iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
..SPOLU...
Sonia Šulek Carraro a Ivan Šulek
30. 4. - 26. 6. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava kladenských fotografů Sonii Šulek Carraro a Ivana Šulka z cest tam a zase zpátky.
Vernisáž 30. 4. 2022 v 15 hodin.

PLAKÁTEK 

Jan Burian
Za Dubem Peruc
13. 5. 2022 - 18 hod.
Povídání a zpívání známé osobnosti české kultury.
 
PLAKÁTEK 

Libochovické divadelní léto
Libochovice, U Tří lip
13. 5. - 11. 6. 2022
Již 63. přehlídka ochotnických divadelních souborů vám nabízí 4 představení pro dospělé a 2 pro dětské diváky. Vše v plakátku. Určitě se zajeďte na některé podívat, ochotníci umí.
 
PLAKÁTEK     

Srdce na dlani
kino Peruc
pátek 13. 5. 2022
19.00 hod.

Komedie. Láska se na věk nebo na místo neohlíží. Nikdy nevíme, kdy a kde nás potká. Můžeme se zamilovat ve školce, v důchodu, na ulici, v parku. Kdykoliv a kdekoliv. Josef se těší, že si po odchodu do penze konečně splní svůj dávný sen a stane se pouličním klaunem. Svým šarmem okouzlí i ráznou Marušku. Film Česko. Délka filmu 95 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč  

Po stopách
Emila Holuba
Za Dubem Peruc
19. 5. 2022 - 17 hod.
Přednáška afrikanistky Marie Imbrové.
 
PLAKÁTEK 

Mimi a Líza
kino Peruc
neděle 22. 5. 2022
15.30 hod.

Animovaný. Nevidomá Mimi a Líza jsou nejlepší kamarádky. Vzájemně se učí velkorysosti, toleranci a otevřenosti k celému světu a jeho pestrosti. V novém příběhu nazvaném Zahrada přijíždí na dvůr jejich domu žlutý kontejner, který sousedé začnou brzy zaplňovat starými a rozbitými věcmi. Líza je zvědavá, co vyhodí Mimi. Film Slovensko / Česko. Délka filmu 68 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč 

Ženy a život
kino Peruc
pátek 27. 5. 2022
19.00 hod.

Komedie / Romantický. Eliška je hodná holka. Možná až moc. Chybí jí ostré lokty a přebývá slepá víra. O to akčnější je ovšem její všeho schopná sestra Ilona. Obě slečny se společně vrhnou do budování rodinného podniku, fungujícího tak trochu “ode zdi ke zdi”, stejně jako Eliščin vztah se samolibým populárním sportovcem. Film Česko. Délka filmu 87 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč  

Ignác ARNOŽ 
Oblastní muzeum Děčín 
10. 2. - 15. 5. 2022 
st - ne 9 - 17 h. 
Na výstavě se seznámíte s životem a netradičním osudem podmokelského rodáka Ignáce Arnože, jehož vynikající studijní výsledky doma, pracovistost a schopnosti přivedly k misijní činnosti v jižní Africe (dnes Zimbabwe), kde svůj život zasvětil službě církvi a šíření křesťanství mezi domorodým obyvatelstvem. 
PLAKÁTEK 

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
V podkroví výstava obrazů V. H. Kopicové.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici 
Smolnice 
2022 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. 
PLAKÁTEK     

 

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Válečné vánoce v zahraničí
Válečné vánoce v zahraničí
Napsal Plazík st.   
Pátek, 11 prosinec 2020

Dnes si to asi neumíme představit, jak vypadaly Vánoce za války. Jak je prožíval donínský rodák, žák perucké měšťanky, vojenský letec a velitel anglické RAF i východní Čsl. armády, spisovatel,... generálporučík František Fajtl popsal v roce 1947 pro VSOL.

Pplk. gšt. F. Fajtl  -  VÁNOCE V ZAHRANIČÍ 
(1. část) 

Po šest let své válečné činnosti v zahraničí byli jsme vděčni svým spojeneckým velitelstvím, že nám umožnila slavit vánoce a dovolila neomezeně vzpomínat jako v míru. Byli jsme roztroušeni po všech bojištích světa a na válku jsme přivykli. Musili; bylo to nutné a účelné. Na oslavu svých narozenin nebo nějakého význačnějšího svátku nebylo kdy a často ani pomyšlení. Vánoce však jsme si připomínali vždy. Vzpomenu zde tří: ve Francii, Velké Britanii a v Sovětském Svazu.
Prvé Vánoce ve Francii byly prosté. Byli jsme již před tím roztrpčeni, že nám francouzská vláda neuznala naše čs. hodnosti důstojnické a poddůstojnické. To snad nemá na vánoční svátky vliv, pomyslí si leckdo. Má pravdu, pokud jde o oslavu vánoc uvnitř duše a srdce. Ale má to vliv na štědrost „Ježíška“. Nadělujte, když nemůžete nic koupit, protože je žold malý a často vyplácen s velikým zdržením! Dostávali jsme dárky, ale nemohli jsme je oplácet — a to nás nejvíce mrzelo. Ale měli jsme vánoční stromek, zazpívali jsme si koledy a zavzpomínali na domov.
V městečku Avord, uprostřed Francie, na leteckém francouzském stanovišti trávilo asi 70 čs. letců své prvé vánoce v zahraničí. Ve velké světnici, v níž spala téměř polovina čs. letců, stál vánoční strom, okolo seděli vážní i veselí muži, mladší i starší, a odhadovali situaci:
„Proč ti Němci válčí, vždyť to stejně prohrají!“
„Samozřejmě, na druhé vánoce už budeme doma. Vždyť si ani nevystřelíme. To bude ostuda, až přijdu domů a budu se hlásit tátovi jako válečník, který si nedal ani ránu..“
A slova přehlušila vánoční hudba z radia. Vznešeně a trochu smutně se nesly koledy vojenskou světnicí...
„Nesem vám noviny, poslouchejte ...“
Chlapecké, jinošské i mužné tváře se polily teplem. Všichni ztichli a vzpomínali.
Hle, je zpívána píseň o zrození Spasitelově, zatím co se připravuje krvavá lázeň myslícímu lidstvu. Hrůzná předehra, ta píseň o Spasiteli, ale nikdo z nás to neví. Je tak lépe, neboť kdyby tomu bylo naopak, neměli bychom v nitru té krásné pohody, které nám nenahradí ani tisíce franků.
Active Image Snad nejkrásnější zvyky na světě jsou zvyky vánoční. I my jich máme hodně. Některé jsou čistě naše, jiné jakoby mezinárodní. Když jsme ve Velké Britanii oslavovali vánoce, Čechoslováci pohromadě, anebo když jsme byli pozváni do československé rodiny, což se stávalo velmi často, tu jsme pokračovali v české vánoční tradici. Lili jsme olovo, krájeli jablka, rozbíjeli ořechy, pouštěli lodičky a podobně. Měli jsme kus domova v daleké cizině a byli jsme nadmíru šťastni. Když jsme zůstali o vánocích ve svém služebním místě, oslavovali jsme s Brity podle jejich zvyků.
O Božím hodu vánočním stává se u Angličanů prostý vojín velkým pánem, neboť podle tradice musí mu jídlo nosit na stůl třeba i pan generál. Vojín nebo poddůstojník prohání své velitele, jak se mu líbí, a běda, je-li některý z důstojníků pomalý.
V roce 1943 jsme byli na letecké, stanici v Ibsley, blízko jižního pobřeží, odkud jsme podnikali lety do obsazené Evropy. Protože se čs. stihači sžili přátelsky s celým spojeneckým personálem, stali se nedělitelnou složkou celé stanice RAF ) Proto i čs. důstojníci, hodnosti nevyjímajíc, museli jít dělat číšníky. Ve 12 hodin jsme nastoupili vedle britských důstojníků v obrovské hale, která hučela nedočkavými vojáky. K obědu byl tradiční krocan. Rozdělili jsme si úlohy a já s jedním čs. podplukovníkem jsem dostal přidělen stůl asi o třiceti hladových krcích. Nevím již, jak se to stalo, že někteří „číšníci“ předčasně odešli, a tak jsme museli s milým kamarádem zaskočit. Nechtěli jsme udělat Čechoslovákům hanbu, a proto jsme se tužili. Ač jsme si mohli nohy uběhat, nebylo nám to nic platné, protože jsme nesli v každé ruce jenom po jednom talíři. Více jsme neuměli. Se všech stran se ozývaly výkřiky:
„Já nemám ještě krocana!“
„Přineste moučník, spěchám na vycházku!“
„Jak se vám líbí, Sir, náš obličej?“
Myslím, že tato otázka nepřišla ve vhodnou chvíli, neboť jsem byl uběhaný jako zajíc. Otočil jsem se, odběhl s prázdnými talíři s úmyslem, že ji odpovím později. Ale nešťastné schody u kuchyně zavinily havarii, která byla v mnohém tragičtější než havarie letadla. Zakopl jsem, upadl a rozbil nádobí. Rázem jsem se stal středem pozornosti, neboť třesk talířů zpestřil polední menu a byl příčinou bujného veselí. Zaslechl jsem za sebou několik ryze britských poznámek, z nichž nejsilnější zněla:
„Cary on, Sir,“ což znamená: „Pokračujte, pane!“
Nevěděl jsem, zda je tím míněno, abych pokračoval v rozbíjení talířů nebo v roznášení jídla. Pustil jsem se do druhého a absolvoval finále svého číšnictví bez úrazu a ztrát na královském majetku. 

 (Pokračování)  

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde