|
Pokračuji s uveřejňováním materiálů o osobnostech Peruce, které byly představeny na výstavě v Galerii U kozorožce v roce 2018. Prvým byl legionář Otakar Löbl z rodiny významného peruckého stavitele, dnes to je jeho bratranec , divadelník Julius Lébl.
Pro orientaci nejdříve rodina Löblů - Léblů ve výpisu z matrik.
Julius Lébl
10. 5. 1897 Peruc - 22. 12. 1960 Praha
Julius Lébl, český herec, scenárista, dramaturg, divadelní a filmový režisér, se narodil 10. května 1897 v Peruci u Loun č. 150, jako třetí syn Marii a Františku Léblovi (Lejblovi). Jeho starší bratr Oldřich (1884) se stal divadelním hercem. Vystudoval techniku, ale upoutalo ho divadlo. Ne však jako herce, ale jako ředitele a zejména režiséra. Již od konce
1. světové války spolupracoval s ochotníky ve Slavětíně (1917 Její pastorkyňa, 1918 V zakletém zámku) a v rodné Peruci (1918 Srdce, 1919 Hastrman). V roce 1924 se Julius Lébl oženil s divadelní a filmovou herečkou Marií Buddeusovou (1897–1978).
Absolvoval seminář na Vysoké škole Maxe Reinhardta v Berlíně (1919 – 1920). Zde byl zejména asistentem režie u K. S. Stanislavského (1921 – 1922). Vrátil se do Prahy a začal v letech 1922 až 1924 režírovat a ředitelovat v pražské Uranii, 1924 – 1928 ve Švandově divadle (1925 Rekovný čin – 1928 Gigi) a 1928 – 1932 v Intimním divadle, které založil a ve kterém byl i režisérem (1929 Slečna Mňau).
Poté se stal na dlouhých devět let (1933 až 1942) dramaturgem a režisérem úspěšného Divadla Vlasty Buriana (1941 Jedenácté přikázání). V letech 1943 – 1954 byl uměleckým ředitelem v Olomouci (1949 Večer tříkrálový). Za války vyučoval na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze. Všechna divadla, ve kterých řediteloval nebo režíroval, se v té době vyznačovaly vysokou úrovní, náročným a osobitým repertoárem.
Lébl se nemalou mírou zasloužil o rozkvět hudebně zábavného divadla za První republiky. Kromě ředitelování a režisérské práce se věnoval rovněž psaní a překladu divadelních her a psaním divadelních studií.
S filmem se setkal poprvé na začátku dvacátých let, kdy v roce 1920 režíroval za spolupráce A. L. Havla drama Za čest vítězů. O rok později se na stříbrném plátně objevil jako herec v jedné z rolí ve filmu Stanislava Šotka Cesty k výšinám. V roce 1937 si zahrál u Friče roli detektiva ve filmu Tři vejce do skla. Jako režisér, popř. scénárista se podílel na filmech Tajemství lékařovo (1930 – v pařížských ateliérech Paramountu v Joinville), Svět bez hranic (1931), Provdám svou ženu (1941 - s Vlastou Burianem). Lébl do filmů angažoval naše nejlepší herce: Andulu Sedláčkovou, Theodora Pištěka, Václava Vydru st., Růženu Šlemrovou a také svoji manželku Marii Buddeusovou.
Jako divadelní teoretik psal do odborných publikací (Ve službách Thalie – 1944) a spolupracoval s časopisy Rozkvět, Eva, Letem světem aj. periodiky. Externě spolupracoval rovněž s rozhlasem.
V roce 1945 bylo zřízeno v Praze stálé operetní divadlo, kterému byla přidělena jedna z největších pražských divadelních budov v Karlíně (hlediště pro 1500 diváků). Po letech provozovatelských a personálních změn byl J. Lébl v roce 1954 jmenován ředitelem a situace se stabilizovala. Lébl postavil do centra klasickou operetu (Cikánský baron, 1954; Orfeus v podsvětí, 1955…). Režírovali umělecký šéf O. Nový, F. Paul a další zkušení umělci. Do poloviny 50. let angažoval Lébl plejádu současných i budoucích operetních hvězd: N. Gaierovou, V. Macků, K. Fialu, M. Karpíška, R. Pellara a mnoho dalších. V Karlíně zažil i osobně velmi nepříjemnou situaci, když jako ředitel musel s velmi těžkým srdcem „vyhodit na příkaz ze shora“ svého bývalého šéfa a kamaráda Vlastu Buriana.
Za své veliké divadelní režisérské a ředitelské zásluhy byl v roce 1957 jmenován Zasloužilým umělcem. Státní divadlo Karlín vedl až do své smrti.
Režisér, ředitel a dramaturg Julius Lébl zemřel dva dny před Štědrým dnem – 22. prosince 1960 v Praze ve věku šedesáti tří let.
Fotodokumentace
(Použité materiály poskytnuty ze Sbírky Národního muzea a archivu HDK – P. Bár.)
Album s náhledy na všechny panely výstavy.
Články k dalším z 11 osobností Peruce, představených na výstavě ke 100. výročí ČSR.
ALHAL (akademická malířka)
Lojzka byla hodná „holka“
Jiří Corvin (akademický malíř)
OSOBNOSTI - Jiří Corvin
František Fajtl (letec RAF)
Vzácná návštěva
(včetně fotografií z výstavy 2012)
Emil Filla (kubistický malíř),
Emil Filla - výročí 2002
Marie Havlíková (perucká učitelka),
Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce (ve 4 pokračováních)
Otakar Löbl (ruský legionář),
100 let legionáře
Václav Pácha (perzekuovaný kněz),
Páter Václav Pácha - 100 let
(ve 3 pokračováních)
Bohumil Šlik (motorkář, divadelník, zubař),
Peručtí motorkáři
(ve 2 pokračováních)
Václav Švambera (přírodovědec, profesor UK).
Prof. Václav Švambera, 150. let
|
