iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Eva Tovarová
Nebe čaruje
 
2. 3. 2019 - 28. 4. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

V Galerii u Plazíka na Peruci se představí fotografka Eva Tovarová z Panošího Újezdu (Kladna), které "učarovalo nebe".
Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 2. března 2019 v 15 hodin.
Výstavu si budete moci prohlédnout o víkendy a svátky až do 28. dubna 2019.

PLAKÁTEK  

Výstava obrazů
Svět barev a tvarů
7.1. - 26.2. 2019
Louny, Vrchlického divadlo
Výstava obrazů peruckého malíře Jiřího Menouška a Alena Skalické v divadelní kavárně.
PLAKÁTEK 
 

Ovečky a vlci: Veliká bitva
16.2. 2019 15:30 h.
Kino Peruc
Animovaný / Rodinný / Dobrodružný / Komedie. Ovečky a vlci se dohodli, že budou žít společně v míru. Tak tomu taky je až do chvíle, kdy se ve vesnici objeví neočekávaní hosté – černí vlci, kteří chtějí, aby se život vrátil do starých kolejí, kde vlci jsou šelmy a ovce kořist. Film Rusko. Délka filmu 74 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč

Masopust 2019
23.2. 2019 14 hod.
Stradonice před hospodou
Vezměte si masku a přijďte na tradiční masopustní průvod.
PLAKÁTEK 
   

Miss Hanoi
23.2. 2019 17:30 h.
Kino Peruc
Krimi / Drama. Do Varnsdorfu přijíždí kapitán Kříž vyšetřit vraždu a brzy se ukazuje, že stopy směřují do místní vietnamské komunity, do světa, v němž vládnou pravidla obchodu, rodinných klanů a hierarchií a který přehrazuje i jazyková bariéra. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 90 min.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70 Kč
 

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Zahájení sezony 2019 proběhne 13.4.2019 v 10 hod. Program ZŠ Peruc, nová výstava Antonín Kučaba - obrazy.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana
Hacafígr 09
Napsal Redakce   
Čtvrtek, 24 leden 2019
Ve vyprávění Míly Antropiuse se posouváme do třetí kapitoly, kde po vzpomínkách na své dědy píše o svých zážitcích z dětství. A také se dozvíme, co je to ten Hacafígr, podle kterého se kniha jmenuje.

Kapitola třetí - vzpomínky na dětství

Active Image

Hacafígr

Bylo nás pět a kdyby Karel Poláček nenapsal svůj slavný román mnohem dříve, řekl bych, že to od nás opsal.  Nám bylo  mezi  deseti a dvanácti a skoro pořád jsme chodili spolu. Míra Aulický, tedy Aulik,  jeho mladší bráška Roman, Milouš Fric, tedy Fricek, Pepík  Joch - Jošák a já.
Většinou jsme chodili ke „strojům“, to byla kolna statku u řeky v Radonicích,  který kdysi patříval mému dědovi. Byly tam staré secí stroje, na kterých jsme seděli, kouřili cigarety značky Lípa nebo Olympie,  zaobírali se  strašně důležitými věcmi a přitom neustále plivali na zem. Probrali jsme, která holka zato stojí a která ne, a protože jsme byli u řeky, tak jsme si vyprávěli,  kde která ryba bere, kdy na ni vyrazíme, na co ji chytíme a jak bude asi veliká.
Zimy byly tenkrát nějak zimnější a řeka pravidelně zamrzala. My se po ní proháněli na bruslích, někdo měl kačenky, ty byly takové nízké a vepředu kulaté, dospělejší měli kanady.  Bruslit uměl od malička každý. Když brusle nestačily dělali jsme si prdeláče, to bylo takové prkénko a na něm dvě brusle. Na tom prdeláči jsme jezdili z kopečka od kostela do rokle u řeky. Prostředkem kopečka vedla cesta, která vytvořila dokonalý skok. Předtím jsme ovšem „sjezdovku“ polévali vodou, takže se jezdilo po ledu, skoky řádně bolely a zastavovali jsme většinou až o vrata na dvůr ke stavení, kde bydleli Jochovi.
Tak jako v zimě uměli všichni bruslit, tak v létě uměli všichni od malička plavat, aniž by je to kdo učil. V létě bylo oblíbenou činností hromadné skákání do řeky z mostu, ať po nohou nebo šipkou. Po dokončení skoků z mostu jsme se vypravili k jezu u mlýna do sousední obce Pátek.  Jez byl dosti vysoký a pod ním nebezpečné proudy  vracáky.   Z  jezu se muselo skočit šipkou a ten vracák proplavat.
Když se nedalo koupat ani bruslit, chodili jsme k řece do rokle a celé hodiny soutěžili v tom,  kdo kamenem přehodí řeku. Vynikal zejména Aulik,  jeho kameny létaly nejdále a občas se stalo,  že cinklo sklo u některé z chat které byly na druhé straně řeky.
Jak jsem už řekl, bylo nás pět, ale občas se k nám někdo přidal. Třeba Franta Kladiva, který byl asi o tři roky starší,  radil a naváděl nás k dalším lumpárnám,  byl takový náš táta.  Někdy přišel i Pepa Mládek, co měl tátu zubaře ve Slavětíně. Pana Mládka se všichni báli a  hladně jeho vrtačky. Pepa Mládek s námi nechodil tak často, protože byl slušňák a nechtěl s námi chodit kouřit ke strojům a plivat při tom na zem. Jednou dostal Pepa nové kolo, krásného favorita.
Náš „ učitel“ Franta okamžitě vymyslel lest. V nestřeženém okamžiku jsme kolo odvezli, do šroubku rozebrali a rozvěsili na kaštany v sokolské zahradě.
Sokolská zahrada byla také naším oblíbeným místem. Byla zřízena u sokolovny pro sokolská cvičení. V době našeho mládí už tam sokolové cvičit nesměli, ale bylo tam pískové doskočiště. U něj dva stojany s tyčkou a přes ni skákal radonický atlet Horálek za pomoci bambusové tyče tři metry.
Naší největší touhou bylo nalézt nějaké zbraně, nebo alespoň patrony z války. V té době už nikde určitě žádné nebyly, ale my neustále prolézali opuštěné statky a hledali nějakou tu pistoli. S tou bychom určitě šli polapit nebezpečného „benderovce“, ale těch už se v té době také nedostávalo. Protože jsme žádné zbraně nenacházeli, začali jsme si je alespoň vyrábět. Nejdřív to byl „hacafígr“. To byla zahnutá trubička na konci zalitá olovem  Do ní se nastrouhaly hlavičky od sirek, a nastrčil hřebík. To se dalo na provázek, roztočilo a prásklo do zdi. Řacha to byla pořádná, ale nestřílelo to.
Jednou se nám konečně podařilo sehnat náboje. Nebyly sice z války, ale z cvičiště u lounských kasáren. Byly to náboje do samopalu a my byli dychtiví je vyzkoušet. Za vesnicí nad řekou u hřbitova byla „Velká šutrovna,“ tedy bývalá pískovna, kde archeologové nalezli pravěké hroby, ve kterých byli nebožtíci pohřbeni ve skrčené poloze. Dírám, kde byly dříve hroby se říkalo skrčenci.
V jednom takovém skrčenci jsme rozdělali oheň, na něj dali kýbl a do něj náš poklad, náboje do samopalu.  Zalehli jsme a očekávali strhující výbuchy a střelbu. V tom nám zatrnulo. Po cestě kolem skrčence přicházel starý Kubáč,  strýc Pepíka Jocha, co vždy chodil s jednou berlí.
Když byl u té jámy, stal se zázrak.  Právě nastala ta správná teplota,  patrony ze samopalu začaly bouchat a olověné kulky asi také létaly vzduchem.  Kulhající strýc zahodil berlu a padesát metrů běžel jako závodník.  Myslel jsem, že berle se odhazují jen v lázních  Piešťanech u Váhu,  ale ono to fungovalo také v šutrovně u Ohře.  Než se strýc rozeběhl, tak nás zahlédl a pochopitelně z toho byl doma výprask.
My jsme ovšem toužili po skutečné zbrani, která by střílela.  Začali jsme tedy s výrobou. Vyrobit pažbu z prkénka nebyl až takový problém.  Rovněž trubička patřičného průměru se dala sehnat. Jak ale vymyslet úderník.  Vyřešili jsme to geniálně  pomocí gumy a zahnutého hřebíku.  A co střelivo? Ani to nebyl problém.  Třívroubková nábojnice do malorážky se tenkrát nechala koupit v obchodě se střelivem a bez  průkazu. Měli jsme tedy vše, teď ještě najít místo, kde zbraň vyzkoušíme.  Nejvhodnější se nám jevil bunkr, tedy betonový kryt jaké se stavěli před druhou válkou. Ten bunkr  stál nad roklí u řeky,  pod ním bydleli Jochovi.  Pepík Joch byl nejodvážnější, natáhl gumovou spoušť a spustil hřebík - úderník na nábojnici. Vyšla rána a střela letěla na  bunkr. Od něj se odrazila a směřovala k Jochům na dvůr.  Ještě než dopadla ozval se řev a láteření.
Vzápětí se před námi objevil pan Joch, v jedné ruce držel kožený pásek,  druhou si mačkal bouli a spáleninu na čele,  kterou mu způsobila naše“ třívroubková“.  Ještě dlouho jsme si kurýrovali jelita na zadku.

Active Image

Míla Antropius 

Úvod
Hacafígr 01

Hacafígr 02
Hacafígr 03 
Hacafígr 04 
Hacafígr 05 
Hacafígr 06 
Hacafígr 07
Hacafígr 08

Hacafígr 10
Hacafígr 11

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Partners+

paralet
-----
dobroděj
-----
denik
-----
Hnutí Jsme PRO!

Doporučujeme

Kultura a sport -
Kalendář kulturních a sportovních akcí městyse Peruc naleznete
na 1.pol. 2019
ZDE    

Za Dubem - Usedlost Za Dubem poskytuje ubytování v celkové kapacitě 11 lůžek. Romantické prostředí, veškeré vybavení, zajímavé okolí. Více najdete zde

Cyklotrasa Peruc, Agropenzion Hájenka, Louny
-
Projížďka po cyklotrase z Peruce až do Loun na pěkném videu je zde

Černochov- Zajímavé stránky obce Černochov, které provozuje Kulturní sdružení Václava Krejného, si můžete prohlédnout ZDE

 

KVÍTEK - lounský pěvecký sbor najdete zde

 

Železniční muzeum Zlonice - Zážitek pro děti i dospělé, kteří mají radi vláčky. zde

Pivovar Antoš Slaný - Pro vás, kteří mají rádi skutečné pivo a dobré jídlo.
Zavítejte  sem

Polabské noviny zde

GALERIE

Active Image

Active Image

V Galerii u Plazíka
na Peruci se připravuje sezona 2019:
2.3.- 28.4. 2019
Eva Tovarová - Nebe čaruje
5.- 6. 2019 Pavla Sirůčková
7.- 8. 2019 Václava Felixová s Dagmar Stříbrná
9.- 10. 2019 Květoslava Foitová

Počasí

BlueBoard.cz

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Anketa

Navštěvujete perucké galerie U Kozorožce a U Plazíka?
 

Rodokmen

Výborný program,
používám od roku 2003.
 

Ancestry - tvorba rodokmenu

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu

Top List

TOPlist

Statistiky

Přístupů: 14857153

Kdo je zde?

6 hosté