Takže letos žádná Francie, ale na jih do Rakouska. Odjezd z Loun brzy ráno a po poledni jsme byli v Linci, známém městě na Dunaji, kde končila, nebo začínala koňská dráha s druhým koncem v Českých Budějovicích. Přišli jsme na velké náměstí, v blízksti je mnoho kostelů a katedrála. Při procházce jsme viděli dům, ve kterém žil Mozart, hezký zámek a došli jsme na nábřeží Dunaje. Sešli jsme se opět na náměstí a kolem třetí jsme vyjeli dále k jezeru Trauensee do Gmundenu. Po krátké zastávce v porcelánce se zajímavými výrobky (pro nás trochu drahými) nás autobus zavezl do města. Uličkami jsme došli na promenádu podél jezera a po ní, s krásnými výhledy došli k vodnímu zámku Ort. Zajímavá stavba na ostrově, ale uvnitř se chystala nějaká slavnost. Na další cestě ještě zastávka v Trauenkirchen, kostel s prý zajímavým oltářem byl ale zamčen. V 8 večer přijíždíme k hotelu Weismann v St. Georgen im Attergau, milé prostředí, pěkné pokoje a výborná večeře. Letošní zájezd máme s polopenzí na jednom místě a s průvodkyní pro Rakousko Jarkou Vykydalovou z Chomutova.
FOTO
Po výborné snídani byla cílem druhého dne prohlídka Salzburgu, města Mozartova a centra solné komory. Krátce jsme se prošli sami, ale pro odbornou prohlídku jsme měli průvodkyni, Češku, žijící již mnoho let v tomto městě. Prošli jsme krásné paláce, honosné kostely, úžasné zahrady i úzké uličky a samozřejmě se zastavili u rodného domu nejslavnějšího místního rodáka W. A. Mozarta. Skončili jsme na druhém břehu řeky Salzach na velkém náměstí Kapitelplatz u Dómu sv. Ruperta s velkou zlatou Mozartovou koulí. Odevšad byla vidět pevnost, na kterou jsme se s kamarády po rozchodu lanovkou vyjeli. A stálo to za to (vstupné bylo v ceně zpáteční jízdenky). Krásnými výhledy na všechny starny, do okolí ohraničeného alpskými štíty. A pak prohlídka uvnitř pevnosti. V prvé části, ta by se líbila dětem, mnoho krásných loutek a pohledů na scény z pohádek i dalších her. Větší část zabírala rakouská vojenské historie. Začinali jsme mezi rytíři a bojovníky z luky, pokračovali historií CK armády a sončili mezi výjevy z 1. i 2. světové války. Museli jsme ale dost letět, k důkladné prohlídce zajimavých expozit by bylo třeba nejméně půl dne. Z navštěvy krásného města jsme se cestou zpět mrkli k Red Bullům, ale nbylo možné zastavit k prohlídce.  Po pár kilometrech jsme zaparkovali nad Sankt Gilgen a vydali se k jezru Wolfgangsee. Tam jsme došli pouze tři, ostatní to vzdali. Ale na nás počkali. Pokračovali jsme na malý odpočinek na břehu Mondsee ve stejnojmenném městečku. Po další výborné večeři jsme poseděli s Pepovou harmonikou na zahradě našeho hotelu.
FOTO
Třetí den jsme trochu vybočili z původní trasy, ale v Solné komoře jsme zůstali. Přejeli jsme kousek za hranice do Německa do Berchtesgadenu. Vyjeli jsme serpentinami nahoru na velké parkoviště a odtud červenými busy (normální doprava výše nesmí) na perkoviště pod Orlím hnízdem proklínaného vůdce. Prošli jsme tunelem a výtahem se dostali až do vysokohorského sídla. Mraky se přes nás valily, mysleli jsme, ž nic neuvidíme. Ale bílé mlíko se chvílemi trhalo a v průrvách jsme zahlédli okolní štíty velikánů. Vystoupali jsme vzhůru, těsně pod vrchol  Kehlsteinu 1837 mnm. Mraky se již více rozestupovali a nám se naskytly slvělé rozhledy do vysokohorské krajiny. Dole pod námi bylo vidět i jezero Königssee. Sešli jsme zpět do "pevnosti", kde je v chodbě na panelech historie vzestupu moci vraha národů. Ostatní prostory jsou v soukromém vlastnictví a je zde restaurace. Výtahem a busem jsme se dostali zpět na parkoviště a odtud šup dolů, desítky metrů pod zem. Šipka nám ukázala vstup do hory, do solného dolu. Všichni jsme dostali hornický oděv, nastoupili do vláčku - na kládu a sjeli do podzemí. Zde se fotit nesmělo, ale bylo to moc zajímavé. Po dřevěné skluzace jsme 2x sjeli o patra níže, na vori přejeli ve velké jeskyni temné jezero a viděli zařízení na těžbu soli. Překvapilo nás, že ta se nekope, ale vyplavuje z nalezených slojí. Tlakem tam naženou vodu, ta sůl rozpustí a čerpadla slanou vodu dopraví na povrch. Tam se Solanka vysuší a zůstane pravá alpská sůl. Všichni jsme si ji koupili a dostali i fotografie z naší skluzavkové jízdy. Následovala krátká zastávka u jezera Königssee v městečku Schönau am Königssee s "vodními garážemi", ostrovem s památníkem a mnoha turisty. Zde sjem si poprvé z pěticentu vyrobil v šikovném ručním strojku za 1 Euro upomínkobvý plíšek. Vyjeli jsme zpět do Rakouska a do našeho hotelu v St. Georgen im Attergau a po večeři jsme si za soumraku udělali vycházku ke Křížové cestě a kapli nad městečkem.
FOTO
Těch jezer jsou v této oblasti desítky a my se další den jsme se vydali na jih do světoznámého městečka Hallstatt na břehu Hallstätter See. Vyjeli jsme lanovkou nad město, vyšli na vysunutou vyhlídku a rozhlédli koem i dolů na kouzelné městečko. Po stezce a schodech jsme pomalu sestoupili do jeho ulic. Kouzelné uličky s náměstíčkem a kostely a hlavně břeh jezera s dalšími přístrešky pro lodě a v prudké stráni nad nimi mnoho domů a rezidencí. Vše ale přeplněné turisty, mezi kterými jsme se propletli na parkoviště s naším autobusem. Ještě jeden pohled na městečko a pak přejezd na protější břeh do Obertraunu kde jsme se trochu v jezeře smočili. Po úzkých silnicích mezi příkrými srázi jsme pokračovali k jezeru Grundlsee. Ve stejnojmenném městečku byla velká sláva, prý dostávali nějaké ocenění od vyšších orgánů, jejichž zástupce přijel na lodi.  Ale my si s naší malou partou zašli na výbornou polévku do blízké hospůdky. Po více než dvouhodinové cestě zpět bylo příjemné vykoupet se v bazénku u hotelu. Poslední večeře a noc v hotelu, ráno odjíždíme.
FOTO
Po snídani sbaleno a čekají nás poslední zážitky. Vydali jsme se ještě na jich do oblasti Gosau k jezeru Gosausee. Ještě jednou do lanovky a vzhůru na kopečky. Mezi krásnými kytičkami po cestě ještě necelý kilometr kolem horských usedlostí až na vrchol Zwieselalm (1578 mnm.). Odtud je úžasný výhled na vrcholky Alp, vidíme Dachstein a v dáli i špice Grossglockner. Krásné místo, pěkné počasí a pěkná podívaná. Po dobrém obědě v horské chatě s českou obsluhou už skutečně domů. Gmunden, Linz, Budějice, Písek, Praha a večer v Lounech. Další krásný výjezd za hranice za námi. Snad zase příští rok někam společně vyrazíme.
FOTO

FOTOKNIHA