Křesťané Ohlédnutí za dubnem | Ohlédnutí za dubnem |
| Napsal Plazík st. | |
| Úterý, 09 květen 2017 | |
|
Další jakoby jarní měsíc za námi. Neohřáli jsme se, ale událostí bylo víc než dost.
V perucké usedlosti u Dvořáků Za Dubem v sobotu 1. dubna proběhla předvelikonoční tržnice, doplněná o výstavu panenek Evy Kindlové. Krásnou slunnou aprílovou pohodu si užili všichni návštěvníci a určitě i tvůrci nádherných předmětů. Mnohé z nich si místní i přespolní odnesli domů k oživení velikonoční nálady.
Nejen přírodou, ale i kulturou živ je člověk. Tak zase šup do Lovosic Pod Palubu na bezvadný Pankix a výborný Lety mimo. Bylo nás tam málo, ale užili jsme si to...
O Velký Pátek byla zahájena sezona v peruckém Muzeu České vesnice. Vedle jedinečné a vzorně připravené stálé expozice byla v podkroví zahájena pěkná výstava "Pokojíčky pro panenky" paní Jiřiny Hegedüšové. Hezky zazpívaly a zarecitovaly děti z místní ZŠ. K Velikonocím patří i koncerty. O těch na Peruci a v Radonicích jsem psal zde - Velikonoční koncerty .
Ale rychle na Peruc, na alespoň kousek fotbalu. Vysoké vítězství, na jaře bohužel prvé (a možná poslední.) III. třída se blíží... z fotbalu - ZDE
Duben končí a čekáme Máj. Snad se to jaro konečně dostaví...
|
Tradičně začneme Počasíčkem, které nás moc netěšilo. 1. Apríl byl letní - přes 20°C. Po prvém dubnovém deštivém týdnu byl víkend slunečný i na mém dvorku. Ale druhý předvelikonoční týden ochlazení, občas přeháňky, velký vítr, ale sluníčko mělo sílu. Úterý po příjemném Velikonočním pondělí byl ale šok. Další ochlazení a sníh! A nezvykle hodně studené počasí vydrželo až do konce dubna. Pokud vysvitlo sluníčko, příjemně hřálo, ale v noci slezl občas teploměr pod 0°C. Květy a ovocné stromy pomrzly. Konečně jsem vytáhl prvé ředkvičky, ze salátu nic nebude.
Prvou dubnovou neděli bylo tak krásně, že jsem ještě v podvečer dopajdal až na Dýbeř. A jak to v lese kvetlo! Podléšky i mech, sasanky a další kvítky, babky kořenářky by řekly, jak se jmenují. Jen v tom lese to moc nevypadá, jen ležící kubíky dalšího dřeva, pokáceného na různých místech. Představovali jsme si lepší správce naší přírody, ale zase z toho nic nebude. Chtějí za to po nás ročně miliony na náhradu jejich "ztrát". Jen pohled na Corvínův statek potěší, jeho nový majitel se činí a věřím, že během roku bude opět v plné kráse.
V rámci akce Ukliďme Česko se i na Perucku uklízelo na 2 (možná 3) místech. Kulturní komise pomohla místním spolkům s organizací v Radonicích (34 účastníků, 250 kg odpadu) a v Černochově (18 účasníků a 500 kg odpadu). Fotky jsou převážně z Černochova, v Radonicích jsem stihl pouze závěr (vítal jsem občánky). Naše obce a okolní příroda jsou čistější, bude se nám zde lépe žít. (Nevezmou si lesáci z těchto aktivit vzor?) Všem pomocníkům patří dík.
V Lounech probíhal festival Jeden svět, já se dostal až na závěrečnou akci, pro mne o to lákavější, že se konala v místech, kde jsem v 80. letech pracoval. Byla jím balírna Jiráskova mlýna v Lounech. Zajímavým programem ve starých průmyslových prostorech byla prvá Pavlač. Až neskutečně výborná prezentace lidí, u nichž je prospěšná aktivita samozřejmostí. Pro další povzbuzení, inspirace, popř. tip, jak aktivně trávit volný čas. Poslední film byl z prostředí indického textilního průmyslu s ničícím zaměstnáváním místních obyvatel. 
Třetí dubnový víkend jsem nevěděl kam dříve. Nakonec jsem navštívil 6 zajímavých akcí. Již v pátek večer to byl koncert kapely Free Birds v lounském hotelu Caramel. Výborná muzika na terase studeného večera. Po sobotním obědě jsem zajel po třech letech do Lisovic do Železničního muzea pana Čecha. Obdivuji nejen exponáty, ale hlavně práci majitele a jeho přátel na vylepšování soukromého muzea. Jen kousek odtud jsem prožil příjené chvíle při oslavě čtyřicátin synovce Václava. 
Těch narozenin bylo málo, tak večer rychle na lounský Golf. Na pozvání kamarádky Romany (znáte ji i z perucké školy) na oslavu těch jejích. Moc příjemná společnost, včetně nečekaných návštěv a prima kamarádi s kytarama. Tam mně bylo moc dobře.
V neděli letos poprvé, ale jinak již ani nevím pokolikáte, do černčické Galerie Emila Juliše přítele Vejra, na výstavu obrazů a grafických partitur známého básníka, spisovatele, ale i malíře Václava Vokolka. Jeho zamyšlení rád poslouchám ve vysílání ČR. Provedení jeho grafických partitur znělo mezi obrazy celým prostorem. Autror má blízko i k Peruci, pracoval zde na instalaci Pamětní síně E. Filly v dobách, kdy to skutečně byla pamětní síň a ne porevoluční paskvil. 
Celý školní rok chodím zpívat do lounského Senior Melody sboru. Pod vedení skvělé Evy Kleinové se učíme zpívat trojhlasně a připravovali jsme se na vystoupení na přehlídce v lounské Zastávce. Věřím, že kolegové zazpívali skvěle, já bohužel nemohl. 
V týdnu jsem si zajel, také již tradičně, do Prahy na výstavy a tentokráte po dlouhé době i na koncert. Byla zima a pršelo, tak jsem jel až odpoledne a stihl jsem jen dvě výstavy blízko sebe. V Kafkově domě poblíž Staroměstského náměstí jsem navštívil X. ročník veletrhu fotografie Prague Photo 2017. Ve třech patrech neobvyklého syrového prostoru se představují desítky fotografů, umělecké školy, ale k vidění jsou i klasikové (Funke). Mnozí autoři u svých fotografií stojí a diskutují s návštěvníky. Vystaveny jsou fotografie úžasné, ale i takové, které nebyly dle mého gusta. Ale ta rozmanitost byla pro mne právě přitažlivá. I proto jsem pak viděl jen výstavu Praha Fotografická na Staroměstské radnici. Fotografie řemeslně výborné a některé i zajímavé.
Závěr dubna tvoří tradičně pálení čardějnic, které se uskutečnilo jako vždy u fotbalového hřiště. V předvečer tajuplného dne jsem navštívil na pozvání přátel ještě malý festiválek MiniRetejn v Tejnické sokolovně. Další z velmi příjemných akcí, kterou zahájili místní Refreš, poté zahráli mně dlouho známí bratři, kytaroví mágové z Jirkova, se svou mini kapelou Marry B. Závěr udělaly Straré pušky. Ty jsem ještě neslyšel, ale byla to moc příjemná muzika - rokenrol, písničkářství a další kousky pro dobrou náladu.| < Předch. | Další > |
|---|
