iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Sezona skončila

Josef Dvořák
a Marie Formáčková
kino Peruc
Pátek 8. 11. 2024
19 hod.

Zábavná talk show
Vstupné 150 Kč
PLAKÁTEK

Herní odpoledne
s deskovkami

Peruc - knihovna
11.11.2024
16:30 - 18:00 hod.

Příjemný odpoledne u deskových a karetních her.
PLAKÁTEK

Vánoční tvoření
Peruc - knihovna
16.11.2024
14:00 hod.

Knihovna a R&DF vás zvou na tvoření vánočních ozdob, svícnů, dekorací a dalšího.
PLAKÁTEK

Recykliteratura
Města a obce čtou

Peruc - knihovna
2.12.2024
17:00 hod.

Kreativní dílna s lektorkou Karolínou Homonai.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Já, padouch 4
Neděle 17. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný, rodinný, komedie. Nejslavnější animovaný zlosyn se vrací! Ve čtvrtém díle série Já, padouch byste nechtěli být v Gruově kůži. Nejen že do jeho už tak velké rodiny přibylo další dítě, které mu brnká na nervy. Z vězení navíc uprchnul jeho letitý nepřítel, který má na Grua a jeho rodinu opravdu velkou pifku. USA / 2024 / 94 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Sobík Niko: Cesta za polární září
Neděle 24. 11.
15:30 hod.

Animovaný, rodinný. Sobík Niko celý život sní o tom, že se jednou stane vánočním sobem v Santově letce přesně jako jeho tatínek. Má to přece v genech! Netuší však, že se na volné místo v sobím spřežení hlásí i Stella. Přestože jsou rivalové, Niko se s ní spřátelí a prozradí jí kód pro vstup k vzácným Santovým saním. Netuší však, že Stella svou přízeň jen předstírá a ve skutečnosti chce saně ukrást a zničit tak Vánoce. Finsko-Německo-Irsko-Dánsko / 2024 / 86 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

MIKI
Pátek 29. 11.
19:00 hod.

Thriller, drama, akční. Příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. Slovensko-Česko / 2024 / 106 min.
Nepřístupný do 15 let

Vstupné 100 Kč

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Serzona skončila.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
sezona skončila
červen - září, úterý - neděle 10.00 - 18.00 h.,
květen a říjen, pátek - neděle 10.00 - 18.00 h.
 
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Naučná stezka arrow Válečné vánoce v zahraničí
Válečné vánoce v zahraničí
Napsal Plazík st.   
Pátek, 11 prosinec 2020

Dnes si to asi neumíme představit, jak vypadaly Vánoce za války. Jak je prožíval donínský rodák, žák perucké měšťanky, vojenský letec a velitel anglické RAF i východní Čsl. armády, spisovatel,... generálporučík František Fajtl popsal v roce 1947 pro VSOL.

Pplk. gšt. F. Fajtl  -  VÁNOCE V ZAHRANIČÍ 
(1. část) 

Po šest let své válečné činnosti v zahraničí byli jsme vděčni svým spojeneckým velitelstvím, že nám umožnila slavit vánoce a dovolila neomezeně vzpomínat jako v míru. Byli jsme roztroušeni po všech bojištích světa a na válku jsme přivykli. Musili; bylo to nutné a účelné. Na oslavu svých narozenin nebo nějakého význačnějšího svátku nebylo kdy a často ani pomyšlení. Vánoce však jsme si připomínali vždy. Vzpomenu zde tří: ve Francii, Velké Britanii a v Sovětském Svazu.
Prvé Vánoce ve Francii byly prosté. Byli jsme již před tím roztrpčeni, že nám francouzská vláda neuznala naše čs. hodnosti důstojnické a poddůstojnické. To snad nemá na vánoční svátky vliv, pomyslí si leckdo. Má pravdu, pokud jde o oslavu vánoc uvnitř duše a srdce. Ale má to vliv na štědrost „Ježíška“. Nadělujte, když nemůžete nic koupit, protože je žold malý a často vyplácen s velikým zdržením! Dostávali jsme dárky, ale nemohli jsme je oplácet — a to nás nejvíce mrzelo. Ale měli jsme vánoční stromek, zazpívali jsme si koledy a zavzpomínali na domov.
V městečku Avord, uprostřed Francie, na leteckém francouzském stanovišti trávilo asi 70 čs. letců své prvé vánoce v zahraničí. Ve velké světnici, v níž spala téměř polovina čs. letců, stál vánoční strom, okolo seděli vážní i veselí muži, mladší i starší, a odhadovali situaci:
„Proč ti Němci válčí, vždyť to stejně prohrají!“
„Samozřejmě, na druhé vánoce už budeme doma. Vždyť si ani nevystřelíme. To bude ostuda, až přijdu domů a budu se hlásit tátovi jako válečník, který si nedal ani ránu..“
A slova přehlušila vánoční hudba z radia. Vznešeně a trochu smutně se nesly koledy vojenskou světnicí...
„Nesem vám noviny, poslouchejte ...“
Chlapecké, jinošské i mužné tváře se polily teplem. Všichni ztichli a vzpomínali.
Hle, je zpívána píseň o zrození Spasitelově, zatím co se připravuje krvavá lázeň myslícímu lidstvu. Hrůzná předehra, ta píseň o Spasiteli, ale nikdo z nás to neví. Je tak lépe, neboť kdyby tomu bylo naopak, neměli bychom v nitru té krásné pohody, které nám nenahradí ani tisíce franků.
Active Image Snad nejkrásnější zvyky na světě jsou zvyky vánoční. I my jich máme hodně. Některé jsou čistě naše, jiné jakoby mezinárodní. Když jsme ve Velké Britanii oslavovali vánoce, Čechoslováci pohromadě, anebo když jsme byli pozváni do československé rodiny, což se stávalo velmi často, tu jsme pokračovali v české vánoční tradici. Lili jsme olovo, krájeli jablka, rozbíjeli ořechy, pouštěli lodičky a podobně. Měli jsme kus domova v daleké cizině a byli jsme nadmíru šťastni. Když jsme zůstali o vánocích ve svém služebním místě, oslavovali jsme s Brity podle jejich zvyků.
O Božím hodu vánočním stává se u Angličanů prostý vojín velkým pánem, neboť podle tradice musí mu jídlo nosit na stůl třeba i pan generál. Vojín nebo poddůstojník prohání své velitele, jak se mu líbí, a běda, je-li některý z důstojníků pomalý.
V roce 1943 jsme byli na letecké, stanici v Ibsley, blízko jižního pobřeží, odkud jsme podnikali lety do obsazené Evropy. Protože se čs. stihači sžili přátelsky s celým spojeneckým personálem, stali se nedělitelnou složkou celé stanice RAF ) Proto i čs. důstojníci, hodnosti nevyjímajíc, museli jít dělat číšníky. Ve 12 hodin jsme nastoupili vedle britských důstojníků v obrovské hale, která hučela nedočkavými vojáky. K obědu byl tradiční krocan. Rozdělili jsme si úlohy a já s jedním čs. podplukovníkem jsem dostal přidělen stůl asi o třiceti hladových krcích. Nevím již, jak se to stalo, že někteří „číšníci“ předčasně odešli, a tak jsme museli s milým kamarádem zaskočit. Nechtěli jsme udělat Čechoslovákům hanbu, a proto jsme se tužili. Ač jsme si mohli nohy uběhat, nebylo nám to nic platné, protože jsme nesli v každé ruce jenom po jednom talíři. Více jsme neuměli. Se všech stran se ozývaly výkřiky:
„Já nemám ještě krocana!“
„Přineste moučník, spěchám na vycházku!“
„Jak se vám líbí, Sir, náš obličej?“
Myslím, že tato otázka nepřišla ve vhodnou chvíli, neboť jsem byl uběhaný jako zajíc. Otočil jsem se, odběhl s prázdnými talíři s úmyslem, že ji odpovím později. Ale nešťastné schody u kuchyně zavinily havarii, která byla v mnohém tragičtější než havarie letadla. Zakopl jsem, upadl a rozbil nádobí. Rázem jsem se stal středem pozornosti, neboť třesk talířů zpestřil polední menu a byl příčinou bujného veselí. Zaslechl jsem za sebou několik ryze britských poznámek, z nichž nejsilnější zněla:
„Cary on, Sir,“ což znamená: „Pokračujte, pane!“
Nevěděl jsem, zda je tím míněno, abych pokračoval v rozbíjení talířů nebo v roznášení jídla. Pustil jsem se do druhého a absolvoval finále svého číšnictví bez úrazu a ztrát na královském majetku. 

 (Pokračování)  

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde