Listopad byl opět plný zajímavého dění, od návštěvy Prahy, přes koncerty až po setkání s rodinou. Ohlédněme se...

Toulky Prahou galerijní. Tak jsem zase prošlapal několik kilometrů po pražské dlažbě za návštěvou galerií. V podkroví Malostranské besedy to byla Praha fotografa Jiřího Píši v moc pěkných pohledech na naše krásné hlavní město a výhledy s oken ve vykýřích na okolí Malostranského náměstí. V ateliéru J. Sudka jsem viděl jakési mentálno lidské duše a v renovované Leica Gallery extravagance Ellen von Unwerth. Profi fotky, ale tentokráte mne moc neoslovily. V Domě fotografie v Revulční na zdech  úžasné řady portrétů lidiček rodin i celých skupin Pavla Baňky byly o moc zajímavější. V Clam-Gallasově paláci úžasné archivní fotografie staré i zmizelé Prahy z ateliéru H. Eckerta. A večer ještě...
Dušičková vernisáž v knihkupectví K-A-V-K-A v podzemí Studia Paměť Terezín Věry Leininger. Ráno před cestou do Prahy jsem se dozvěděl, že má v 18 hodin vernisáž kamarád David Cajthaml a tak po prohlídce galerií jsem večer našel knihkupectví ve starých uličkách, vešel a fotil dušičkovou atmosféru před obrazy Art brut Luboše Pilného a při recitaci Svatební košile, jejíž nové vydání David ilustroval. Fajnový zážitek.
Přešel jsem Staré město k Pavelskému náměstí do Studia Paměť na vernisáž výstavy V Terezíně autorky Věra Leininger, které namalovala po návštěvě Terezína. Vernisáž proběhla v podzemí, kde při hudební produkci jedenácti skvělých muzikantů namalovala autorka další dva obrazy. Pavel Straka připravil opět skvělou akci.
Praha galerijní   
Dušičková vernisáž    
V Terezíně  

Letošní podzim je celkem příznivý, bez dlouhých mlh a sychravých dní. Zatažené dny se střídají s trochu slunečnými. Po snídani, kolem 10. hodiny, jsem vyšel na 10 minut na dvůr a objektivem mrknul na mlhavou proměnu. Byly tam mokré pavučinky.
Pavučinky

11. listopadu se slaví Den veteránů. i já jsem na něj vzpomněl ve článku na mých stránkách - ZDE. Letos také uplynulo 10 let od chvíle, kdy jsem poprvé otevřel moji galerii. I tu jsem si připomněl na mých stránkách - ZDE.

Od konce 70. do začátku 90. let jsem prožíval na různých motoristických závodech, přes Louny, Ranou, Most, Slaný až do Brna. Dlouhá léta již nikam nejezdím a tak byl pro mne svátek, když syn s Kubou nahrhli, že pojedeme do Ředhoště na OffROAD Maraton. Tato disciplína se "tenkrát" nejezdila a až tam jsem zjistil, o co se jedná. Skutečně dvou až čtyř hodinové maratony na náročné trati. Ranní motorky jsme nestihli a tak prvou byla dvouhodinovka čtyřkolek (+ 30 min. st. junioři). Nejlepší jezdci ujeli na rozbahněné trati 34 kol, junioři 8. Následovali "dětské" čtvrthodinovky na malém okruhu. Nejlepší malí čtyřkolkáři i motorkáři (včetně dívek) ujeli 17 kol. Jeden se mi dokonce trefil do vloni polámané nohy, srostla dobře, vyfržela. Po čtyřkolkách a motorkách jsme chvíli zůstali i na maroton aut ve čtyřech kategoriích. Nejvíce kol ujel za 4 hodiny RP Interiér (Speciál do 1000 ccm), časomíra zaznamenala 63 průjezdů. Daly se vyfotit lepší záběry, ale tam jsem se se svými pajdavými nohami nedostal, nebo neodvážil.
Čtyřkolky 
Děti a junioři
Auta

Další dvě hudební akce jsem navštívil bez foťáku, občas si v poslední době muziku víc užívám, než bych fotil do alb, na které se skoro nikdo nepodívá. Prvou byl pořad Jana Buriana a kapely a Bizzare Band v Klubovně Luna. Chytrá slova Jana a hodně zajímavá a profesionální muzika kapely vytvořila příjemné sobotní odpoledne. V neděli jsem zajel do Smolnice, kde zahrála pražská kapela The CZ Blues. A při blues se prima poslouchá a užívá pohoda. Příjemný víkend.
Bez foťáku jsem jel i v předvečer mých narozenin na Zastávku na léta oblíbený Brutus. Přijel i kamarád fotograf Ivan z Kladna, ale jak zazněl rokenrol, nějak jsem se mu nemohl věnovat. s kamarádkou jsem šel k pódiu, nějaké tanečnice mne zatáhli blíže , no a končil jsem po čtyřech hodinách propocen po skvělé taneční pařbě. Na chvilku mne Vláďa a Saša vytáhli i na pódium.

Rád vyjíždím na setkání kamarádů výtvarníků z lounského sdružení VOSA v Kocourově. Tentokráte to bylo jen na odpoledne, z parkoviště jsem se podíval na krásné  kopečky Středohoří a pak při chladném počasí poseděl při povídání a kytaře v klubovně. Z pod Milešovky jsem odjel přímo k prameni, lépe do hospody U Pramene v Lounech, kde zahrál po delší době Paralet. U Pamene bylo hudebno, tanečno a veselo. Možná nás bylo tentokráte méně, ale večer jsme si užili. I já si zazpíval svojí Metalistickou a na závěr při Toníkově sólovém vystoupení všechny baby šílely. Kluci již přes 20 let pravidelně skládají další a další písničky, kolikpak jich asi za tu dobu stvořili? Příjemný večer skončil nepojízdným Renaultem. Přespal jsem u syna a ráno koupil novou baterku. Naštěstí to bylo jenom tím, původní z Francie vydržela 7 let.
PARALET

Listopadové narozeniny jsme oslavili s vnučkami obědem u dcery a také tam samozřejmě byl pravnuk Adam, prima kluk. Večer jsem se vyjímečně podíval do lounského divadla, kde kamarádi z České Lípy zahráli Commedia à la carte. Skvěle připravené představení, hlavně pro zasmání. Uf, to byl náročný prodloužený víkend! :-)

Ve středu se ukázalo sluníčko a tak jsem si vyšel kousek do lesa. Dolů k bývalému zahradnictví rodiny Páchů, dál pod Karhancem téměř po vrstevnici nad Dýbeř. Tam jsem se otočil a cestou vzhůru přes Makala krásným pozdně podzimním lesem zpět. Příjemné odpoledne. (FOTO v závěru alba pár fotek, upravených filtrem cinema pro FB.)
Předzimní les

V pátek bylo těžké rozhodování, ale nakonec jsem oželel koncert mladšího Franty Nedvěda v peruckém kině a vyjel na výlet s Třetím věkem MKL - Českopisem  na Mariolázeňsko. Navštívili jsme proboštství a kostel Chlum Svaté Máří, areál ještě potřebuje hodně oprav, ale interiéry kostela a kaple jsou krásně zrestaurované. Pokračovali jsme do skanzenu Doubrava s ucelenou chebskou architekturou. Vesnici před lety zachránili chalupáři a mladí přistěhovalci a jeden z nich udělal ze svého statku jedinečné muzeum, o kterém nám hodně pověděl.  Pokračovali jsme do Mariánských Lázní zajeli pod Ještěd, do Písku, Bečova, na Bezděz, Karlštejn, Červenou Lhotu a na mnohá další místa Česka. A ta vše na jednom místě nad lázněmi v Miniaturparku Boheminium. Moc pěkně udělané a pro děti a nás důchodce jako stvořené. Na závěr pohled do očí daňka a sestup dolů za drobného děště do centra lázní. Opět zajímavý výlet.
MARIÁNSKOLÁZEŇSKO

Poslední listopadovou sobotu jsem jako tradičně zajel do Opočna, kde v kostele na adventním koncertu zapívali Pavlína senič se sborem Harmonia. Pro mne byla zásadní vzpomínka na Jardu, mého blízkého příbuzného a dlouholetého starostu Opočna, který letos tak náhle odešel.
Na závěr měsíce jsme připravili setkání s naší jubilantkou a dlouholetou organizátorkou zájezdů, při kterých jsme poznali kus Evropy, ale nejvíc Francii. Na příjemném odpoledne se nás sešlo neuvěřitelných více než 40 "účastníků zájezdů". Listopad končí a čeká nás sváteční, ale bláznivý prosinec...