Letos si tento měsíc nezadal se svým jménem, téměř vše, včetně šeříku, kvetlo až o 10 dnů dříve. Ale hned na začátku přušla smutná zpráva. V pátek 4.5. jsme se rozloučili s předsedou ŽO Teplice, panem Oldřichem Látalem, který náhle odešel v plné práci ve věku 57 let. Na tamním židovském hřbitově se sešlo více než 200 účastníků pietního aktu. Je i jeho velkou zásluhou, že židovský hřbitov u Hřivčic "vstal z mrtvých".  Kdo jste ho znali, vzpomeňte prosím. Následnou neděli jsem definitivně odstoupil z vedení perucké Církve československé husitské, po písemné zprávě od kazatele, že Náboženské obci škodím, mne nic jiného nezbývalo. (Ale oddechl jsem si.)
V sobotu 5.5.2018 byla moc vydařenou vernisáží v Galerii u Plazíka na Peruci zahájena výstava fotografií Petra Kurimského Paměť kamenů v české krajině. Asi 40 návštěvníků si prohlédlo černobílé fotografie kamenů a skalních útvarů, které můžeme vidět v blízkém i vzdálenějším okolí. Všichni si užili příjemnou atmosféru slunného odpoledne. Přijďte se také do 24.6.2018 podívat na zajímavé kameny z naší krajiny.
Petr Kurimský, Paměť kamenů

O státní svátek 8.5. vždy znějí Perucí motory siloných i slabých motocyklů. Již posedmnácté se vydali peručtí motorkáři s mnoha kamarády na svojí jízdu pod Říp. Je to neskutečné, že už uběhlo tolik let od prvé jízdy, kterou jsem s Iljou připravil a že on s Martinem tuto tradici drží. Na krásnou jarní (až letní) vyjížďku vyjelo 140 zregistrovaných motorkářů a k nim se přidala asi padesátka těch, kteří neuznávají náročnou práci pořadatelů a nezaplatí mírný startovní poplatek. Jízda se moc za krásného počasí vydařila a ti co zůstali, se na hřišti bavili při dobré muzice a soutěžích.
Jízda na Říp

Já po úraze již na pořádný stroj nevylezu a tak jsem rád uvítel kamarádky, které mne "vytáhly" na vycházku. Po odjezdu motorkářů jsem vyrazil Ořechovou alejí a přes Vyhlídku za nimi. Dohnal jsem je v Chraštíně. Zpět jsme šli Macovým dolem kolem podkovy a Mlejňáku. Více než 8 km jsme zvládli. Krásně to zhodnotila Jana "Skvělý den v idylickem prostředí s milymi lidmi.Co víc si přát? Díky."
O dva dna poté jsem vyrazil ke Slavětínu, abych vyfotil dokvétající žluté peklo a rozkvétající jetel před panoramatem Peruce.
Okolo Peruce
Syn s vloni pustil ve vzácných chviličkách volna do rekonstrukce starých, polorozpadlých vchodových dveří a udělal ze starého nové. Stejně je ten můj kluk šikovnej...

10. května v Libochovicích večer začalo již 61. Divadelní léto. Nezvyklý Faust - stínově promítaný - nebyl špatný. Ještě se představí hodně ochotníků a já měl v plánu ještě ke Třem Lípám zajet. Povedlo se to již jen jednou 18.5. kdy jsem stihl druhé představení LDL. A nelituji, mladí divadelníci z Hořovic sehráli moc zajímavé představení - pohled do charakterů a myšlení mladých studentů při mimořádné zastávce jejich vlaku Mezi poli.
Občas se sejdeme v Chomutově se spolužáky z průmky. Letos jsem je sezval na sobotu 12.5.2018 a tak jsme se po 3 letech opět sešli. Tentokráte nás bylo 13 a posděli jsme v suterénu pěkné nové hospody s pivovarem Republika. Prima odpoledne. Za 2 roky snad sejdeme všichni po 50 letech.
SPŠ E4a 70

Po delší době jsem zajel 14.května do Prahy a odpoledne se po ní prošel asi 4 km (navštívil 2 galerie) a mířil do Libně na vernisáž Věry L. . Poprvé jsem se stavil u Pražského jezulátka, prošel Kampou přes Vlatvu a dál až na Metro u Masaryčky. Příjemná procházka, jen ta fotografická inspirace nějak nepřicházela... Ve Školské ulici jsou v jednom objektu dvě galerie. Na dvoře chystali vernisáž moc potřebné výstavy, příběhy utečenců 20. - 21. století a mezi nimi je i známý fotograf, který vystavuje ve druhé, vysoce profesionální galerii.  Autor tam dokonce byl a mám s ním společnou fotku, díky Roberte. Obě výstavy stojí za návštěvu. Více jsem toho tentokráte nestihl, večer mne čekala Libeňská synagoga.
Jen tak, Praha
Na skok v galeriích
V pondělí byla vernisáží zahájena výstava Kdy, když ne teď?, obrazů Věry Leininger, galerií českých synagog. V Libeňské Synagoze zazpívala Veronika Matoušková za doprovodu Vlastislava Matouška a Kateřiny Vozické skladbu Via Prophetiae (V. Matoušek/starozákonní texty Isaiah a Jeremiah). Malá ukázka - https://www.youtube.com/watch?v=79MVyOTTdl8&feature=share
V podvečer, po vernisáži kamarádky Věry L., následoval koncert k němým filmům v prostoru temné libeňské synagogy plné kouře, výbuchů a svérázné hudby. Ona se ta atmosféra k filmům moc hodila. Otřesné záběry z 2. světové války a toho, jak němčtí náckové zacházeli třeba i s dětmi. (Tak úplně to Nikon - nebo já - nebral, foto jen pro dokumentaci atmosféry.)
Kdy, když ne teď?
Kdy, když ne teď? (koncert)

V polovině května jsem si jel na Podbradec vyzkoušet zajímavý oblek a byl ze mne fotograf z roku 1928. Ale o tom až v červnu. Často s Nikonem mrknu na můj dvorek a udělal jsem to i jeden jarní podvečer. Můžete se tam se mnou podívat.
Jarní podvečer na dvoře

Ve čtvrtek 17. jsem vyjel do Terezína do Malé pevnosti kde jsem byl před desítkami let. Tentokráte ne za hrůzami, které tam Němci za války prováděli, ale za uměním. Na třetím nádvoří předsatvuje své kresby, fotografie a objekty členka skupiny českých a slovenských surrealistů Kateřina Piňosová. Barevná, možná i veselá výstava v těchto tragických prostorách. Určitě se stavte do 30.10.2018
Surrealismus v pevnosti

Hned v pátek se udála milá a potřebná akce u mne doma. V Galerii u Plazíka na Peruci se na své poslední zastávce před cílem čtyřdenní tour zastavil Dobroděj na kole, který touto jízdou pomáhá projektu Slyším, tedy čtu. Již několik let skvělí Louňáci načítají zajímavé knihy pro naše zrakově postižené spoluobčany. Na dvůr galerie řišly i děti z družiny místní ZŠ a s páskou na očívh sivyzkoušely mnoho dovedností, které musí ve svém životě ovládat lidé kteří nevidí. Příjemná i poučná hodinka. Večer jsem zašel ještě ke Dvořákům do Stodolního divadla, kde vzpomínali na svoji cestu po Novém Zélandu. Kamarádi vždy vytvoří příjemné prostředí.

Jednou, dvakrát do roka se projdu na židovský hřbitov u Hřivčic, jehož obnovu jsem před 10 lety inicioval, 7 roků jsem se na ní podílel a poté jem byl tak nějak "vykopnut". Ale chodím sem rád, to místo si návštěvu zaslouží. Nejkrásnější cesta je po Hájkách, s úžasným výhledem na naši krajinu, lemovanou Českým Středohořím. Neupravené cesty - necesty dávají mým nohám zabrat, ale i následný den s hůlkou za tak krásnou vycházku stojí. Tři dny poté mne kamarádka po obědě pozvala, abych s nimi jel na židovský hřbitov, že se změnil. A skutečně! V neděli byla všude vzrostlá tráva, nyní bylo celých 3000 m2 posekáno. Kamarád zde včera pobyl 13 hodin. Skvělé, díky!
Na Hájkách
Jaro na židovském hřbitově

Pravidelně každé pondělí se scházíme v Luně v našem Senior melody sboru a naše milá sbormystrině nás učí zpívat krásné národní písně. Na oplátku jsme šli, my senioři, zazpívat na její koncert absolventů místní ZUŠ. V Lázních u sv. Petra kde je magické prostředí pro zpěv i hudbu, proběhlo vydařené vystoupení všech žáků i hostů.

Nastal náročný víkend, kdy lounským Bahnem zní dva dny až do noci muzika, převážně lounských kapel. V pátek 25.května začal již 14. Antikotel. Rozhoupali jsme se při výborném reggae žateckých Jahtec Jammin´, pokračovali tvrdí Burnnesy, pohodový Refreš a jídelníček přiostřil Red Hot Čili Pepa. Virtuozní Koonda Holaa načal druhou půli. Vrcholem pátečního večera bylo vystoupení kapely Furt rovně, která zde oslavila 10 let svého trvání. S kapelou vystoupili i bývalí členové. Skvělé! Po nich nastoupila rozjetá mládež severští Haifish. Poté, co jsem odešel dohrávaly Rohotoče a opět poslední kapely měly smůlu, již jsem na Bahně nebyl.
Na sobotu bylo přichystáno dětské dopoledne dětský a od 14 hodin dlouhá šňůra dalších vynikajících kapel.
Antikotel, pátek podvečer
Pátek večer
Furt Rovně
Tváře Antikotle znalí se mohou podívat

Sobotní Antikotel pokračoval za krásného počasí s přivítáním úsměvem mé milé kamarádky. Mladé Borůvky sem nestihl, ale staré pardály Delta Rock ju. Zvukaři byli stále připraveni. Nastoupili Free Birds, pro mne skvělí, hudba mých 20 let. Lounská klasika Humus Debilitae vždy zaberou, stejně jako Vadaskovo Blues 6. Opět Aulik, ale La´Díra a po ní "můj" Paralet. Za ním přišly i krásné víly. Závěr letošního vydařeného Antikotle byl nabídkou dalších skvělých kapel. Vojtovy Flower Cover jsou vždy perfektní.. Urban Turban jsem neznal, ale profesionální muzika i zpěv. Další lounská klasika s Aulikem Nevýpar Kovatjezd, u okenék s pivem stále fronta a zvukaři drží. Host večera Do Řady moc skvělí, jen já ztratil náladu díky několika až večer příchozím. Házet kelímky piva na foťák není zrovna ono. Poslechl jsem si punk ze zadních pozic, jen jsem mrknul na Beautiful Cafillery a odjel domů. Opět dvě kapely nemám...
Antikotel, sobota odpoledne
Sobota večer
Sobotní tváře znalí se mohou podívat

Již několik let se na Peruc vrácí žáci ZUŠ Postoloprty. V Galerii u Kozorožce byla zahájena v neděli 27.5. výstava žáku výtvarného oboru ZUŠ Postoloprty Poznáváme, tvoříme... . Šikovní malí výtvarníci tvoří krásná dílka, s kterými vítězí v mnoha soutěžích. Nejhezčí jsou kopečky Českého středohoří.  I vy je můžete spatřit o víkendy a svátky až do 8.7.2018.
FOTO Poznáváme, tvoříme

Květen končí, sotva dýchám a to mne čeká cesta za hranice. Upekl jsem si placky do Vídně, ale o tom až někdy jindy...