Téměř po 30 letech jsem byl na mosteckém autodromu. Syn navrhl návštěvu závodá série Edda cup a tak jsme s pravnukem v sobotu vyrazili.
Motosport byl v 70. a 80. letech mým největším koníčkem, navštěvoval jsem v Lounech motocyklové Triangly, na Rané motokrosy a autokrosy, plochou dráhu ve Slaném, autokros v Ředhošti a další závody v okolí. S autoklubem jsme dělali pořadatele na Rallye Teplice mezi kopečky Českého středohoří. Byl to bezpočet dalších akcí v okolí, nebi i tradiční Brno. Pořádali jsme i závody u nás.
Motokáry pod nemocnicí, rallyecrossy na Hříškově a mnoho soutěží pro běžné řidiče v Lounech a okolí.
Mezi nejnavštěvovanějšími byly závody na okruhu v Mostě. Jezdil jsem na původní trať u nádraží a ulicemi města, později k ocelárnám. Od roku 1973 jako divák, po pár letech s visačkou fotograf jsem mohl být v depu i poblíž trati. I zde jsme po 80. roce dělali s AMK pořadatele. Byl jsem i na prvém závodě na novém autodromu v červnu 1983, to již jako traťový komisař. Pro velké časové zatížení jsem později přešel ke startu jako pomocník - část této práce později přebraly krásné dívky. A samozřejmě jsem stále fotil, mám plnou skříň snímků i diapozitivů z desítek závodů. To vše skončilo rozpadem autoklubů ve staré pdobě a já byl na autodromu naposledy v roce 1991. Proto jsem rád přijal synovu nabídku a do Mostu s ním vyjel.
Informací o Edda cupu, prvém závodu sezony nezávislého seriálu závodů do vrchu, moc nebylo.
Zajeli jsme k diváckému vchodu, ale ouha, vše se odehrávalo v pedoku - depu závodních strojů. Projeli jsme tunelem pod tratí a zaparkovali na plochách, kde stávají velké kamiony při klasických závodech. Příjemné bylo, že se neplatil vstup, ale úžasné, když jsme se mohli procházet téměř všude, mezi závodníky a jejich stroji, v boxech i u startu. Postupně jsme pochopili i systém závodu. Je to prakticky testovací podnik na zahájení cupu, kde se sejdou jezdci poháru i třeba soutěžáci, aby vyzkoušeli po zimě své stroje. Jedou se tréninky a poté jedno měřené kolo na více než čtyřkilometrovém okruhu. Sobotní i nedělní výsledek je
započítáván do celého přeboru. Přihlásilo se skoro 200 jezdců v 18 třídách. Ve výsledkové listině bylo na závěr 155 účastníků, takže se bylo na co dívat. Startovní pole bylo hodně pestré, od na prvý pohled téměř sériových automobilů, přes vozy v různých úpravách, některé s mohutnými spoilery, až po sportovní "placky" a
formule. Byly tam třeba i Trabanty, mohutně "vytuněný". Viděli jsme ale i klasické Škoda 130 Monte Carlo, samozřejmě s novým silnějším motorem, ale i škodovky mladších generací. Na trati uháněly i Bavoráky, Audiny, Lancie, Jaguáry a další vozy všech známých i neznámých značek.
Trénink jsme sledovali ze startovní věže o od svodidel u spodní části tratě, na focení trochu daleko. Ale třístovkou jsem něco nafotil. Po dlouhé frontě v nedostatečném jediném občerstvení, pivečku a hranolkách (nic jiného neměli), jsme začali sledovat vlastní soutěžní jízdy.
Z autodromu
Start byl v prostoru za výjezdem z depa, cíl tradičně před věží. Šikovné děvče řadilo auta jednotlivých tříd a startér je vypouštěl na trať v daných intervalech. Já jsem zjistil, že právě u startu je pro mne nejzajímavější místo a tak jsem se tam již po většinu času pohyboval. Zajímavé byly pohledy na závodníky, kteří se připravovali a soustředili na svoji jízdu. Přes sklo to bylo horší, někteří však měli před startem otevřené okénko a byl vidět i odlesk v brýlých. V tomto prostředí moje krev po letech zvyšovala podíl oktanů.
Příjemné bylo setkání s Martinem Maderákem, který jako kluk začínal v bikrosovém oddílu,
který jsem vedl (v těchto dnech likvidují trať u polikliniky, kterou jsme postavili).
Již v té době se o jeho závodění staral jeho táta. Později začal Martin jezdit automobilové závody, snad nejvíce právě do vrchu. Jeho "stáj" se stále pohybuje na závodních tratích, jezdcem je jeho bratranec Míra Černý. A mají ve své třídě E - 1600 nejlepší auto, mostecký závod vyhráli a v celkovém pořadí, mezi mnoha silnějšími vozy, skončili na 4. místě mezi 155 klasifikovanými. Je to obdivuhodná obětavost celého rodinného týmu.
Před startem
Po výborně prožitém odpoledni jsme projeli opět tunelem a vydali se domů. Musíme na autodrom zase někdy zajet.
|