Tak rychle do toho, než se krásný teplý i vlhký podzim přemění v bílou zimu. Září bylo i cestovatelské.

Mrknul jsem se na dvůr a později jsem vyšel s Nikonem kolem zámku. 1. září hezky zapršelo, naše země vodu potřebuje. Zato 20. bylo v peruckém parku krásně, modrá obloha s lehkými mráčky. Stromy byly ještě zelené, ale u Fillů, podobně jako nahoře, je již modro (původní holubí šeď). Snad se již blíží i otevření Pamětní síně Emila Filly. Třeba se po krajských volbách změní postoj panstva z Loun a Ústí.
Peruc v září

Druhý den v měsíci jsem zajel v podvečer na Kladno. Kamarád fotograf a básník Míra Krhounek se představil ve Spolku ATELIÉR, je to úžasný a příjemný prostor. Výstava Entropie duše ukázala Mírovi zbásněné fotky. Nebo snad fotografické básně? Na vernisáž přišlo mnoho příjemných známých autora. Bezkonkurenční byl hudební doprovod manželů Bendových a M. Navrátila. Výstava již skončila, ale na příjemnou vernisáž se můžete podívat ZDE :
Entropie duše

Nastalo velké balení. S naším pěveckým sborem jsme jeli týden na Makarskou. Zpívali jsme, dvakrát i veřejně hotelovým hostům,  ale i poznávali Chorvatsko. Kromě pobřeží jsme byli i ve Světišti, přírodním chrámu, i pod skalami ve vesničce Veliko Brdo. Vyjeli jsme na pohoří - rezervaci Biakovo, na nejvyšší horu sv. Jura a jiný den za kopečky v krasové a vinařské oblasti Imotski. A také jsme vypluli lodí Makarski Jadran na známý ostrov Korčula. Plavba tam byla klidná, zato zpět se společnost pěkně rozjela. Jo, užli jsme si to. :-)
Prvé fotky jsou ve dvou albech, další musím zpracovat.
Týden na Jadranu
Plavba na Makarski Jadran

Přijeli jsme v neděli a já bez odpočinku jel v pondělí do Libochovic. V tamní knihovně byla beseda s "kluky"  Václavem a Janem Koptou. Bratři sepsali a namalovali knihu Prodloužená jízda o svém mládí v Libochovicích. Svoje dílko představili desítkám přítomných, Václav přečetl ukázky a poté se oba všem do knížky podepsali.

V týdnu mi volala vnučka Péťa, že zdárně ukončila studium na FTVS UK, mám velkou radost, šikovná holka. V sobotu jsme s rodinou a jejími kamarády na oslavu poseděli na zahradě. Je krásné být s rodinou a kamarády.

Na úterý jsem měl ohlášenu návštěvu výstavy Květy Foitové Moje pohledy v galerii. Nakonec bylo před nádhernými kytičkami celý den plno. Nejdříve se nečekaně vystřídaly dvě třídy školy ze Žatce (snad 7. třída), poté postupně za sebou přišly dvě skupiny dětí z družiny perucké školy. Mladým návštěvníkům s citem se moc líbily fotografie kytiček autorky Květy a některým i má babiččina kuchyně. Milé návštěvy...

Poslední zářijový týden byl událostmi skutečně přeplněný. Ve čtvrtek přijel brácha Pepik s Jarkou z Rumburku. Chvíli jsme poseděli u mne a pak odjeli do Loun na Bahno, kde měla jeho třída svůj sraz. Pár bráchových spolužáků přišlo, posedělo, pojedlo a my jsme vyčkali pod přístřešky na zahradě. Rád jsem Pepika po delší době viděl, je ostuda, že za ním nezajedu do Rumburka.

V pátek jsem musel odřeknou návštěvu mosteckého divadla, svatba mé dlouholeté kamarádky byla samozřejmě přednější. Ano, Pája T., nejlepší česká bubenice, která kdysi začínala v Čajovém servisu v lounském Sklípku na bubnech mého syna, se nám vdala. Obřad se konal v lounském parku a oba, Pája i Kuba, odpověděli na otázku oddávajícího starosty Pavla J. shodně ANO. Sešly se desítky pozvaných hostů, včetně celé kapely Luboše Pospíšila. Přesunuli jsme se jen kousek na Bahno a svatební veselí pokračovalo do noci. Novomanželům vše krásné a NEJ... .

Hned v sobotu jsem jel jako každý rok do Klapýho na ochotnický Rádobyfest. O divadelních představeních i procházkách pod Hazmburkem a modrým nebem jsem již psal a doplnil fotkami ZDE:
Klapý divadelní i slunné

Víkend byl plný událostí, v neděli v Dobroměřicích vítali nové občánky a mezi nimi i moji nejmladší pravnučku Karolínku. Přijeli všichni její nejbližší a odpoledne jsme společně poseděli na zahradě u Petry. Mám radost z dětí, vnuček i pravnoučat.

Září skončilo, stále mne čeká zpracování fotak z Makarské a napsat články ze všech dovolených. Musím máknout...