iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí.  Výstava je přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Zámecký piknik & noční karneval
20.6.2020 13 hod.
Zámek Pátek n.O.
Kostýmovaný zámecký piknik & noční karneval v maskách, soutěž o nejlepší fotografii v zámeckých nikách, odpolední hry a soutěže o drobné ceny
Zámek Pátek 

Tajemný poklad na Pátku
27.6.2020 14 hod.
Zámek Pátek n.O.
Šerm a různé kratochvíle pro všechny hravé lidičky.
Vstupné dobrovolné

Zámek Pátek  

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow Hacafígr 09
Hacafígr 09
Napsal Redakce   
Čtvrtek, 24 leden 2019
Ve vyprávění Míly Antropiuse se posouváme do třetí kapitoly, kde po vzpomínkách na své dědy píše o svých zážitcích z dětství. A také se dozvíme, co je to ten Hacafígr, podle kterého se kniha jmenuje.

Kapitola třetí - vzpomínky na dětství

Active Image

Hacafígr

Bylo nás pět a kdyby Karel Poláček nenapsal svůj slavný román mnohem dříve, řekl bych, že to od nás opsal.  Nám bylo  mezi  deseti a dvanácti a skoro pořád jsme chodili spolu. Míra Aulický, tedy Aulik,  jeho mladší bráška Roman, Milouš Fric, tedy Fricek, Pepík  Joch - Jošák a já.
Většinou jsme chodili ke „strojům“, to byla kolna statku u řeky v Radonicích,  který kdysi patříval mému dědovi. Byly tam staré secí stroje, na kterých jsme seděli, kouřili cigarety značky Lípa nebo Olympie,  zaobírali se  strašně důležitými věcmi a přitom neustále plivali na zem. Probrali jsme, která holka zato stojí a která ne, a protože jsme byli u řeky, tak jsme si vyprávěli,  kde která ryba bere, kdy na ni vyrazíme, na co ji chytíme a jak bude asi veliká.
Zimy byly tenkrát nějak zimnější a řeka pravidelně zamrzala. My se po ní proháněli na bruslích, někdo měl kačenky, ty byly takové nízké a vepředu kulaté, dospělejší měli kanady.  Bruslit uměl od malička každý. Když brusle nestačily dělali jsme si prdeláče, to bylo takové prkénko a na něm dvě brusle. Na tom prdeláči jsme jezdili z kopečka od kostela do rokle u řeky. Prostředkem kopečka vedla cesta, která vytvořila dokonalý skok. Předtím jsme ovšem „sjezdovku“ polévali vodou, takže se jezdilo po ledu, skoky řádně bolely a zastavovali jsme většinou až o vrata na dvůr ke stavení, kde bydleli Jochovi.
Tak jako v zimě uměli všichni bruslit, tak v létě uměli všichni od malička plavat, aniž by je to kdo učil. V létě bylo oblíbenou činností hromadné skákání do řeky z mostu, ať po nohou nebo šipkou. Po dokončení skoků z mostu jsme se vypravili k jezu u mlýna do sousední obce Pátek.  Jez byl dosti vysoký a pod ním nebezpečné proudy  vracáky.   Z  jezu se muselo skočit šipkou a ten vracák proplavat.
Když se nedalo koupat ani bruslit, chodili jsme k řece do rokle a celé hodiny soutěžili v tom,  kdo kamenem přehodí řeku. Vynikal zejména Aulik,  jeho kameny létaly nejdále a občas se stalo,  že cinklo sklo u některé z chat které byly na druhé straně řeky.
Jak jsem už řekl, bylo nás pět, ale občas se k nám někdo přidal. Třeba Franta Kladiva, který byl asi o tři roky starší,  radil a naváděl nás k dalším lumpárnám,  byl takový náš táta.  Někdy přišel i Pepa Mládek, co měl tátu zubaře ve Slavětíně. Pana Mládka se všichni báli a  hladně jeho vrtačky. Pepa Mládek s námi nechodil tak často, protože byl slušňák a nechtěl s námi chodit kouřit ke strojům a plivat při tom na zem. Jednou dostal Pepa nové kolo, krásného favorita.
Náš „ učitel“ Franta okamžitě vymyslel lest. V nestřeženém okamžiku jsme kolo odvezli, do šroubku rozebrali a rozvěsili na kaštany v sokolské zahradě.
Sokolská zahrada byla také naším oblíbeným místem. Byla zřízena u sokolovny pro sokolská cvičení. V době našeho mládí už tam sokolové cvičit nesměli, ale bylo tam pískové doskočiště. U něj dva stojany s tyčkou a přes ni skákal radonický atlet Horálek za pomoci bambusové tyče tři metry.
Naší největší touhou bylo nalézt nějaké zbraně, nebo alespoň patrony z války. V té době už nikde určitě žádné nebyly, ale my neustále prolézali opuštěné statky a hledali nějakou tu pistoli. S tou bychom určitě šli polapit nebezpečného „benderovce“, ale těch už se v té době také nedostávalo. Protože jsme žádné zbraně nenacházeli, začali jsme si je alespoň vyrábět. Nejdřív to byl „hacafígr“. To byla zahnutá trubička na konci zalitá olovem  Do ní se nastrouhaly hlavičky od sirek, a nastrčil hřebík. To se dalo na provázek, roztočilo a prásklo do zdi. Řacha to byla pořádná, ale nestřílelo to.
Jednou se nám konečně podařilo sehnat náboje. Nebyly sice z války, ale z cvičiště u lounských kasáren. Byly to náboje do samopalu a my byli dychtiví je vyzkoušet. Za vesnicí nad řekou u hřbitova byla „Velká šutrovna,“ tedy bývalá pískovna, kde archeologové nalezli pravěké hroby, ve kterých byli nebožtíci pohřbeni ve skrčené poloze. Dírám, kde byly dříve hroby se říkalo skrčenci.
V jednom takovém skrčenci jsme rozdělali oheň, na něj dali kýbl a do něj náš poklad, náboje do samopalu.  Zalehli jsme a očekávali strhující výbuchy a střelbu. V tom nám zatrnulo. Po cestě kolem skrčence přicházel starý Kubáč,  strýc Pepíka Jocha, co vždy chodil s jednou berlí.
Když byl u té jámy, stal se zázrak.  Právě nastala ta správná teplota,  patrony ze samopalu začaly bouchat a olověné kulky asi také létaly vzduchem.  Kulhající strýc zahodil berlu a padesát metrů běžel jako závodník.  Myslel jsem, že berle se odhazují jen v lázních  Piešťanech u Váhu,  ale ono to fungovalo také v šutrovně u Ohře.  Než se strýc rozeběhl, tak nás zahlédl a pochopitelně z toho byl doma výprask.
My jsme ovšem toužili po skutečné zbrani, která by střílela.  Začali jsme tedy s výrobou. Vyrobit pažbu z prkénka nebyl až takový problém.  Rovněž trubička patřičného průměru se dala sehnat. Jak ale vymyslet úderník.  Vyřešili jsme to geniálně  pomocí gumy a zahnutého hřebíku.  A co střelivo? Ani to nebyl problém.  Třívroubková nábojnice do malorážky se tenkrát nechala koupit v obchodě se střelivem a bez  průkazu. Měli jsme tedy vše, teď ještě najít místo, kde zbraň vyzkoušíme.  Nejvhodnější se nám jevil bunkr, tedy betonový kryt jaké se stavěli před druhou válkou. Ten bunkr  stál nad roklí u řeky,  pod ním bydleli Jochovi.  Pepík Joch byl nejodvážnější, natáhl gumovou spoušť a spustil hřebík - úderník na nábojnici. Vyšla rána a střela letěla na  bunkr. Od něj se odrazila a směřovala k Jochům na dvůr.  Ještě než dopadla ozval se řev a láteření.
Vzápětí se před námi objevil pan Joch, v jedné ruce držel kožený pásek,  druhou si mačkal bouli a spáleninu na čele,  kterou mu způsobila naše“ třívroubková“.  Ještě dlouho jsme si kurýrovali jelita na zadku.

Active Image

Míla Antropius 

Úvod
Hacafígr 01

Hacafígr 02
Hacafígr 03 
Hacafígr 04 
Hacafígr 05 
Hacafígr 06 
Hacafígr 07
Hacafígr 08

Hacafígr 10
Hacafígr 11
Hacafígr 12
Hacafígr 13 
Hacafígr 14
Hacafígr 15

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu