Dnes se naposledy začteme do řádků knížečky vzpomínek Míly Antropiuse z Radonic. Koncem 80. let byl svědkem zásahu místních hasičů.
Statečná srdce
Byl krásný letní den koncem osmdesátých let, s manželkou Stáňou jsme procházeli radonickou náves a užívali klidu letního podvečera. Ten ale narušilo kvílení sirény na požární zbrojnici. O tom, že nejde o planý poplach, svědčil kouř stoupající ze střechy stodoly takřka opuštěného statku, který stál v rohu návsi, tam, kde se říkalo u Holubů.
Najednou se začaly dít věci. Ze všech stran se sbíhali dobrovolní vesničtí hasiči (tenkrát se muselo říkat požárníci). Na uniformy a helmy nebyl čas, a protože byl horký letní den, běželi pouze v plavkách - adamkách, většinou měli pruhovaná modrá trička, která tenkrát byla v módě a na nohou sandály s gumovým páskem mezi prsty, kterým se říkalo vietnamky. V mžiku byla ze zbrojnice vytažena stříkačka a vše probíhalo tak, jak jsem to znal z hasičských cvičení a závodů, které se každým rokem konaly za řekou. Rozbalovaly se hadice jednou stranou k řece a druhou k ohni. Za chvíli už byla hořící střecha zkrápěna proudem vody. U střechy stály žebříky a nestačili jsme se divit. Po střeše začala kmitat modrá trička a ti odvážní požárníci ve vietnamkách pobíhali po trámech a strhávali tašky a hořící latě. Střechu se sice zachránit nepodařilo, ale oheň se na sousední objekty nerozšířil. Když bylo dohašeno, stateční chlapíci slézali ze střechy a vylézali ze stavení, ozvala se houkačka hasičské cisterny Tatra, kterou při-jížděli profesionální požárníci lounského sboru v plné zbroji. Dorazili na místo, vyjeveně a se závistí koukali na místní dobrovolníky v plavkách, propálených a umouněných tričkách, kteří je předešli a oheň zlikvidovali.
Profesionálové teď už jen mohli kontrolovat dohořívající stržené trámy a možná si na nich opéci buřty. Hrdinové onoho letního podvečera odcházeli za potlesku přihlížejících do hospody na zasloužené studené pivko.
A na závěr ještě dvě fotografie z rodinného archivu.
S dědou a psem Rekem
Tady jsme všichni, chybí jen babička Marie Antropiusová
|