Na dalších stránkách je delší pojednání A. Förstera o vánoční době a zvycích na Lounsku. Nejdříve ještě k adventu.

Vánoční doba a zvyky na Lounsku
Albert Förster (VSOL roč.I. č.4. prosinec 1930)

K době vánoční pojí se v kraji našem řada zvyků a obyčejů, které prosyceny jsou více méně prvky náboženskými, jejichž vznik lze sledovati až do dávno minulých dob staroslovanských, kdy podobné slavnosti pořádány na oslavu zimního slunovratu. - Čas vánoční počíná "adventem". K adventu patří nerozlučně "rotáry", časné to ranní pobožnosti, při kterých se svítívá "sloupky". Sloupky bývaly kdysi dovedným dílem voskařů, řemesla to skoro uměleckého, dnes však již zaniklého.
V adventě chodívaly - dříve též před svátkem Barbory - 2 až 3 dospělejší dívky, ustrojené za "Barborky". - Dívka, oblečená za sv. Barboru, držela v pravé ruce metličku, pentličkami zdobenou, kterou neposlušným dítkám hrozila. Též kladla dítkám různé náboženské otázky. Druhé dívky, sv. Barboru doprovázející, byly oblečeny za anděly a nosily v košíčku různé dárky, které sv. Barbora pak dítkám nadělovala. Zvyk tento býval dříve na Lounsku všeobecný, připomíná jej ve svých spisech i V. Beneš-Třebízský. - Po sv. Barboře brzo chodí "Mikuláš". Kdosi známý přestrojí se za "biskupa Mikuláše" a chodí v průvodu anděla a čerta dětem nadělovati. Děti se modlí; hodné anděl podělí, nehodné čert vyplatí. Namnoze dávají si děti za okno punčochu (nebo talíř) a do rána jim tam Mikuláš nadělí. - V předvečer sv. Lucie (13. prosince) chodívaly též dříve "Lucinky", které s některými změnami připomínaly "Barborky". Zvyk ten zanikl na Lounsku již úplně a v den sv. Lucie připomíná se již jen znárodnělé pořekadlo: "Lucie, noci upije a dne nepřidá."
Uplynul advent, nastaly Vánoce...

(pokračování)

1. pokračování

2. pokračování