.. a taky trochu v okolí. Vzácné chvíle setkání blízkých a přátel zvláště v tomto čase působí na duše nás všech.

Prosinec je měsíc plný koncertů, sekání a dalších akcí, ale i procházek. Proto zatím pár slov o čase kolem Svatvečera. Již v sobotu 15. jsem si zajel tradičně na advent do Radonic. Vždy zde mají pěkný a zajímavý koncert a lidé do kostela chodí. Setkání uvedl pan farář Ivo Šimůnek a koncert zahájily děti pod vedením Aničky G.. Poté se ujali programu skvělí Vranští pěvci. Již několikrát zpívali v mém okolí a já je chtěl slyšet i proto, že v něm zívá mnoho členů rodiny mé sestry. Byl to perfektní a překvapivý výkon, který odměnili posluchači potleskem (samozřejmě musel být přídavek). Na malé pohoštění a vánoční jarmark si všichni mohli zajít do bývalé školy naproti. Odpoledne byl ještě jeden koncert, ale o tom jindy.
Adventní zpívání

Ve středu jsme v Luně v Lounech zazpívali a poseděli se spolustudenty z Třetího věku a večer se ještě připojili ke zpívání u vchodu do divadla. Ve čtvrtek začala nevídaná věc, padal sníh. Vypadalo to na bílé Vánoce, ale do třech dnů vše roztálo. Takže zase na blátě.

Vánoce se originálně slaví také v Černochově. Paní Imbrová, která již dlouhá léta pomáhá jedné vesnici a hlavně dětem v Zimbabwe připravuje na svém statku africkou tržnici. I letos nabízela mnoho krásných výrobků obyvatel černého kontinentu a já koupil vnučkám originální náramky. Všichni, co učinili podobně, pomohli potřebným.
Africká předvánoční tržnice

Odpoledne na Štědrý den jsem si udělal procházku větrnou Perucí a okolím. Mrknul jsem se jak pokračují práce na zámku a prošel parkem. Mnoho stromů stárne a bojím se, že brzo padnou. I když to vůbec nemám rád, začínají být nebezpečné. Od parkových vrat vzhůru k družstvo a po vranské silnici za ves. Vítr rozfoukal nečistoty a mlhu a bylo vidět od Řípu až k Ještědu. Mezi mraky na západě prosvítalo sluníčko, které se sklánělo k obzoru. Novými ulicemi jsem prošel do Edenu, zapálil si svíčku od Betlémského světla v kapli a doma rzžnul svojí velkou lucernu.
Vánoční čas na Peruci  

Štědrý večer jsem příjemně strávil u syna. Na "Půlnočku" jsem se stavil opět v Radonicích. Kostel byl zaplněn místními i přespolními a všichni jsme si vyslechli krásná slova kamaráda Ivy. Zde jeden skutečně cítí duševno a naplnění víry, z naší kaple na Peruci toto nějak vyčpělo.
Štědrovečerní bohoslužba  

Boží hod v mé chaloupce s celou rodinou a na Štěpána opět krásný koncert, o kterém později.
Další den jsem se šel na upozornění kamarádky podívat na Makala. A skutečně, zase zmizel kus peruckého lesa. Vím, musí se kácet, ale těch krásných buků, které mohly růst ještě možná sto let mně je líto. Prý zde nechají narůst opět listnáče z náletu a ne zde poslední dobou vysazované jehličňany. Krásný byl opět pohled na "vyfoukané" České středohoří.
Již tradičně se před koncen roku scházejí v místní knihovně dříve narození Peručáci při poslechu původně místní dechovky Rodáci. Letos to bylo moc příjemné i veselé. Síly byly tentokráte vyrovnané, 13 posluchačů k jedenácti muzikantům a dvěma zpěvákům. Navíc mezi námi seděli i dvě partnerky hudebníků.
Dechovka v knihovně

Takže všem vydařený rok 2019 a ať se zase po celý rok setkáváme.