iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Mirek Plazík Blažek
70 - stále se učím

1. 9. 2018 - 28. 10. 2018
Galerie u Plazíka
Peruc

Přístupno do ledna na zazvonění, nebo po domluvě.
PLAKÁTEK  

Výstava obrazů
Svět barev a tvarů
7.1. - 26.2. 2019
Louny, Vrchlického divadlo
Výstava obrazů peruckého malíře Jiřího Menouška a Alena Skalické v divadelní kavárně.
PLAKÁTEK 
 

Hotel Transylvánie 3:
Příšerózní dovolená
19.1. 2019 15:30 h.
Kino Peruc
Animovaný / Komedie / Rodinný. Vydáme na výletní parník, kde si má Drákula zaslouženě oddechnout od práce v hotelu. Když však Mavis zjistí, že se Drákula zbláznil do záhadné kapitánky lodi Eriky, která skrývá strašlivé tajemství, stane se z dovolené snů noční můra. Film USA. Délka filmu 97 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč
 

Po čem muži touží
26.1. 2019 17:30 h.
Kino Peruc
Komedie. Charismatický cynik Karel Král, trochu šovinista a sarkastický sympaťák, na kterého ženy letí, je šéfredaktorem časopisu Playboy. Jednoho dne ale jeho nezávazný způsob života utrží hned několik ran. Film Česko. Délka filmu 95 min.
Přístupný film.
Vstupné 70 Kč

Ostře sledované vlaky
1.2. 2019 18 h.
Divadlo Most
Kulturní komise vás zve na divadelní představení známých Hrabalových Ostře sledovaných vlaků v oblíbeném mosteckém divadle. Jeďme se podívat, jak se s Oskarovým příběhem vypořádli nám známí herci. Dopravu platí městys Peruc.
Vstupné dospělí 170 Kč, senioři 102 Kč, studenti 85 Kč.

PLAKÁTEK  

Bylo nás pět
8.2. 2019 18 h.
Kino Peruc
Veselohra divadla MALIS Libochovice podle knihy Karla Poláčka pro všechny děti, puberťáky a jejich rodiče.
(Doporučuji, viděl jsem a navíc tam hraje i žačka perucké ZŠ.)
Vstupné dobrovolné
 
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Sezona skončila.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Povídky arrow Hacafígr 07
Hacafígr 07
Napsal Redakce   
Úterý, 08 leden 2019

  I do nového roku s Hacafígrem a dědou Františkem. A dost aktuálně, vždyť leden byl měsíc zábíjaček.

Zabíjačka

Na dvoře, lépe řečeno ve chlívku u Šliků, byl rok co rok vepřík. Někdy byli i dva. A tak tomu bylo vždy, tedy i za dob, kdy jsem byl školou povinný. Protože v té době nebyly mrazáky, leda malé lednice, probíhal akt zabíjačky většinou v době, kdy byla zima nejtužší, v únoru.
Příprava začala již předešlého dne pečením „housky“, tedy náplně do nádivek a taky sladké buchty. Řezník přijížděl brzy ráno, ještě za tmy. Co si pamatuji, každý řezník  měl kostkované sáčko, byl trochu při těle,  upovídaný, s nepřebernou zásobou vtipů a dobré nálady. Akt zabíjačky byl krutý,  ale zároveň veselý, díky osobě řezníka.
Nejprve bylo nutné zatopit pod kotlem a ohřát obrovské množství vody. To se dělo ještě za tmy. S rozedněním byl čuník vytažen  z chlívku, uvázán za zadní nohu a řezník ho pomocí  takové divné pistole,  která připomínala spíše velkou pumpičku na kolo střelil mezi oči.


Když to dobře dopadlo prase zakviklo, svalilo se a byl jeho konec. Pak ho řezník podřízl a krev se vypouštěla  do připraveného kamenáče.  Musela se  neustále míchat, aby se  nezdrcla a přitom se ještě pumpovalo  chuděrovi čuníkovi přední nohou. Nato bylo nutné nebožáka překulit do dlabaných dřevěných necek, polévat horkou vodou a sypat smolou. Když byl náležitě opařený  a osmolený, tak se pomocí řetězů a plechových zvonů strhávaly chlupy z kůže na břiše.
Poté byl vepřík pověšen za zadní nohy na rozporku a vytažen na trám u chlíva. Řezník prase boural  a postupně se části nosily do kuchyně, kde se dál porcovaly a připravovaly. Střeva musela přijít do pračky a řádně vyprat, aby bylo do čeho cpát jitrnice jelita a tlačenky. Ještě bylo nutné stáhnou krupon, to je kůže ze zad, kterou si řezník odvezl a povinně odevzdal. Postupně přišel na stůl guláš z drobů, ovarová polévka a pak ovar.
Já z toho všeho měl nejraději tu sladkou buchtu, která byla připraveno pro případ, že by se někomu přemastil žaludek. Když už byl hotový i ovar a jelita, přicházela moje chvíle. Dostal jsem bandičku s polévkou, v mastném papíře zabalený ovar,  ještě teplé jitrnice a jelita. To jsem roznášel spřízněným sousedům jako půjčku za oplátku (až budou zabíjet oni, určitě nám také pošlou).  Bylo to docela příjemné,  jednak jsem vždy dostal pochvalu  jak jsem šikovný, někdy i za odměnu dobrůtku nebo drobnou minci.  Večer bylo vše uloženo do špajzu, ještě se škvařilo sádlo, které se potom nalilo do smaltovaného kýble,  po vychladnutí mělo krásně bílou barvu a my jsme si ho celý zbytek zimy mazali na tlusté krajíce báječně měkkého chleba a byla to velikánská dobrota.
Říkal jsem, že u zabíjačky bývalo veselo, ale pamatuji si na jednu, kdy tomu bylo opačně.  Probíhala dle zaběhnutého scénáře,  jitrnice i jelita už byly na stole a tlačenky se vařily ve velkém hrnci, vše směřovalo  ke zdárnému konci.


V tom si děda František vzpomněl na to,  že velká kamna s pecí v kuchyni nemají dobrý tah  a je nutné komín protáhnout.  K tomu účelu si přinesl balík pucvole, což je směs bavlny a hadrů, která se používala k čištění motorů. Tu pucvol měl řádně namočenou v naftě a přidělanou na násadě od koštěte. Každý měl ještě plné ruce práce,  tak to prošlo bez povšimnutí. Jen můj táta věděl, co bude následovat. Vzal kabát a klobouk pověšený v kuchyni a odnesl ho za dveře do chodby. A dobře udělal.
Děda otevřel dvířka od kamen a pucvol namočenou v naftě strčil dovnitř. Následoval přesně opačný proces, něž předpokládal. V kamnech nastala detonace, až litinové tály poskočily a následná tlaková vlna nesměřovala do komína, ale otevřenými dvířky kamen do kuchyně.  Ta tlaková vlna s  sebou vzala všechny ty mastné saze, kterých se chtěl děda zbavit. Kamna byla perfektně vypálená a následující scéna byla úchvatná.
Ač nebylo Mikuláše, byli všichni v kuchyni za čerty. Neměli sice rohy, ale umaštění od sazí byli dokonale. Navíc na všech těch dobrotách, co zůstaly na stole byla centimetrová vrstva sazí.  Osazenstvo ženského pohlaví  se při pohledu na tu spoušť dalo do pláče a osazenstvo mužské dělalo významné posunky. Přes veškerou snahu se z toho co bylo na stolech nedalo nic zachránit, saze byly tak dokonale mastné, že nešly smýt.
Tak jitrnice, jelita a nádivky skončily na hnoji, pouze tlačenky uchránila bytelná poklice velkého hrnce, ve kterém se vařily.  I když v okamžiku velkého třesku  se vznášely tak půl metru nad kamny.

Míla Antropius

Úvod 
Hacafígr 01 
Hacafígr 02 
Hacafígr 03 
Hacafígr 04 
Hacafígr 05 
Hacafígr 06 

Hacafígr 08

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu