iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
7. 3. 2020 - 26. 4. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
I galerie bude bohužel na základě nařízení zavřena.
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí. Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Výstava bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 26. dubna 2020.
PLAKÁTEK

Je libo vejce?
18.2.2020 v 17 hod.
do 19.4.2020.

Louny, Oblastní muzeum
MUZEUM UZAVŘENO
PLAKÁTEK   

Peruc kino
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Muzikál Tarzan
ODLOŽENO !

Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Peruc, Obecní knihovna
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK    

Předvelikonoční tržnice
4.4.2020 ve 14-17 hod.
Peruc
Za Dubem 
ZRUŠENO !

Slavnostní Velikonoční koncert
5.4.2020 ve 14 hod.
Peruc
kaple M.J.Husa
ODLOŽENO !  

Na Elbu
26.4.2020 v 16 hod.
Peruc
Za Dubem 
Cestovatelská přednáška Josefa Sedláčka a Jany Mourkové. Na Elbu autem se stanem a pejskem.
PLAKÁTEK    

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Prozatím muzeum neotevře.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

1.pololetí 2020
Za Dubem
Peruc

Bude otevřeno ?? dle letáčku.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Kultura arrow Hacafígr 12
Hacafígr 12
Napsal Redakce   
Úterý, 19 únor 2019

  O tom, že Chomutov a hokej patří již dlouhá desetiletí k sobě, asi ví téměř každý. Budoucí hokejisté vyrůstali často i na pláccích mezi paneláky, kde hrál "bendyhokej" i malý Míla Antropius.

Bendyhokej

V části Chomutova které se říkalo Horní Ves, vyrostlo na zelené louce panelákové sídliště. Za sídlištěm postavili i sámošku s  bufetem a restaurací, Severku.  Proto se  sídlišti říkalo u Severky. Paneláky byly seřazeny v přísných řadách a další kolmo na ně. Naštěstí ještě nebyla tak velká potřeba  šetřit místem, aut bylo jen pár a tak mezi paneláky zbylo dost místa na hřiště. Dneska už by si nikdo nedovedl představit algoritmus panelák, hřiště, panelák, hřiště.  V jednom  takovém paneláku jsme v roce 1964 dostali družstevní byt ve čtvrtém patře.  Jak  sídliště narůstalo, rozrůstala se i parta kluků.
V Chomutově v té době vládly dva sporty – zápas řeckořímský  a lední hokej.  Už jako malí kluci jsme měli své hrdiny na chomutovském zimním stadionu a po skončení zápasů stáli v řadě u šaten a prosili upocené borce: „Dej mi hokejku“. Někdy jsme měli štěstí a hokejku dostali, většinou to ale byly ty nalomené.  Hokejky pochopitelně bylo třeba vyzkoušet na hřišti mezi paneláky.  Nehráli  jsme sice hokej lední, ale hokej bosý a říkali mu bendyhokej.  Den co den se na hřišti scházela parta 10 až 12 kluků a rozdělili se na dvě družstva.  Byl to rituál. Všechny hokejky  se položily na jednu hromadu a proběhlo losování kdo bude rozhazovat. Vylosovaný si sedl na bobek, hokejky měl za zády, aby na ně neviděl a rozhazoval je po jedné na jednu a druhou stranu.  Tím proběhlo rozřazení do manšaftů. Říkám hokejky, ale není to až tak pravda. Málokdo  vlastnil hokejku celou, většina těch darovaných byla nalomených a po chvilce hraní z ní zbylo jen torzo. Tomu se říkalo pižle,  z lopaty na hokejce zbýval jen kousek a protože hřiště bylo z hrubého asfaltu bylo pižle většinou ošoupané a tenké. Místo puku jsme měli tenisáky, které jsme vyžebrali na tenisových kurtech v parku.  Další nezapomenutelnou částí výstroje byla obuv.  Většina z nás měla hnědožluté gumové lyžáky s olověnou špičkou. V nich jsme od podzimku chodili da školy, na nákupy a hlavně jsme v nich hráli bendyhokej.  Měli  nespornou výhodu, úder hokejkou nebo kopnutí nikdo nepocítil. Na druhé straně byly strašně těžké a běhat v nich byl vskutku výkon.  Místo hokejových kalhot jsme měli  silné  chlupaté tepláky  s gumičkou nad kotníkem, na kterých se znamenitě držen namrzlý sníh.  Hokejová technika  s pižletem, běhá-ní v lyžácích a namrzlých teplácích  = znamenitá příprava. Z mnoha  bendyhokejistů ze sídliště  vyrostli ligoví hokejisté.  Do vedlejšího vchodu v našem paneláku se nastěhoval Josef Mi-koláš, hokejový reprezentační brankář. To byla motivace, po očku jsme koukali, zda snad za oknem Josef Mikoláš nesleduje  naše výkony.  Asi tomu tak nebylo, brankář už byl skoro v hokejovém důchodu a Chomutov ho na konci kariéry angažo-val jako posilu. Mikoláše jste poznali velmi snadno, snad jako poslední  brankář chytal bez masky a od tvrdého puku měl na obličeji  300 stehů.
V zimě jsme toužebně čekali  až začne mrznout. Měli jsme připravena hrabla na sníh a za tmy po skončení zápasů ohrnovali sníh. Zledovatělý sníh se nabaloval na naše pytlové tepláky a ani kartáčem nešel sundat.  Když rtuť teploměru klesala  pod mínus pět stupňů, začalo polévání hřiště. Z panelákové prádelny jsme vytáhli hadice a vytvářeli ledovou plochu. Vodoměry v prádelně nebyly  a nikomu nevadilo kolik vody vyplýtváme.  Za čtyři noční polévání už jsme měli led takřka připravený. Posledním úkonem bylo přepojení hadice v prádelně a pokropení  horkou vodou. To pak byl led hlaďounký.  Pak ale napadalo 10 nebo i více centimetrů sněhu a večer co večer se muselo hrabat. Tak to šlo pořád dokola.  Konečně jsme ale mohli obout brusle. Tenisák nahradil puk a už to znamenalo hokej skoro opravdický. Žádné chrániče jsme neměli a když, tak jedině doma vyrobené. Zvedáky se dávat nesměly, ale občas se puk zvedl, když nás trefil do hlavy, následovali jsme Josefa Mikoláše a začali si počítat stehy na hlavě.      
Přesto jsme hokej milovali  a pomalu začali pokukovat po zimním stadionu a hlásili se do hokejových žáčků.  Jaká to byla radost, když jsme byli přijati a konečně se mohli pochlubit zapůjčenou hokejovou výstrojí.  Zájemců a družstev bylo hodně a ledová plocha pouze jedna. Tak jsme museli  časně ráno před školním vyučováním vstávat,  obléknout hokejový dres s číslem a přes hokejku na záda nahodit obrovský pytel s hokejovou výstrojí a  za tmy jít víc než kilometr na stadion.  Jó hokej, ten nás strašně bavil.

Míla Antropius 

Úvod
Hacafígr 01

Hacafígr 02
Hacafígr 03 
Hacafígr 04 
Hacafígr 05 
Hacafígr 06 
Hacafígr 07
Hacafígr 08

Hacafígr 09 
Hacafígr 10 
Hacafígr 11 
Hacafígr 13 
Hacafígr 14
Hacafígr 15

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu