Na pozvání "nově objevené" rodiny Vlada Kordiaka jsem vyjel v květnu na Oravu do Námestova. Byli jsme tam kdysi v 80. letech s rodinou, ale to jsme ještě o příbuzných nevěděli.
Ve středu 18. května mne Terezka odvezla na nádraží a ještě se musela jednou vrátit. Nechal jsem doma tašku s jízdenkou a doklady. Stihli jsme odjezd na vteřiny. V Praze jsem přešel z Masaryčky na Hlavní nádraží a před třetí odpolední jsem vyjel pohodlným RegioJetem s obsuhou směr Pardubice, Ostrava až do mé cílové stanice Ružomberok.
Díky stavu českých kolejí jsme přijeli s malým zpožděním a na nádraží již na mne čekali straší i mladší Vlado s řidičem - synem Adamem. Padesát kilometrů do Námestova (vlak tam nejezdí) zvládl výborně. Tam již na nás čekala paní domu Jolana.
Prvý den pobytu jsme objeli část Oravské přehrady,
podívali jsme se na starý hřbitov zatopené
obce Ústie, kde Vlado vyrůstal a lodí vypluli po Oravské přehradě kolem Ptačího ostrova na Slanický ostrov, který s kostelem zbyl ze zatopené vesnice. Krásné místo uprostřed velké vody. Večer jsme vyjeli k nově vytvořenému monumentu Krista nad obcí Klin (postavil ho místní podnikatel, snad na památku svého syna).
Druhý den jsme prošli Námestovo kolem sochy Antona Bernoláka, tvůrce prvé formy spisovné Slovenštiny a přes náměstí se sochou P. O. Hviezdoslava (toho si pamatujeme ze školy).
Odpoledne jsme sestoupili k přehradě do moc pěkného vodního anfiteátru a chvíli poseděli a popili na pivním festivalu s nabídkou českých i slovenských piv (ochutnával jsem samozřejmě ty místní) a také s dobrou muzikou. Vyhnal nás blížící se temný mrak a vítr.
Při svém pobytu na Oravě mne příbuzní zavezli i do nedalekého Polska. Třetí den jsme jeli do Zakopaného, městečko bylo plné turistů. Mraky byly nízko, přesto jsme vyjeli lanovkou na vyhlídku Gubaľovku. Tatry jsme neviděli, na všechny strany jen "mlíko".
Přejeli jsme pod skokanské můstky, které se nám na chvilku odhalily. Škoda, určitě moc pěkné městečko pod tatranskými štíty, ale počasí nevyšlo. V místě byla velká církevní slavnost, do kostela v Krzeptówku jeli i jezdci na koních. Cestou zpět jsme se zastavili u termálních koupelí v Polsku (Chocholovskie termy) i na Slovensku (Aquapark Oravice).
Čtvrtý den jsme odpoledne s Vladom vyjeli do Oravského Podzámku s krásným známým hradem. Prošli jsme podél řeky Oravy, odkud je moc pěkný pohled na mohutný hrad. Rozhlédli jsme se po městečku, prošli náměstí s Oravským komposesorátem - muzeem slovenského lestnictví a zamířili pod hrad. Bylo již pozdě na prohlídku, tak jsem jen vyšel ke vstupní bráně. Hezký podvečerní výlet.
Jeden z nejkrásnějších zážitků při pobytu na Oravě byl výjezd do skanzenu Zuberec
v krásnám údolí Studeného potoka. Desítky staveb, od kůlen, přes roubenky, mlýn, hospodářské usedlosti, kovárnu, pec na vypalování keramiky a kostel, až po zděné sídlo. Tak to bylo skutečně moc pěkné (pravnukům jsem koupil ručně vyřezávané dřevěné koníky s kolečky). Pokračovali jsme dál do Studené doliny v Roháčích
a zaparkovali u Zverovky.
Odtud bývá úžasný výhled na špičky okolních štítů a vrcholů. I když se nad námi proháněly mraky bylo přeci jen něco vidět. Opět se pěkně rozpršelo, tak jsme vyrazili dolů. Cestou zpět byla ještě krátká zastávka v Podbieli u 64 původních dřevěnic, nejzachovalejšího celku lidové architektury ve Střední Evropě. Drevenice jsou živé, obydlené stálými majiteli a to se skutečně jen tak nevidí.
Poslední den mého pobytu na Oravě jsme jeli na tržiště do Jabĺonky. Cestou jsme u silnice (vpravo bylo ještě Slovensko, vlevo již Polsko) nakoupili ve stánku na blátivém poli s mnoha kupujícími (to by čeští hygienici koukali)
čerstvé ovčí sýry. Po několika dalších kilometrech jsme přijeli na ohromné tržiště, které zabíralo polovinu velk městečka. Neskutečná nabídka všeho, od kytek, zeleniny, masných výrobků a samozřejmě nejvíce sýrů, přes textilní a průmyslové zboží s velkým výběrem nářadí až po mnoho živé drůbeže a domácího dobytka. Jen upozornění, když do Polska tak s pláštěnkou - vždy tam prší.
Krásné chvíle na Oravě jsem prožil s nově objevenou rodinou. Velký dík patří mému vzdálenému bratranci s manželkou i rodině jeho syna. Bylo mně s nimi moc dobře.
FOTO Orava
FOTO Zuberec a Roháče
FOTO Polsko
|