Každoročně jsme jezdili do Francie, v roce 2012 byla naším cílem Provence. Když letos nemůžeme za hranice, tak se ohlédnu a zavzpomínám. Můžete se mnou...
Cestou jsme se prvý den stavěli v Ideálním paláci pošťáka Chevala a ve Valence, kde jsme měli prvý nocleh. Pošťák Cheval zakopl v roce 1879 o kámen a tak zakopával, sbíral je a stavěl z nich svůj palác 33 let. Vznikla stavba, která je mixem různých stylů s inspirací od křesťanství k hinduismu. Valence leží na Rhôně a je považováno za severní bránu Provence. Prvý slunný den začal dobře.
Ještě na hranici Provence jsme navštívili město Pont-Saint-Esprit s velkým záplavovým mostem přes Rhônu a záhadnou otravou obyvatelstva v roce 1951. Pravděpodobné je, že zde CIA testoval použití LSD na populaci města. Další navštívené místo byl úžasný kaňon řeky Ardeche. Bylo zde bohužel hodně přelidněno, tak jsme si nakonec "jen" odpočali na břehu řeky.
No a dál jsme už pokračovali do Provence a to přimo do Avignonu.
Starobylé město Avignon zná asi každý z nás. Město "dalších" papežů a divadelních festivalů. Papežský palác jsem si prohlédl a poté procházel rušnými ulicemi. Právě zde probíhal zmíněný festival a všude bylo plno divadelníků a turistů. Mám radši tichá města, ale divadelní Avignon mě uchvátil. Další den večer si to ještě zopakuji.
Třetí den cesty do Provence jsme navštívili kamenný skanzen Vesnici domů Bories (galské chaty), neskutečná ukázka stavební dovednosti starých Galů. Druhým místem byl cisteriánský klášter Notre-Dame de Senanque, obklopený levandulí. Tu zde pěstují místní mniši, kteří mimo jiné i výborně zpívají.
Ve čtvrtek jsme měli bohatý program a v pohoří Luberonu jsme navštívili další místa. Městečko Gordes, původní keltské i římské sídlo, je postaveno na příkrém svahu až skále. Kouzelná prohlídka. Poté jsme jeli ke snad nejsilnějšímu evropskému pramenu u Vaucluse. Nádherně zelená řeka, ale ouha. Pramen netryskal, pouze vytékal pod skalou. Naše paní Růženka tam byla již poněkolikáté a toto ještě nezažila. A večer zpět do Avignonu.
Večer jsme opět zakončili v Avignonu. Pohlédl jsem si zahrady nad papežským palácem a poté se opět vydal do "divadelních" ulic, plných zajímavých lidiček. Společně jsme se na náměstí navečeřeli a kolem obřího kola došli k autobusu. Podruhé jsme se vyspali v avignonském Etapu a těšili se na další místa Provence.
Roussillon je vesnice, ležící opět v pohoří Luberon poblíž velkého okrového lomu. Roussillion zní růžově a také vše je zde v podobné barvě. Nejdříve jsme prošli lomem a byla to fantastická procházka zelenou a oranžovou krajinou. Lom byl po roce 1930 postupně uzavírán a dnes je velkou turistickou atrakcí, stejně jako přilehlé město. To je celé v barvě místního okru, jen okenice mají většinou fialovou levandulovou barvu. Pokračujeme do dalších městeček jihofrancouzského pohoří.
Pokračovali jsme v poznávání městeček mezi Malým a Velkým Luberonem. Ménerbes je typické provensálské sídlo na kopci se zbytky citadely na vrcholu (hodně se zde válčilo). Dnes se v úzkých strmých uličkách sekáváme s místy, která vyhledávají umělci. Žil zde britský spisovatel Peter Mayle i americký malíř Joe Downing. Do dalšího městečka Lacoste byl problém se pro úzké silnice s autobusem dostat. Má svá tajemství, žil zde proslulý markýz de Sade. Nad klikatými uličkami jsou zbytky jeho hradu, dnes částečně zrestaurované majitelem, módním návrhářem Pierre Cardinem. Jsou zde umístěny sochy, zejména dominující ruce. Další den nás již čekalo Azurové pobřeží.
Po noclehu v Toulon jsme se vypravili po Azurovém pobřeží do známého Saint-Tropez. Nejdříve jsme navštívili četníky a poté si již prohlédli přístav i staré město. V poledne jsme si chvíli lehli na písek za parkovištěm a trochu se vykoupali.
Cestou ze Saint Tropéz jsme navštívili krásná městečka na pobřeží. Nejdříve jsme se zastavili u hrobu Gerarda Philipa v Ramatuelle a prohlédli toto malebné květinové místo. Dalším malým hezkým městečkem bylo Gassin na návrší nad mořským zálivem. V závěru dne jsme navštívili Grimaud, novodobé betonové Benátky. Spali jsme opět v Toulon.
Šestý den našeho cestování jsme si prohlédli trochu Toulon, kde jsme spali a poté se vrátili kousek na východ do lázeňského města Hyeres, opět s pěkným starým centrem a velkým Casinem. A dále už na západ směr Marseille (ale ještě nás čekala jedna zastávka).
Ještě před Marseille jsme se zastavili v malém přístavu Cassis. Udělali jsme si výlet lodí do klidných zátok na pobřeží Středozemního moře, chvíli byli na kamenné pláži (voda byla ale ledová) a poté jsem koukal na typický francouzský pétanque. Poslední nocleh jsme měli v Marseille.
A přišel poslední den našeho pobytu ve Francii, čekala nás prohlídka známého velkého přístavního města Marseille.
Nejdřív jsme "vláčkem" vyjeli k Notre Dame de la Garde, vypínající se na skále nad městem. Nedaleko pobřeží bylo vidět několik ostrovů, včetně známé pevnosti If. Odpoledne jsme se tam chtěli vypravit, ale pro velké vlny tam lodě nepřistávaly. Dali jsme si za ušetřené peníze dobrý oběd a prohlédli staré město. V Marseille se hodně staví a tak to bylo asi nejméně krásné město našeho putování. Věřím, že za pár let bude i zde pěkně. Večer do autobusu a zpět domů po mnoha krásných zážitcích.
Naše cesta ve fotografii
Cheval a Valence - 10.7.2013
Pont-Saint-Esprit a Ardeche - 11.7.2012
Avignon poprvé - 11.7.2012
Village des Bories a klášter Senanque - 12.7.2012
Gordes a Fontaine de Vaucluse - 12.7.2012
Avignon podruhé - 12.7.2012
Roussillon - 13.7.2012
Ménerbes a Lacoste - 13.7.2012
Saint Tropez - 14.7.2012
Ramatuelle, Gassin a Grimaud - 14.7.2012
Toulon a Hyeres - 15.7.2012
Cassis - 15.7.2012
Marseille - 16.7.2012
Do Provence 2012 - lidé - 10 - 16.7.2012
|