Slunnou sobotu 5. května 2018 se na dvoře Galerie u Plazíka sešlo asi 40 návštěvníků k zahájení druhé letošní výstavy fotografií.
V prostorách galerie představuje karlovarák Petr Kurinský své, většinou černobílé fotografie kamenů a kamenných útvarů v české krajině, zhotovené klasickou mokrou cestou. Níže přikládám jeho text, který připravil pro návštěvníky výstavy. Jak jsem již uvedl v úvodu, na vernisáž přišlo asi 40 návštěvníků, které jsem rád přivítal. Příjemná atmosféra dala odvahu i autorovi fotografií, který se o nich trochu rozpovídal. Po pár slovech autorovy partnerky Michaely a přípitku s lounským "minearologem" a kamarádem Petra Kurimského MuDr. Bořkem Zasadilem byla výstava zahájena. Přítomní si se zájmem prohlíželi vystavené fotografie a mnozí si říkali, že se na zobrazená blízká místa musí sami podívat. Většinou využili i výborné připravené občerstvení s vínem ze Středohoří (Chrámce). I vy se můžete na Paměť kamenů v české krajině přijít podívat o víkendy a svátky až do 24.6.2018, jste srdečně zváni.
A nyní již autor o vystavených fotografiích:
Soubor fotografií „Paměť kamenů v české krajině“ vznikal v průběhu řady let, a to záměrně, při geologických výpravách a toulkách českou krajinou.
Není vědeckým dokumentem, ale nechce být ani prostým obrazem skutečnosti. Jde o výsledek dialogu autora a fotografovaných objektů. Nabízí divákovi možnost dotknout se pozoruhodností české krajiny z nového úhlu pohledu.
V tom smyslu není podstatné, zda odkrytý geologický profil odhaluje prvohorní či třetihorní vrstvy. Jde o poznání, že jsem částečkou složitého, ale nádherného vesmíru, součástí krajiny, v níž žiji, a svým životem ji, přímo nebo zprostředkovaně, přetvářím.
Soubor má několik částí, které se vzájemně prolínají:
PAMĚŤ GEOLOGICKÁ
Fotografie kamenných útvarů jako nejstarších svědků utváření krajiny, např. skalní mísy, sopouchy, viklany, ledovcem vypreparované skály, ... Některé z nich můžeme pozorovat jen díky zásahu člověka do krajiny, zejména díky těžbě, např. mořské transgrese a usazeniny, kamenná slunce (Hnojnice), čedičové varhany, ... Impozantní otevřenou čítankou paměti krajiny jsou staré lomy, jichž u nás najdeme nesčetně mnoho. Jsou to zajímavá místa, lákající hnízdící ptáky, brouky a jiné živočichy, ale také sběratele minerálů a zkamenělin. Podobnou zásobárnou paměti jsou historické odvaly odtěženého materiálu z důlní těžby, které také nacházíme po celých Čechách. Často jsou zarostlé, takže je odhalí jen oko zkušeného znalce.
PAMĚŤ HISTORICKÁ
Kamenné útvary, jejichž tvar a umístění v krajině jsou produktem lidské činnosti, jako např. megalitické památky. Nejznámější menhiry (vztyčené kameny) na našem území se nacházejí na Lounsku a Žatecku: v Klobukách, Slavětíně a Drahomyšli. Pozůstatek rozsáhlé megalitické stavby najdeme na náhorní plošině Rovina u Kounova, tzv. Kounovské kamenné řady. O účelu megalitických památek se můžeme jen dohadovat, jejich skutečný původ a smysl nám zůstává utajen. Ale právě toto tajemství jim dodává na přitažlivosti.
Ve starých lomech a odvalech pozorujeme prolínání pamětí. Vedle paměti geologické, vepsané do struktury kamenného masivu, je tu otištěna i paměť historická, neboť člověk těžbou změnil tvar a ráz krajiny.
PAMĚŤ LIDSKÁ, DO KAMENE VEPSANÁ
Obrazce, znaky a nápisy vyryté a vytesané do skal a kamenných objektů se odborně nazývají petroglyfy. Fotografie skalní stěny v Adršpašských skalách zachycuje plejádu dobových podpisů. Torzo reklamního nápisu na skále v Tašovicích u Karlových Varů je z doby, kdy zde žili sudetští Němci. Kámen s latinským nápisem, snad kámen náhrobní, nalezneme v ruinách kostela na dnes již zcela opuštěném poutním místě Svatobor v Doupovských horách. V české krajině nacházíme také působivé vzkazy v podobě kamenných reliéfů a plastik. Častý je symbol zeleného muže, mužská tvář lemovaná listy, které vycházejí z úst, uší, čela apod. Symbol, původně pohanský, byl převzat křesťanskou ikonografií a symbolizuje sepětí člověka s přírodou, se zemí, s půdou a věčnými přírodními cykly zániku a znovuzrození. Umělecky hodnotný je Braunův areál na Kuksu, kde ruka umělce přetvořila původní pískovcové skály v Novém lese.
ROMANTISMUS
Protože výstava probíhá v měsíci máji, kdy si připomínáme odkaz K. H. Máchy, stojí za připomenutí, že k velkému zájmu o krajinu a její malebná zákoutí, došlo právě v období romantismu. Člověk začal vnímat krajinu nejen jako užitečný prostor, který může využít k hospodaření, ale uvědomil si, jak půvab krajiny obohacuje jeho duši. Začal krajinu chránit, neraboval ji a přírodní bohatství využíval šetrně. Díky tomu můžeme dodnes obdivovat kouzelné kulisy čedičových varhan v bývalých lomech na kámen. Pod vlivem romantismu byla r. 1898 v nakladatelství Jos.R.Vilímek vydána slavná obrazová publikace Letem českým světem s 500 fotografiemi úchvatných scenérií z Čech i Moravy. I tato kniha mě stále inspiruje k objevování skrytých krás české krajiny.
PALETA DUCHA PRAMENŮ
Soubor barevných fotografií, zachycující různé varianty sedimentů na terasách v řečišti Teplé v Karlových Varech pod Vřídlem. Ty vznikají a proměňují se tam, kde se vyvěrající horká voda Vřídla mísí se studenou vodou řeky Teplé. Pestrobarevnost sedimentů zvýrazňují a oživují různobarevné kolonie řas, kterým se v tomto prostředí daří. Jde o geologický děj, který probíhá zjevně v historicky pozorovatelném čase. Můžeme říci, že Duch pramenů tu „maluje“ přímo před našima očima. Pozorujeme-li toto fascinující divadlo, jako bychom nahlíželi přes rameno samotnému Stvořiteli.
Vystavené fotografie jsou výběrem z rozsáhlejšího souboru, který vzniká několik let, a stále není ukončen. Téma mě dlouhodobě přitahuje a stále objevuji nová místa a nové souvislosti. Přijměte pozvání a vydejte se na chvíli ve svých představách na tuto otevřenou pouť také!
Petr Kurimský
ZDE pár mých fotek z vernisáže.
FOTO Ládika Báby
FOTO Jiřího Boudy
|