iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
7. 3. 2020 - 26. 4. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
I galerie bude bohužel na základě nařízení zavřena.
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí. Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Výstava bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 26. dubna 2020.
PLAKÁTEK

Je libo vejce?
18.2.2020 v 17 hod.
do 19.4.2020.

Louny, Oblastní muzeum
MUZEUM UZAVŘENO
PLAKÁTEK   

Peruc kino
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Muzikál Tarzan
ODLOŽENO !

Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Peruc, Obecní knihovna
UZAVŘENO
NOUZOVÝ STAV
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK    

Předvelikonoční tržnice
4.4.2020 ve 14-17 hod.
Peruc
Za Dubem 
ZRUŠENO !

Slavnostní Velikonoční koncert
5.4.2020 ve 14 hod.
Peruc
kaple M.J.Husa
ODLOŽENO !  

Na Elbu
26.4.2020 v 16 hod.
Peruc
Za Dubem 
Cestovatelská přednáška Josefa Sedláčka a Jany Mourkové. Na Elbu autem se stanem a pejskem.
PLAKÁTEK    

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Prozatím muzeum neotevře.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

1.pololetí 2020
Za Dubem
Peruc

Bude otevřeno ?? dle letáčku.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Naučná stezka arrow Naučná stezka Perucko 20
Naučná stezka Perucko 20
Napsal Plazík st.   
Pondělí, 20 únor 2017

A jsme na konci procházky po Naučné stezce Perucko. Poslední, 20. panel, je v části lesa zvané Makala a odtud je to již jen kousek k panelu 1. u obchodního střediska. Myslím, že máte letos i v dalších letech co objevovat.

20.1  NA MAKALECH 

A) Západní část peruckého lesa získala název podle pověsti o náčelníkovi loupežníků, který se jmenoval  Makal. Za starých časů se zdejší hluboké lesy loupežníky jenom hemžily, a často i na Bytinách, kudy vedla královská cesta. V dubových hvozdech poblíž Peruce se usídlily dokonce dvě loupežnické roty. Číhaly zde na formanské vozy putující do Míšně a zpět - nebývaly totiž nikdy prázdné. Makalova tlupa našla útulek ve skalní jeskyni nazývané U Panáka a druhá, kterou vedl Macák (viz panel č. 12), přebývala v Čertově mlýně v údolí, jež se táhne od Peruce k Chrastínu. Její vůdce zde dělal mlynáře.
Protože obě loupežnické roty přepadávaly na stejných místech, docházelo často k bitkám. Makal sliboval Macákovi, že mu oči „vyloupe“. Jednou, za bezhvězdné noci, Macáka přepadl. Potmě nastala hrozná řež a teprve za svítání byli útočníci poraženi a vyhnáni. V boji přišel o obě oči Makal – potkalo ho to, čím vyhrožoval Macákovi. Však netrvalo dlouho a Makal bídně zahynul - jeho kumpáni ho dovedli k jeskyni U Panáka a rozutekli se bůhvíkam. Slepý vůdce zůstal docela sám  a při vycházení z jeskyně mu pomáhaly jenom prsty, jimiž „omakával“ skálu. Od těch dob se tomuto místu začalo říkat  Na Makalech.
  

Ing. Olga Salačová

 B) Tento pomístní název je velmi starý, v pramenech je doložen již na počátku 18. století. V Polehradského knize Zeměpisek Království českého z roku 1846 je toto místo spojováno s pohanských obětištěm a postavou pohanského bůžka „Makala“ vytesaného zde do skály v místech, kde se říká U Panáka.
S peruckým lesem je spojována pověst vyprávějící o loupežnících, z nichž vynikal jejich vůdce Makal (viz článek výše). Jádro těchto pověstí má asi původ v událostech, které se odehrávaly na sklonku 16. století. Tehdy se podle zápisu v lounských smolných knihách skutečně v okolí Peruce pohybovala banda „loupežníků“, kteří prosluli zejména několikerým vyloupením páteckého zámku, kde pobrali sirotčí peníze. Číhali na zámecké úředníky a kradli v krčmách až u Slaného. „Loupili a lidi palicemi ubíjeli“ přiznal jeden z nich, který byl vyslýchán útrpným právem … Snad právě záznamy ve smolných knihách se staly součástí pověstí o krutém Makalovi.
 

 Zdroj: Peruc a okolí v proměnách času – M. Hrubá

20.2   MAKALA – les

V těchto místech nás naučná stezka vede smíšeným lesem. Můžeme zde najít dřeviny listnaté i jehličnaté, ty tvoří horní patro lesa. Pod nimi rostou keře a tvoří nižší patro lesa, a pod nimi se nachází dále patro bylinné.


Z jehličnatých stromů se zde setkáme s borovicí lesní (Pinus silvestris), která se též nazývá sosna. Strom je vždy zelený o výšce 30 m, příležitostně i vyšší. Kmen mívá často zakřivený. Květy jsou jednodomé, samčí žluté, samičí červené, v  oddělených chomáčích na mladých větévkách. Plodem je vejčitá šiška až 7,5 cm velká. Sosna je ze všech evropských borovic nejrozšířenější a roste od Laponska až po Španělsko. Je to důležitý lesnický strom.


Z jehličnanů se v porostu ještě vyskytují smrky (Picea) a opadavý jehličnan, modřín opadavý neboli evropský (Larix decidua).


Dále zde můžeme vidět stromy listnaté jako dub zimní (Quercus petrarea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jasaActive Imagen ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus excelsior), lípu (Tilia) a břízu (Betula).
Plody ze stromů slouží za potravu zvěři.
Černá zvěř, jak říkají myslivci prasatům divokým (Sus strofa), má nejvíce v oblibě plody buku lesního – bukvice. Divočáci se ve zdejších lesích vyskytují poměrně hojně. Na různých místech lze vidět rozrytou půdu, kterou rypákem prorývají, když hledají kořeny, hlízy, lesní plody, larvy hmyzu, červy i hlemýždě. Žerou také vajíčka a mršiny. Zvířata jsou aktivní ve dne i v noci. Žijí ve stádech, staří kanci jsou většinou samotářští. Prase divoké vytrvale plave a běhá, dobře slyší, má výborný čich. Srst mladých prasat je hnědě-krémová podélně pruhovaná. Ve vrhu bývá 3 – 12 selat.    Pruhovaná srst mizí ve třetím měsíci.
V bylinném patře se běžně vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka lesní /Viola reichenbachiana/, zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgarit).

 

Zpracovala: Ing. Olga Salačová, 2010

20.3   JMELÍ  BÍLÉ (Viscum album)

Ve zdejších lesích se kromě smrku a modřínu můžeme setkat také s borovicí lesní. Na tomto jehličnanu parazituje stále zelená rostlina jmelí bílé borovicové. Jmelí se může vyskytovat také na jedli (jmelí bílé jedlové) a i na listnatých stromech, jako např. na topolech, akátech, jabloních, lípách nebo javorech (jmelí bílé pravé). Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 m. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Rostliny mají zelené části, především podlouhlé listy, a v úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody – bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která umožňuje přilepení na větev, a která slouží jako potrava ptákům. Ti semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů např. v trusu (tzv. zoochorie) – brkoslav severní a drozd brávník, kteří polykají bobule celé, nebo  pěnice černohlavá, která si šikovně vyloupne semínko nalepením na větvičku a požírá pouze slupku. Semena nalepená na větvích poté vyklíčí a kořeny zarostou pod kůru…
Použití v léčitelství
Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Dříve se kladl důraz na dobu a hodinu sběru, kdy mělo největší magickou sílu… Všeobecně se má sbírat v prosinci až lednu, ale pouze listy a tenké konce větviček bez příměsí bílých bobulí, které jsou jedovaté (toxické). V léčitelství se jmelí nerozlišuje podle „hostitelské“ dřeviny, protože jeho účinky jsou rovnocenné. Ze jmelí se připravuje odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a také má močopudné účinky. Působí sedativně a údajně také jako protinádorový prostředek.
Pověry a mýty
Tato magická rostlina hrála důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Dávní keltští kněží druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří jej nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se mimo jiné pil na ochranu proti uřknutí a jedům. Zavěšené jmelí vyhánělo zlé duchy z lidských obydlí.
Jmelí bylo zavěšováno hlavně v době Vánoc, aby tyto svátky proběhly v klidu a pohodě. Rovněž zvyk líbat se pod snítkou jmelí přispíval k podpoře svornosti a lásky. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají dodnes a zelené nebo pozlacené jmelí se běžné používá jako tradiční vánoční ozdoba v našich domácnostech.

Active Image


„Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou  a by je chtěl kdo saditi, neporoste.“
(Petr Ondřej Matthioli: Herbář-jinak Bylinář velmi užitečný)


Zdroj: Perucký zpravodaj – Tajemné jmelí, RNDr. Jiří Roth
IT, Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu