Díky letošní situaci jsem měl trochu problém s třetí letošní výstavou, vyzvaná autorka neodpovídala a tak jsem oslovil dalšího z mnoha zájemců o prezentaci své tvorby v perucké galerii, kamaráda muzikanta Jana Polanského z Prahy. Tak trochu pod dešníky byla zahájena 5. září 2020 v Galerii u Plazíka na Peruci třetí letošní výstava.
Honza přijal mojí výzvu a v rekordním čase připravil výstavu černobílých "mobilových" fotografií s názvem Šaháš do tmy. Autor se fotografování věnuje od roku 2015 a fotografii vnímá jako výrazový prostředek, pomocí něhož je možnost „vidět“. Dále se aktivně věnuje hudbě (Yamabushi, Strakův pojízdný cirkus), poezii a grafickému designu. Z muzikantského prostředí přijela na vernisáž naše společná kamarádka, bosenská zpěvačka Aida Mujačič.
Honza cestuje hromadnou dopravou a tak busem do Slaného, vlakem na Peruc, kde jsem ho v 10 hodin vyzvedl. Přivezl mnoho černobílých čtvercových fotografií, které jsme zpárovali a do 12 hodin umístili do vitrín galerie. Chvilku před vernisáží na dvorku Galerie u Plazíka na Peruci začalo drobně pršet, ale rozhodli jsme se výstavu mezi kapkami deště zahájit.
Tradičně zahajujeme hudbou - zpěvem i tentokráte to bylo vystoupení Aidy. Jak je u ní zvykem, nezpívala z místa, ale obcházela přítomné a tóny svého hlasu vysílala přímo do jejich tváří a uší. Vzniká tím silné propojení všech přítomných. Pár mých slov, přivítání, představení autora, přípitek a mezi tím opět Aidin zpěv. Ani těch pár kapek nezkazilo skvělou atmosféru na dvorku galerie. Již podruhé za sebou bylo možné v mé galerii na Peruci slyšet jedinečný hudební doprovod. Návštěvníci z různých koutů Česka vytvořili jeden duševní celek.
Poté si postupně všichni prohlíželi v galerii vystavené fotografie. Poprvé se zde představují fotografie, pořízené jen mobilním telefonem. I my, zastánci klasiky, jsme museli uznat kvalitu snímků a hlavně citlivé oko autora k detailu. Třetí letošní černobílá výstava a třetí, která je něčím jedinečná. Na dvorku se i nadále zpívalo, připojili se i členové Senior Melody. Až po páté odpolední se návštěvníci vernisáže rozcházeli citově povzneseni a mnozí mířili na večerní koncert Aidy ve Stodolním divadle.
Výstavu (i když již bez jedinečného pěveckého zážitku) si můžete prohlédnout o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin, nebo i na zazvonění, až do 1. listopadu 2020.
Jak viděla vernisáž Zuzana Sedláková z Prahy si můžete přečíst
ZDE na jejím blogu.
FOTO z vernisáže
FOTO z vernisáže od L. Báby
|