Ohlédnutí za červencem |
Napsal Plazík st. | |
Pátek, 04 srpen 2017 | |
Rozjeli jsme druhou půlku roku a stále není čas na vše, co bych chtěl vidět a navštívit. Počasí všem venkovním akcím přálo, někdy bylo až moc horko. Tak jedeme...
Hned prvý den (1.7.17) velká rodinná událost. Moje vnučka Radka, maminka pravnoučka Adama, si brala Petra. Rodina je kompletní. Po obřadu na dvoře lounské radnice jsme všichni přejeli na Hájenku do Slavětína, kde byl pro nás připraven dobrý oběd. Velké focení následovalo až po něm a to se ukázalo jako dobré řešení. Fotky ze zahrady i z polí se moc povedly. Samozřejmě bylo veselo při různých "soutěžích", u baru i u stolu. Mladí vydrželi až přes půlnoc. Tak hodně štěstí novomanželé!
Já večer poté na chvíli zajel na perucké fotbalové hřiště, kde probíhal již 13. Plutofest.
Ještě jsem zastihl trnovanský Hlahol a nestárnoucí Tango. Tato kapela začínala již v 80. letech, mnozí z původních členů (Kotva, Jurečka) již bohužel nežijí. Hlavní šoumen a ohnivý muž Mirek Imrich ji však obnovil a s novými spoluhráči pokračuje na pódiích se svojí dobrou muzikou a ohnivou show. Začalo trochu poprchávat a já unaven po náročném svatebním dni jsem se vytratil domů. Dobrý výběr na večer tradičního fesťáku. Romanovi a kamarádům se to zase povedlo...
V týdnu jsme si ze synem zajeli mezi kopečky Středohoří. Do Kocourova pravidelně jezdí parta výtvarníků z Loun a okolí, známá VOSA. Mám mezi nimi hodně kamarádů a moc se mi líbí jejich malování.
Pestrost stylů, námětů a provedení je úžasná. Letos slaví 30 let a představí se na výstavě v Lounech. Nakonec jsme zůstali přes noc a užili si moc příjemný večer s kytarami a veselím. Odpoledne jsme ještě vylezli na nedaleký kopec Ostrý se zříceninou, která není od nikud vidět. A těch zřicenin, hradů a zámků je v okolí nekolik desítek. Syn zde byl od dětství poprvé a krajina mezi kopečky ho učarovala, bude se sem vracet.
Již třetí měsíc po sobě jsem na týden zmizel z domova a poznával nové. Tentokráte to nebylo do ciziny, ale zůstali jsme doma.
Hanka objednala chatu u vodní nádrže Trnávka, poblíž Červené Řečice. Chatička menší, příjemná, tak akorát pro nás pět dovolenkářů. Voda kousek od nás, vhodná jak ke koupání, tak hlavně pro našeho rybáře. Jsme parta, která chce poznávat, tak jsme projeli okolí - Humpolec, Pelhřimov, Kámen i se prošli 12 km kolem přehrady do Želiva s krásným klášterem. Zkusím ještě časem napsat o všem, co jsme viděli. Zatím si můžete prohlédnout fotky z našeho jednoho výletu.
Zaujala mne pozvánka na vernisáž v prostorách kláštera v Panenském Týnci a tak jsem se tam ve čtvrtek rozjel. Cestou začalo pršet a bylo tak i po celou dobu zahájení výstavy soch a obrazů Pavla Lakomého z Litvínova. V parku kolem chrámu jsou rozmístěny krásné dřevěné sochy, včetně sv. Anežky, která se tak vrátila do svého kláštera. V průjezdu jsou umístěny magické obrazy zkušeného autora. I přes nepřízeň počasí se sešlo hodně návštěvníků, kteří si z autorem popovídali o jeho tvorbě.
Ze Smolnice to není po "polňačce" daleko na Tejnici, kde již od poledního probíhal hudební festival RETEJN multy-kulty fest. Mini, ale ohromná pohoda a kapely. Hrálo se od poledne, ale já slyšel jen Gorily v mlze, jako vždy úžasné bratry Jáchymovy, Brigitu a Štěpána a na závěr dobré domácí Refreš. Na Tejnici bylo fajn - více
ZDE
.
Již začátkem července byla v Galerii U kozorožce nainstalována výstava patchworku Evy Böhmové a až v neděli 23.7. se uskutečnila opožděná vernisáž. O autorce a výstavě si můžete přečíst a na fotografie se můžete podívat
ZDE
.
V úterý jsem jel po půl roce na kontrolu ke svému chirurgovi pod Petřín do Prahy. Domluvili jsme se ještě na malé operaci (vyndání šroubu z nohy) a já se poté vydal po pražských galerií. Pod nemocnicí jsem se stavil v Galerii Analogue, kde Petr Jedinák představuje na Angels neobvyklé (mokré) praktiky focení.
Malou Stranou jsem došel k Mánesovu mostu a po něm do centra Starého Města. Na Staroměstské radnici vystavuje známý zpěvák Bob Dylan své obrazy, zejména z cest po Americe a koncertech. Zajímavý barevný pohled očima nositele Nobelovy ceny. Země jelena se do Domu fotografie v Revoluční ulici dostala díky fotografce Orit Ishayové. Neobvyklý pohled na fotografiích a videích na její Izrael. V Ambitu u Panny Marie Sněžné na Jugmanově náměstí výstava World Photo Award ukazuje přírodu, města, ale nejvíce zvířata na fotografiích autorů z celého světa.
Tentokráte, asi i díky horku, jsem v Praze nevydržel do večera. O dobrou muziku
jsem však nepřišel. V podvečer jsem se přidal ke kamarádu Toníkovi a jeho velké rodině a zajel do Litoměřic. V hospodě na ostrově U Letního kina si udělala veřejnou zkoušku kapela Choroš, ve které Antonín hraje společně se Zuzanou a Ondrou. Sešla se i příjemná společnost posluchačů a ze zkouška se stal hodně dobrý a pohodový koncert. Cesta z Prahy do Litoměřic se vydařila, moc jsem si večer užil. Poslední červencový víkend byl pro mne klidný, nevěděl jsem o akcích v mém okolí. V sobotu večer jsem se přesto zajel podívat do Blšan u Loun, kam mne opětně zvali kamarádi na svůj Rybník Fest. Rybník jsem s pomocí našel, na louce pár stolů a lavice, před nimi malé pojízdné pódium, na kterém se připravovali Strakoši od nás. Muzikanti se asi snažili, ale ten hrozný zvuk. Při mosteckém Penálu, mimochodem dost dobrém, se to mírně zlepšilo, ale muzikanti prý z odposlechů nic neslyšeli. Navíc při silných hlubokých tónech zhasínala jediná zářivka na pódiu a občas i kytarové kombo. Jen pro zajímavost jsem si poslechl chvíli pořádající kapelu a jel domů. No, alespoň jsem neseděl doma u PC a TV, ale byl v přírodě... |
< Předch. | Další > |
---|