás, kteří mají rádi skutečné pivo a dobré jídlo.
Zavítejte  sem

Polabské noviny zde

GALERIE

Active Image

Active Image

V Galerii u Plazíka
10. květen - 4. červenec 2021
Blanka Beckertová
Cestou za sny. Ze Středohoří pod Everest.
Otevřeno v týdnu na zazvonění, o víkendy a svátky 10 - 17 hod.
--------------------------------- 
5. 7. - 29. 8. 2021
Eva Vokatá

Vladimír Rešeter
Fotky z koncertů
Jiří Soukup

Počasí

BlueBoard.cz

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


Rodokmen

Výborný program,
používám od roku 2003.
 

Ancestry - tvorba rodokmenu

WebArchiv

 


 

Top List

TOPlist

Statistiky

Přístupů: 25650685

Kdo je zde?

23 hosté