Říjen byl z pochopitelných důvodů všemožných zmatečných zákazů, příkazů a nařízení "klidnější". Život se smrskl na vysedávání doma a procházky v okolí. Tak se ohlédnu...
Prvé dva říjnové víkendy byly ve znamení voleb. U nás volilo zastupitelstvo Ústeckého kraje a nový senátor za okresy Louny a Rakovník a já byl poprvé v životě ve volební komisi za "mé" Piráty. O Volbách 2020 píši ZDE.
Ve středu odpoledne koukám, Středohoří pěkně nasvícené, tak vydám se na Stradonku. Doje
l jsem ke stradonickému hřbitovu, udejchán vystoupil na keltská vala a ejhle temná mračna. Zkusím počkat a občas něco vyfotit. Po necelé hodině se na západě začalo objevovat nízké slunce, ale jen občas posvítilo na kousek krajiny přede mnou. Když jsem chtěl skončit, začalo pršet a já byl rád schován pod přístřeškem rozhledny. Tak jsem 1,5 hodiny fotil šero před sebou, Hodně fotek, jedna skoro jako druhá. Domů jsem dojel za šera.
Podvečer na Stradonice
Na neděli 11. října připravila MS ČČK Peruc, VII. ročník tradičního hůlkování. Počasí přálo společné vycházce, ke které se u školy sešlo 10 účastníků. Sešli jsme ke koupališti, stavili se u Thunovské mohyly z roku 1911, také u historické (snad lázeňské) železité studánky a došli až ke Kamenné podkově, kterou od obnovení s kamarády v roce 2007 každý rok čistím. Společné foto a zamířili jsme zpět. V kavárně Za Dubem nás pohostili manželé Dvořákovi. Díky pořadatelům a hostitelům za krásné odpoledne.
Říjnové rozhledy 2020
Jak jsem psal v úvodu, kultura zakázána, venku nevlídno, tak jsem sáhnul do zásob svých CD. Všude čtu a slyším, že máme udělat lockdown, ale co to je, to nám Čechům nikdo neřekne. Dal jsem si to do překladače a z angličtiny zní překlad izolování. Jako bývalý elektrikář mám v polici ještě několik svitků izolačky, tak to snad zvládnu.
Další zákaz, ale nevím kde. Prymula řekl, že ve
nku v obcích, ale v nějakých intra... . Nemůže ministr české vlády mluvit k Čechům česky? Nebo to dělá schválně, aby z národa dělal blbce?
V pondělí 12. října jsem, jako na mnohých místech české kultury, i v mé galerii rozsvítil malý maják české kultury. (Uvidíme, co další ministr, který nastoupil v konci měsíce.)
Již bylo jasné, že se na výstavu Honzy Polanského nikdo nepodívá, tak jsem vytvořil virtuální prohlídku. Můžete se na pěkné mobilní fotky podívat ZDE na Facebooku.
V sobotu 17. se objevilo pár paprsků, tak rychle ven a najednou černo. Vyrazil jsem tedy jen na chvíli do parku, ale nad kopečky se zamodralo, pokračuji.
Na kraji Ořechovky jsem potkal kamarádku a tak jsme společně došli až na Krásnou vyhlídku. Cestou zpět Viera sebrala pár hub, snad žampionů a mezi poli bylo krásné teplé světlo. Ještě park, zámek a podzimní sv. Petr a Pavel. Věřím, že to není dle nepochopitelného konání jeho správce, podzim jeho existence na peruckém náměstí. Příjemné protažení a pár fotek z vycházky.
Podzimní Vyhlídka
18. 10. malá nedělní vycházka vranskou a teleckou. Kolem bývalé zámecké zdi, k družstvu, mezi zoraná pole vpravo a s řepkou vlevo. Za řepkou v dáli Říp. Z propojky mezi výpadovkami na jihu Kladno a na severu naše Peruc. Zpět po telecké, vlevo nádraží a mezi nové domy.
Stihl jsem bohoslužbu v kapli M. J. Husa, asi na dlouhou dobu poslední. (Fotky v albu Říjnové rozhledy 2020 .)
Blížily se Dušičky a já si jako v minulých letech vyrobil věnečky. Prvý jsem zavezl další pondělí na lenešický hrob mých pra a pra-rodičů, v úterý vyčistil náš perucký hrobeček, který jsme v neděli nazdobili. Jo, a taky si udělal, jako každý rok, 9 skleniček kysaného zelí z Krouhárny Plechatý.
Ve čtvrtek 22. se mi zdál být pěkný výhled na kopečky, vyjel jsem na malou vycházku na vršek Rohatec mezi Křesínem a Dubany.
Chtěl jsem fotit zasluněné kopečky, ale když jsem se vydrápal na strmý vrcholek, bylo opět mlhavo. Udělal jsem si pár pohledů na Hazmburk a blízké okolí. Dle mého okraj Českého středohoří, dle "odborníků" z jedné facebookové stránky se prý mýlím. I známý hrad prý není přímo v tomto pohoří. Já tedy beru do Českého středohoří všechny kopečky na levém břehu Oharky mezi Louny a Litoměřicemi.
Cestou nahoru jsem viděl zajímavý patník a přemýšlel jsem, kde se pod vrcholem vzal. S největší pravděpodobností to vystihl kamarád Jaromír Tlustý: "Dobrý postřeh! Zajímavý nález! Mohlo by se jednat o hraničník (hraničí kámen) , označující hranice libochovického (herbersteinského) panství. Obrácené písmeno „V“ může být znakem rodu Herbersteinů – krokev."
Rohatec
V sobotu 24. po delší době příjemných 8 km v krásném počasí. Macovým dolem - Lázněmi, kolem nového lesa na místě bývalého rybníku pod Chraštín,
celý jsem prošel mezi chaloupkami tohoto romantického místa a Čechovým lesem až na horu, k poli. Po modré jsem pokračoval kolem Krásné vyhlídky a zámeckým parkem domů na kafíčko. Od Chraštína, ale hlavně od Vyhlídky byl les plný výletníků a já, ač nejstarší, jsem je musel (až asi na 3 výjimky) zdravit jako prvý. Někteří slušně odpověděli, jiní cosi zabručeli.
Ke Chraštínu
V posledních měsících v televizi nic moc (již ani na ČT, kterou jedinou sleduji) a až na konci října po dlouhé době příjemné večery u ČTart. Jeden den Balada z hadrů Voskovce a Wericha - záznam z roku 1960 s pány Werichem a Horníčkem a další večer Staré pověsti české pana Jiřího Trnky a 2x "můj" Jan Werich - Přiložte životopis. Jo... k tomu není co dodat.
Také již mám pohromadě vystavující v Galerii u Plazíka na Peruci v roce 2021. Zajímavá sestava a sezonu může ohrozit, stejně jako letos, zákaz kultury i v tak malých galeriích jako je má. Věřme a těšme se na výstavy: 3. - 4. 2021 Blanka Beckertová, Fotografové prominou, aneb ze Středohoří pod Everest a zpět,
5. - 6. 2021 Vladimír Rešeter, fotky z koncertů, 7. - 8. 2021 Eva Vokatá a 9. - 10. 2021 Jiří Soukup (tatínek Lucky Drobné).
Potěšili mne také administrátoři Mapy.cz, které jsou perfektní. 25. října jsem je požádal o doplnění cest - Šlepka ke kempu a okolí, které na mapě nebyly. 30. října je již vše doplněno Díky!
Poslední říjnový pátek jsme se synem opravovali střechu na porážce a já jen od vrat udělal pár snímků zamlžených kopečků, podzimního sv. Petra a Pavla a Oroseného října. (Fotky opět v albu Říjnové rozhledy 2020 .)
V sobotu jsme se synem, Hankou a Kaštánkem krátce prošli lesem hned za posledními baráky, od bývalého zahradnictví rodiny Páchů směrem k Dýbři, ale odbočili jsme na Makala a po pěšině zpět na Korzo a náměstí. Viděli jsme tanečnici, pár nejedlých hub i mechový palouček. Ne nebojte se. Houby nesbírám, ani nejím. To jen, co jsem zahlédl podél cesty. (Stejně poznám jen mochomůrku.)
Na Makala
|