Opět galerie a hudba |
Napsal Plazík st. | |
Středa, 12 únor 2020 | |
Mí milí čtenáři vědí, že několkrát do roka jedu do Prahy, projdu trochu městem a hlavně galeriemi a večer poslechnu nějakou neobvyklou muziku. Vyjel jsem i v únoru.
Vždy mám na papírku malý plán, který ale na místě operativně měním. I tentokráte jsem změnil pořadí návštěv galerií a tak jsem začal v Revoluční ulici v Domě fotografie. Výstava ve velkých a perfektních prostorách se jmneuje 400 ASA Prostě dokument... (staří fotografové vědí). Představuje fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského, Alžběty Jungrové, Antonína Kratochvíla, Jana Miháčka a jejich italského kolegy Paola Pllegriniho (Magnum Photos).
Tématem všech snímků je většinou sociální fotografie, s náhledem do prostředí zahraničních dělníků, azylovémho domu, ženské věznice, amatérských geologů, romské komunity na Slovensku, Rwandy po genocidě a díky Pellegrinimu i na mexitko-americkou hranici. Černobílý pohled fotografů je velmi působivý a výstava, která skončí začátkem května, stojí za návštěvu.
Mám ještě čas a tak se procházím jatkami, ve kterých jsem byl ve druhé polovině 50. let se svým milým dědou - řezníkem. To zde ještě tekla krev. Na dědu často vzpomínám, i na jeho těžký osud. V roce 1947, ve svých 48 letech, kupuje řeznictví na Peruci a rozjíždí svoji živnost. ale... rok 1948... "znárodnění" Masnou a Jednotou a vše vrcholí v roce 1959, kdy je s mnoha dalšími poslán v monstrprocesu se živnostníky na dva roky do Ilavy. Až do konce života mne podporoval na škole. Díky dědo... Na zastávku přišly i lounské kamarádky a k našemu překvapení u nás zastavil neznámý řidič z Loun, který nás dovezl domů značně dříve, než autobus. "Únorová Praha" se vydařila. |
< Předch. | Další > |
---|